Zevní dýchání

Schéma znázorňuje fyziologický děj tzv. zevního dýchání. Na obrázku vidíme plicní lalůček, tvořený jednotlivými lalůčky z plicních sklípků. Plicní sklípky (alveoly) opřádá síť krevních kapilár, na jejichž venózním konci dochází k difuzi dýchacího plynu oxidu uhličitého z krve do plicních sklípků a na arteriálním konci kapilár difunduje dýchací plyn kyslík z plicního sklípku do krve. Mechanizmus difuze je přitom ovlivněn řadou faktorů, např. koncentrací dýchacích plynů v obou prostředích, prostupností alveolokapilární membrány, rozepětím alveolů, úrovní průtoku krve plicním řečištěm a jinými faktory.