Ošetřovatelská anamnéza

 ? 

Komunikace etapa

Obsahem 5. třídy Komunikace se rozumí posuzování klientových možností a schopností vysílat a přijímat verbální a nonverbální informace. Na těchto schopnostech závisí udržení kontaktu člověka s okolím, úroveň jeho fungování v sociálním prostředí a ve vztahu k období nemoci i jeho schopnost informovat o zdravotních problémech a jeho ochota spolupracovat. Od komunikace se odvíjí i saturace jak základních, tak vyšších potřeb.

Základní informace, které sestra mapuje v této třídě, jsou:

  • charakter způsobů verbální a neverbální komunikace, jejich specifika užívání v každodenním životě
  • projevy komunikace v chování a jednání člověka
  • faktory, které ovlivňují komunikaci a vedou k jejím změnám
  • poruchy komunikace

Vlivy působící na úroveň komunikace:

  • věk, pohlaví
  • anatomicko-fyziologické zvláštnosti a funkční úroveň centrálního nervového
  • systému, orofaciální oblasti, motoriky, funkční úroveň smyslových systémů, stavu vědomí a orientace, úroveň metabolismu, endokrinních funkcí, genetické předpoklady
  • typ osobnosti člověka, její struktura a dynamika, typ temperamentu (introverze, extroverze), charakterové vlastnosti (vztah vůči sobě, vůči lidem, práci, morálce atd.), vlastnosti: empatie, autentičnost, úcta, akceptace, vliv jeho názorů, úrovně informací, postojů, životní zkušenosti
  • charakter smyslového vnímání, kognitivních funkcí, ochota a umění naslouchat, zájem o druhého
  • míra ochoty spolupráce, míra soutěživosti v jednání člověka
  • způsoby posuzování druhých lidí
  • aktuální psychický stav člověka a jeho změny v poslední době
  • emoční ladění, zvládání zátěže – frustrační tolerance, stres, životní změny
  • hierarchie hodnot, životní styl jedince
  • zastávané sociální role, pozice, sociální aktivity jedince, vztah ke konkrétním lidem
  • charakter profese, zájmů, sociálních prostředí, v nichž se člověk pohybuje
  • charakter domácího a pracovního prostředí
  • multikultura
  • celkový zdravotní stav
  • vliv celkového onemocnění, bolesti, dyskomfortu
  • změny sociálního prostředí v důsledku (dlouhodobé) hospitalizace, potřeby ústavní péče
  • vliv vzniku nových potřeb v období nemoci a vliv potřeb, které se nemocí mění
  • charakter terapie, její snášenlivost klientem
  • abusus drog, intoxikace
  • špatná socioekonomická situace

Důležité údaje, které zjišťujeme v ošetřovatelské anamnéze, jsou:

  • 1. Poruchy komunikace verbální
    • poruchy hlasu: fonasthenie (hlasová slabost), afonie, nazolálie (huhňavost), chrapot, hlas tichý, drsný, hluboký, vysoký (u poruch endokrinních, u paréz nervů, po operacích oblasti krku)
    • poruchy tvorby a rozumění řeči: bradylalie, polylalie, dyslalie (patlavost), dysartrie (porucha artikulace z příčin centrálních – CMP), agramatismy, balbuties, tumultus (breptavost), mutismus, afázie (ztráta řeči senzorická, motorická, amnestická, smíšená)
    • poruchy projevu verbální komunikace: koprolalie (nadměrné užívání vulgarismů), hostilita, agrese, neologismy
    • projevy verbální komunikace v důsledku nepřijetí své choroby: bagatelizace, agravace, generalizace, stereotypie, egocentrismus, hypochondrie
  • 2. Poruchy komunikace neverbální:
    • chybění nebo zvýraznění neverbálních projevů při komunikaci
    • významně neadekvátní projevy: hostilita, agresivita
    • nerespektování proxemiky, nepatřičná haptika a kinezika (bolestivá, ohrožující), postoje (bizarnost, setrvávání v nastavených postojích), používání agresivních, vulgárních gest, hypomimika/hypermimika (na podkladě psychickém), nadměrné délky pohledů
    • nadměrná hlasitost, intonace řeči, bizardnost
    • neupravenost vzhledu, oblečení, účesu
  • 3. Související problémy:
    • dezorientace, deficit zraku, deficit sluchu, změny myšlení, paměti, pozornosti, nálady, jednání
    • dušnost, bolest, dyskomfort
  • 4. Faktory ovlivňující úroveň komunikace
    • nízký či vysoký věk, pohlaví
    • nedostatečná tělesná kondice
    • stres, životní změny, nedostatek informací
    • kulturní rozdíly
    • vliv celkového onemocnění: ischémie mozku, nádory mozku, poruchy sluchu, zraku, mluvidel, bolest, dyskomfort, poruchy vědomí, endokrinní poruchy, metabolické poruchy, trauma, psychiatrická onemocnění (psychózy, neurózy, deprivace)
    • tělesné překážky: tracheostomická kanyla, endotracheální kanyla, sondy gastrická/entrální, nevhodná zubní protéza, ortodontické pomůcky, defekty rtů, patra, čelisti
    • léky, jejich žádoucí i nežádoucí účinky (psychofarmaka, CAN)
    • abusus drog, intoxikace
    • dlouhodobá hospitalizace

Specifika u dětí

  • u dětí se ve vývoji řeči může objevit řada poruch, které souvisejí s podnětností prostředí, s výskytem poruch řeči u nejbližších lidí z rodiny a okolí, kteří jsou s dítětem v častém (každodenním) kontaktu a od nichž se dítě řeči učí
  • chudost slovní zásoby, dlouhodobé přetrvávání agramatismů (ještě v době školní docházky) a různé poruchy tvorby řeči
  • z pohledu začlenění dítěte do kolektivu a jeho školní, později profesní úspěšnosti je důležitá ochota a spolupráce rodičů v nápravě řeči
  • ve školním věku dále přistupují specifické vývojové poruchy učení, dyslexie, dysgrafie a další, které mohou mít původ v nezralosti dítěte pro předčasné narození, v poruchách vývoje osobnosti atd.
  • řada poruch tvorby řeči je závislá na změnách ve stavbě a funkci orgánů orofaciální oblasti, hltanu a hrtanu (vrozené vývojové vady rozštěpové, gotické patro u Downova syndromu či nedonošených dětí)
  • opoždění vývoje řeči, které vede k opožďování vývoje dítěte v dalších oblastech (kognitivní, sociální). Jeho příčinou mohou být poruchy organické: (centrální, smyslových orgánů), motorické, poruchy mluvidel, deprivace, zanedbávání péče, narušené vývojové prostředí.

Související ošetřovatelské diagnózy:

Skip Navigation Links.
<<
loga
Zavřít