Terapie
?
Dietní systém 
- ČR byla průkopníkem na poli výživy nemocných mnoho let
- dietní systém byl opakovaně vydáván jako závazná celostátní norma, naposledy v roce 1983, kdy byl vytvořen 14ti druhový dietní systém
- v roce 1991 došlo k jeho novelizaci, kterou zpracoval tým expertů MZ ČR a vyšla jako metodický list MZ
- jednalo se o úpravy v pojmenování diet (místo dieta žlučníková – dieta s omezením tuku), byla doporučena změna dávek energie, obsahu tuků a v některých případech i bílkovin
- konkrétní rozpracování v jednotlivých zdravotnických zařízeních bylo úkolem dietologa daného zařízení ve spolupráci s dietní sestrou, případně nutričním týmem
- v současné době jsou jednotlivá zdravotnická zařízení odpovědná za výživu svých pacientů, proto upravují a vytvářejí dietní systémy podle potřeb svých klientů a možností daného zařízení
- v případě kontroly se hodnotí zejména to, zda daný systém odpovídá soudobým požadavkům na léčebnou výživu, zda jsou splněna nutriční kritéria jednotlivých diet a zda odpovídají potřebě pacienta
- diety byly v dietním systému vždy členěny do několika skupin podle různých kritérií
- diety se označují čísly
- dietu ordinuje lékař
Dietní systém
0 - tekutá
- krátkodobě po operacích v ústech a na trávicím ústrojí
0 S - čajová
- po lžičkách při realimentačních postupech
1 - kašovitá
1 S - tekutá
- výživné tekutiny, pokud nemůže nemocný přijímat tuhou stravu
2 - šetřící
3 - racionální
4 - s omezením tuků
5 - bezezbytková
6 - nízkobílkovinná
7 - nízkocholesterolová
8 - redukční
9 - diabetická
10 - neslaná šetřící
- při onemocnění srdce a cév, u nemocných s otoky
11 - výživná
12 - strava batolat
13 - strava větších dětí
14 - výběrová
- u kachektických nemocných, při nádorových onemocnění
Dělení diet
základní
D 3 - základní
- normální strava bez dietních omezení
- nutričně plnohodnotné stravování s vyváženým poměrem základních živin
- mnohdy z ekonomických důvodů nesplňuje představy o zdravém stravování
D 9 – diabetická
- je připravována bez dietních omezení, se zastoupením živin podle typu zvolené diabetické diety (275 g sacharidů, 225 g, 175 g, výjimečně u mladistvých 325 g)
- využívá se často i jako redukční dieta
- častou modifikací je šetřící úprava pro nemocné se zažívacími problémy či chronickými onemocněními 9S
D 2 – šetřící
- živinami vyvážená, energeticky plnohodnotná strava s šetřící úpravou pokrmů
- při onemocnění žaludku a pankreatu, po infarktu myokardu
D 4
– s omezením tuků
- nemá vyvážený poměr základních živin, může být energeticky neplnohodnotná
- může být upravena do kašovité či mleté podoby
- při akutním zánětu žlučníku, onemocnění jater a pankreatu
D 12 batolecí a D 13 pro větší děti
- složením odpovídá nutričním potřebám dětí
D 5 s omezením zbytků a D 6s omezením bílkovin
- jsou to diety, které mají své specifické určení, jejich využití by mělo být vázáno na individuální nutriční režim podle konkrétní potřeby nemocného
- D 5 je využívána u pooperačních stavů v pozdní pooperační době, případně u zánětlivých onemocnění střev
- D 6 může být připravována v solené i neslané variantě, v základním provedení obsahuje 50 g bílkovin, což v kombinaci s nechutenstvím pacienta může vést ke zhoršení stavu, případně k malnutrici
D 8
redukční, D 10neslaná a D 11výživná
- v soudobém dietním systému nemají příliš velké opodstatnění, příliš se nepoužívají
- D 8 nemá v krátkodobé hospitalizaci zdůvodnění, v případě dlouhodobé hospitalizace musí splňovat individuální potřebu daného pacienta
- totéž se týká D 11, která má opodstatnění např. u pacientů s TBC, ale i u nich je třeba individuálně upravovat nutriční režim dle vývoje stavu a potřeby jednotlivých živin
výběrové a individuální
- cca 25-30 % pacientů nelze zařadit do dietního systému bez problému
- pacienti mají individuální nároky na stravování vzhledem k tomu, že některé pokrmy či potraviny nesnášejí, mají k nim odpor, nejí je z důvodů etnických, náboženských atd.
- do této skupiny patří i pacienti, kteří trpí těžkým nechutenstvím a které je třeba postupně „rozjídat“, pacienti onkologičtí atd.
- u těchto pacientů je třeba sestavit individuální jídelníček
- cílem je zajistit potřebnou nutriční hodnotu v optimální formě za ekonomicky přijatelných podmínek
- vždy je nutná návštěva a konzultace nutričního terapeuta
možné a variabilní
- patří sem diety připravované v malém množství porcí, které však vyžadují přesné dodržení dávkování surovin a technologického postupu
- většinou jde o diety nutričně karenční, které se podávají nemocnému po krátkou dobu – do odeznění akutních obtíží, do zlepšení laboratorních hodnot
- např. dieta „pankreatická“ = s omezením tuku
-
tekutá dieta – přísně individuální podle nutriční potřeby pacienta a jeho schopnosti konzumace
- jiná bude tekutá dieta při polykacích obtížích, při stenóze jícnu a jiná při pooperační realimentaci
- je nutričně karenční, vyžaduje proto různé doplňky
- diety této skupiny by měly být bilancovány a doplňovány podle individuální potřeby nemocného
speciální
- např. dieta bezlepková, dieta při fenylketonurii
- při tvorbě jídelníčku pro nemocného je výhodná a žádoucí spolupráce s rodinou, zejména v rámci možnosti doplnění stravy pro pacienta
- vždy je třeba dodržovat platnou legislativu, aby strava byla pro pacienty připravena bezpečným způsobem
- postupně dochází k využívání členění dle jiných kritérií, snížení počtu diet
- v souladu s vývojem v zahraničí lze očekávat takovýto vývoj
- restriktivní diety
- se sníženým obsahem rychle dostupných sacharidů
- při reaktivní hypoglykemii
- se sníženým obsahem laktózy
- nízkotuková dieta
- dieta při hyperlipidemii
- nízkoproteinová dieta
- bezglutenová dieta
- eliminační diety při potravinové alergii
- nízkosodíková dieta
- s restrikcí vit. K
- léčebná výživa u ledvinných chorob
- redukční dieta při obezitě
- nutriční opatření u zhoubných chorob
- dieta při AIDS
- alternativní léčebná výživa
Nutriční péče – nutriční tým
- nutriční péče je zajišťována v nemocničních zařízeních v současné době multidisciplinárně
- podílí se na ní jak nutriční terapeut, tak ošetřující sestra, lékař, ošetřovatelka i stravovací provoz
-
nutriční terapeut – provádí nutriční diagnostiku, řeší výživový problém, konzultuje s lékařem a navrhuje a hodnotí nutriční opatření
-
ošetřující sestra – rozpoznává, stanovuje nedostatečnou výživu jako ošetřovatelský problém, sleduje a řeší problémy pacienta s příjmem potravy
-
lékař – provádí screening při přijetí pacienta, diagnostikuje stav výživy, ordinuje řešení výživového problému
-
ošetřovatelka, sanitárka – sleduje konzumaci jídla (většinou odnáší nádobí)
-
stravovací provoz – individualizuje stravu podle potřeby nemocného
Související lékařské diagnózy:
Související edukace:
