Terapie

 ? 

Antikoagulancia etapa

  • jsou léčiva, která zabraňují srážení krve účinkem na jednotlivé koagulační fáze
  • používají se při  zvýšené krevní  srážlivosti
  • jsou to antagonisté vitaminu K
  • účinek perorálních antikoagulancií se vyvíjí postupně – dvoudobá léčba
  • rozeznáváme  skupiny vzájemně se lišících léčiv

přímá antikoagulancia

heparin a jeho antikoagulační deriváty

  • heparin
    • je nejen antikoagulační látkou, ale i fibrinolytikem
    • přes endogenní antikoagulační faktor III antitrombin zabraňuje aktivaci řady srážecích mezistupňů (trombinu, faktorů IX, X, XI, XII)
    • urychluje přeměnu plazminogenu na fibrinolyticky působící plazmin
    • je produkován žírnými buňkami, je z nich vyplavován
    • je obsažen v játrech, plicích a ve střevě
    • aplikuje se i.v. nebo s.c. – má velkou molekulu – nepřechází přes bariéry
    • nedává se i.m. – lokální krvácení a dráždění, nepředvídatelná absorpční schopnost

použití

    • u plicní embolie, hluboké žilní trombózy
    • preventivně u opakovaných trombóz
    • po infarktu myokardu
    • heparinizovaná krev
      • nesrážlivá krev, laboratorně odebraná, např. pro krevní transfuzi nebo pro diagnostická vyšetření

nežádoucí účinky

při předávkování

    • krvácení do močového měchýře, trávicího ústrojí, nadledvin
    • vznik hematomů
    • hypersenzitivní reakce
    • lékové interakce – kyselina acetylsalicylová, dipyridamol, tetracykliny, antihistaminika
  • antidotem je protamin – bílkovina, která váže volný heparin cirkulující v krvi

deriváty heparinu

  • nardoparin, enoxaparin, dalteparin
    • mají pouze antikoagulační efekt
    • antikoagulační aktivita je méně intenzivní
    • vykazují méně nežádoucích účinků
  • hirudin
    • polypeptid z pijavic
    • působí přímo na trombin – volný i vázaný v trombu
    • deriváty hirudinu – desirudin, lepirudin
    • není antidotum
  • heparinoidy
    • polysyntetické nebo syntetické vysokomolekulární látky
    • nižší antikoagulační účinek
    • pouze lokálně v masti
    • při dlouhodobém používání se projevuje i mírný protizánětlivý účinek

použití

    • povrchové tromboflebitidy
    • hematomy
    • bércové vředy

nepřímá antikoagulancia

    • perorální antikoagulancia
    • jsou to kompetitivní antagonisté vitaminu K
    • převážně deriváty kumarinu – podobají se vitaminu K
    • antikoagulační působení kumarinů probíhá v játrech
    • blokují vliv vitaminu K na tvorbu protrombinu
    • podílejí se na tvorbě „neúčinných“ forem srážecích faktorů (VII, IX, X)
    • účinek nastupuje asi za 3 dny od začátku terapie
    • dávkování je přísně individuální
  • warfarin
    • nejspolehlivější a nejdostupnější
  • etylbiskumacetát
    • používá se stále méně (původní, ještě československý přípravek)
  • dikumarol
  • fenprokumon

použití

    • pro profylaxi žilních a arteriálních tromboembolických onemocnění
    • jsou neúčinné proti již vytvořeným trombům

nežádoucí účinky

    • krvácivost v kůži a mukózních membránách
    • k okultnímu krvácení dochází v trávicím traktu, v ledvinách, v mozku, v děloze nebo v plicích
    • nepodávat při gastrointestinálních ulceracích, závažném onemocnění jater a ledvin
    • nepodávat v těhotenství

Alkohol a asi 40 existujících léčiv snižují nebo zvyšují účinek perorálních antikoagulancií.

Pacienti, kteří užívají perorální antikoagulancia, musí být vybaveni tištěným edukačním materiálem. Měli by s sebou nosit informační náramek nebo kartu o užívání léku v peněžence, protože všechny tyto látky mají nízký terapeutický index a dávky musí být striktně individualizovány.

Související lékařské diagnózy:

Související edukace:

Skip Navigation Links.
loga
Zavřít