Ošetřovatelská anamnéza
?
Komunikace 
Obsahem 5. třídy Komunikace se rozumí posuzování klientových možností a schopností vysílat a přijímat verbální a nonverbální informace. Na těchto schopnostech závisí udržení kontaktu člověka s okolím, úroveň jeho fungování v sociálním prostředí a ve vztahu k období nemoci i jeho schopnost informovat o zdravotních problémech a jeho ochota spolupracovat. Od komunikace se odvíjí i saturace jak základních, tak vyšších potřeb.
Základní informace, které sestra mapuje v této třídě, jsou:
- charakter způsobů verbální a neverbální komunikace, jejich specifika užívání v každodenním životě
- projevy komunikace v chování a jednání člověka
- faktory, které ovlivňují komunikaci a vedou k jejím změnám
- poruchy komunikace
Vlivy působící na úroveň komunikace:
- věk, pohlaví
- anatomicko-fyziologické zvláštnosti a funkční úroveň centrálního nervového
- systému, orofaciální oblasti, motoriky, funkční úroveň smyslových systémů, stavu vědomí a orientace, úroveň metabolismu, endokrinních funkcí, genetické předpoklady
- typ osobnosti člověka, její struktura a dynamika, typ temperamentu (introverze, extroverze), charakterové vlastnosti (vztah vůči sobě, vůči lidem, práci, morálce atd.), vlastnosti: empatie, autentičnost, úcta, akceptace, vliv jeho názorů, úrovně informací, postojů, životní zkušenosti
- charakter smyslového vnímání, kognitivních funkcí, ochota a umění naslouchat, zájem o druhého
- míra ochoty spolupráce, míra soutěživosti v jednání člověka
- způsoby posuzování druhých lidí
- aktuální psychický stav člověka a jeho změny v poslední době
- emoční ladění, zvládání zátěže – frustrační tolerance, stres, životní změny
- hierarchie hodnot, životní styl jedince
- zastávané sociální role, pozice, sociální aktivity jedince, vztah ke konkrétním lidem
- charakter profese, zájmů, sociálních prostředí, v nichž se člověk pohybuje
- charakter domácího a pracovního prostředí
- multikultura
- celkový zdravotní stav
- vliv celkového onemocnění, bolesti, dyskomfortu
- změny sociálního prostředí v důsledku (dlouhodobé) hospitalizace, potřeby ústavní péče
- vliv vzniku nových potřeb v období nemoci a vliv potřeb, které se nemocí mění
- charakter terapie, její snášenlivost klientem
- abusus drog, intoxikace
- špatná socioekonomická situace
Důležité údaje, které zjišťujeme v ošetřovatelské anamnéze, jsou:
- 1. Poruchy komunikace verbální
- poruchy hlasu: fonasthenie (hlasová slabost), afonie, nazolálie (huhňavost), chrapot, hlas tichý, drsný, hluboký, vysoký (u poruch endokrinních, u paréz nervů, po operacích oblasti krku)
- poruchy tvorby a rozumění řeči: bradylalie, polylalie, dyslalie (patlavost), dysartrie (porucha artikulace z příčin centrálních – CMP), agramatismy, balbuties, tumultus (breptavost), mutismus, afázie (ztráta řeči senzorická, motorická, amnestická, smíšená)
- poruchy projevu verbální komunikace: koprolalie (nadměrné užívání vulgarismů), hostilita, agrese, neologismy
- projevy verbální komunikace v důsledku nepřijetí své choroby: bagatelizace, agravace, generalizace, stereotypie, egocentrismus, hypochondrie
- 2. Poruchy komunikace neverbální:
- chybění nebo zvýraznění neverbálních projevů při komunikaci
- významně neadekvátní projevy: hostilita, agresivita
- nerespektování proxemiky, nepatřičná haptika a kinezika (bolestivá, ohrožující), postoje (bizarnost, setrvávání v nastavených postojích), používání agresivních, vulgárních gest, hypomimika/hypermimika (na podkladě psychickém), nadměrné délky pohledů
- nadměrná hlasitost, intonace řeči, bizardnost
- neupravenost vzhledu, oblečení, účesu
- 3. Související problémy:
- dezorientace, deficit zraku, deficit sluchu, změny myšlení, paměti, pozornosti, nálady, jednání
- dušnost, bolest, dyskomfort
- 4. Faktory ovlivňující úroveň komunikace
- nízký či vysoký věk, pohlaví
- nedostatečná tělesná kondice
- stres, životní změny, nedostatek informací
- kulturní rozdíly
- vliv celkového onemocnění: ischémie mozku, nádory mozku, poruchy sluchu, zraku, mluvidel, bolest, dyskomfort, poruchy vědomí, endokrinní poruchy, metabolické poruchy, trauma, psychiatrická onemocnění (psychózy, neurózy, deprivace)
- tělesné překážky: tracheostomická kanyla, endotracheální kanyla, sondy gastrická/entrální, nevhodná zubní protéza, ortodontické pomůcky, defekty rtů, patra, čelisti
- léky, jejich žádoucí i nežádoucí účinky (psychofarmaka, CAN)
- abusus drog, intoxikace
- dlouhodobá hospitalizace
Specifika u dětí
- u dětí se ve vývoji řeči může objevit řada poruch, které souvisejí s podnětností prostředí, s výskytem poruch řeči u nejbližších lidí z rodiny a okolí, kteří jsou s dítětem v častém (každodenním) kontaktu a od nichž se dítě řeči učí
- chudost slovní zásoby, dlouhodobé přetrvávání agramatismů (ještě v době školní docházky) a různé poruchy tvorby řeči
- z pohledu začlenění dítěte do kolektivu a jeho školní, později profesní úspěšnosti je důležitá ochota a spolupráce rodičů v nápravě řeči
- ve školním věku dále přistupují specifické vývojové poruchy učení, dyslexie, dysgrafie a další, které mohou mít původ v nezralosti dítěte pro předčasné narození, v poruchách vývoje osobnosti atd.
- řada poruch tvorby řeči je závislá na změnách ve stavbě a funkci orgánů orofaciální oblasti, hltanu a hrtanu (vrozené vývojové vady rozštěpové, gotické patro u Downova syndromu či nedonošených dětí)
- opoždění vývoje řeči, které vede k opožďování vývoje dítěte v dalších oblastech (kognitivní, sociální). Jeho příčinou mohou být poruchy organické: (centrální, smyslových orgánů), motorické, poruchy mluvidel, deprivace, zanedbávání péče, narušené vývojové prostředí.
Související ošetřovatelské diagnózy:
