Diagnostika (Vyšetřovací metody)
?
EMG – elektromyografie 
EMG je pomocná elektrofyziologická metoda, která se zabývá hodnocením funkčního stavu periferních nervů a příčně pruhovaných svalů. Používá se hlavně v neurologii při diagnostice degenerativních chorob kosterních svalů, zánětlivých chorob kosterních svalů a svalových obrn.
Cílem EMG vyšetření je
- rozlišit od sebe poruchy svalové, poruchy nervosvalového přenosu, poruchy periferně neurální a poruchy centrálního typu
- stanovit stupeň poškození, akutnost či chronicitu
- zjistit lokalizaci postižení v rámci periferního neuronu
- rozhodnout o indikaci k chirurgické intervenci
- dynamicky sledovat postižení svalu a periferního nervového systému v čase
Příprava na vyšetření
Pouze vysvětlit nemocnému důvod vyšetření, žádná speciální příprava není nutná.
Jen při použití povrchových kožních elektrod se kůže odmašťuje a používá se vodivý gel.
Průběh vyšetření
Vyšetření se provádí pomocí elektromyografu, který má 1, 2, až 4 kanály, kterými lze snímat akční potenciály z jednoho svalu nebo několika svalů najednou.
Zpracovaný signál vidíme na digitálním osciloskopu, tj. obrazovce elektromyografu.
EMG vyšetření je nástavbou na kvalitní neurologické vyšetření a je nezbytné je hodnotit vždy ve vztahu ke klinickému nálezu.
Vyšetření se provádí v dostatečně vytopené místnosti vleže na lehátku nebo v polosedě v křesle za maximální možné relaxace nemocného.
Ke snímání svalové aktivity, evokované svalové odpovědi nebo evokovaného senzitivního potenciálu se používají snímací elektrody jehlové a kožní.
