Kazuistiky cvičné
?
Ošetřovatelský proces u pacientky se závislostí na pervitinu 
Jednadvacetiletá žena byla přijata do Léčebny návykových nemocí k zahájení odvykací léčby s diagnózou Syndrom závislosti na pervitinu (F 15.2).
Jedná se o její první kontakt s psychiatrií. Léčbu nastupuje na vlastní žádost, jako hlavní motivaci uvádí stupňující se problémy v rodině, partnerských vztazích, tělesné potíže. V poslední době se u ní objevily opakované stavy úzkosti, převažující depresivní ladění, časté „stíhy“ (paranoidně halucinatorní stavy), které jí velmi zatěžují. Má výrazné poruchy spánku, pozornosti, výkyvy nálad. Ví, že musí přijít změna životního stylu, že je nutné se sebou „něco“ udělat, jinak její život nedopadne dobře. Špatně snáší negativní následky užívání drog u svých kamarádů, nechce skončit jako oni. Má pocit, že potřebuje alespoň izolaci od současného životního stylu. O své motivaci k abstinenci není na 100 % přesvědčena, ale bude se snažit léčbu maximálně využít.
První kontakt s drogou měla v 15 letech – o prázdninách před nastoupením na střední školu kouřila s kamarády marihuanu, do té doby pila několikrát alkohol, jednou se opila. Od té doby začala příležitostně kouřit marihuanu (cca jednou až dvakrát měsíčně). O rok později na jedné party vyzkoušela Extázi, několikrát vzala LSD („Trip“), kouřila marihuanu a hašiš. Konzumace drog byla spojena s víkendy, přes týden chodila do školy a dařilo se jí udržet nadprůměrný prospěch i nízkou absenci. O víkendech přes den hodně spala, večer navštěvovala různé akce, kde většinou konzumovala drogy, pila alkohol.
Před maturitou jí jeden kamarád nabídl pervitin, o kterém dosud jen slyšela. Znala lidi, kteří ho pravidelně brali, šňupali a někteří i aplikovali nitrožilně. Věděla, že po pervitinu bude mít dostatek energie (poslední dobou byla hodně spavá, unavená), potřebovala se učit na maturitu. Prakticky celý týden před maturitou „jela v pervitinu“, šňupala ho, v té době si nikdy nepíchla, bála se toho. S relativně malým množstvím vystačila týden. Po maturitě chtěla s pervitinem přestat, ale stavy „dojezdu“ byly velmi nepříjemné, tak účinek protahovala další dávkou. V září nastoupila na vysokou školu, obor fyzioterapie, který chtěla studovat. Po prvním měsíci přestala docházku do školy zvládat, v té době si pervitin poprvé píchla. Toto období hodnotí jako zlom – účinek drogy byl oproti šňupání neporovnatelně intenzivnější, začala zvyšovat dávky. Asi po roce pravidelné injekční aplikace pervitinu začala mít pocit, že se její život změnil, trápily ji stále častější nepříjemné „stíhy“. Od té doby má problémy se zažíváním, střídající se průjmy a zácpa, málo jí. Často ji bolí klouby „jako při chřipce“.
Přítel v té době začal v jejich bytě „vařit“ pervitin. Večer občas šli do společnosti. Uvědomovala si, že se její dřívější zájmy rozpadly, studium opustila, ale nevadilo jí to. Přítel měl práci a ona dostávala sociální podporu. Má velké konflikty s matkou, naléhá na ni, ať se sebou něco dělá, vyčítá jí „feťácký“ styl života, kamarády. Vyhrožovala jí, že ji nahlásí policii. Otec ji občas navštěvoval a většinou projevoval lítost a snažil se ji přemluvit, ať s drogami přestane, nabízel jí pomoc. Až poslední dva měsíce, kdy se psychické a zdravotní problémy vystupňovaly a rozešla se s přítelem, začala uvažovat o léčbě.
V rodině pacientky se matka léčí pro úzkostné stavy, užívá anxiolytika, otec se léčí pro ischemickou chorobu srdeční.
Pacientka trvale neužívá žádné léky, v minulosti nebyla nikdy hospitalizovaná. V dětství se léčila pro atopický ekzém, který kolem 12 roku vymizel.
Pacientka měří 162 cm, váží 51 kg (BMI = 19,4). Chuť k jídlu má málokdy, pokud jí, tak zeleninu, mléčné výrobky, pečivo. Stravu má velmi nevyváženou. Denně vypije jen asi 1 l tekutin, většinou slazené nápoje nebo čaj. Občas si dá kávu, ale bolí ji potom žaludek.
Nemá potíže s močením. Dříve měla spíše průjmy, v poslední době přetrvává zácpa. Na stolici chodí cca jednou za tři dny. Nepozoruje zvýšené pocení.
Cítí se stále unavená, fyzická aktivita ji vyčerpává. Přes den hodně spí. Dříve se věnovala plavání a jezdila na kolečkových bruslích, v poslední době se žádnému sportu nevěnuje. Občas chodí do sauny nebo na masáž. Ve volném čase sleduje televizi, tráví čas s kamarády v restauracích, doma poslouchá hudbu a čte.
Se spánkem má dlouhodobě problémy. Trpí spánkovou inverzí, v noci málo spí, nemůže usnout, trápí ji úzkostné stavy. V dobách braní pervitinu jí nevadilo, že v noci nespí, věnovala se nějaké činnosti. Poslední dobou ji nedostatek spánku hodně vyčerpává. Hypnotika několikrát zkusila, ale neměla patřičný efekt. Někdy jí pomohlo zakouřit si marihuanu, ale většinou ji to spíš nabudilo k aktivitě. Spí mělkým, nekvalitním spánkem zhruba 4 hodiny denně. Někdy má ráno pocit, že neví, jestli opravdu spala nebo byla vzhůru. Doufá, že se spánek v léčbě upraví.
Pacientka je zcela orientovaná osobou, časem, místem i příčinnou souvislostí. Netrpí halucinacemi ani bludným myšlením. Odpovědi v rozhovoru jsou přiléhavé. Se zrakem ani sluchem potíže nemá. Řeč je klidná, zřetelná.
Sebe hodnotí jako citově labilní, bez energie a s nedostatkem vůle. Cítí se pasivní a chtěla by svůj život více ovlivňovat. Poslední dobou vnímá sebe i svět převážně pesimisticky, často cítí úzkost a nepříjemné pocity. Dříve bývala veselá, přátelská. Náladu má spíše horší, i když se nic nepříjemného neděje.
V současné době je evidována na úřadu práce, studia zanechala. Po léčbě by se chtěla znovu pokusit o přijetí, ale nevěří si.
Kůže pacientky je suchá s četnými modřinami, červenými skvrnami, kožní turgor je snížený. Na několika místech na rukou jsou znatelné stopy po zánětech. Pokožka v obličeji je mastná s projevy akné a záněty. Trpí na časté kolapsové stavy, má trvale hypotenzi. Mívá většinou studené končetiny, trpí zimou.
Trvale ji bolí svaly a klouby, často hlava, občas břicho v důsledku zácpy.
V léčebně se zatím cítí dobře, je ráda, že je v jiném prostředí. Abstinuje šestý den, bojí se nespavosti a noční úzkosti. Na terapii se těší, také na nové lidi.
