Kazuistiky cvičné
?
Ošetřovatelský proces u pacienta s ischemickou chorobou cév dolních končetin
Pan S. J., 75 let, je podruhé hospitalizovaný na cévní chirurgii k provedení cévní reoperace na pravé dolní končetině. Pacient je 3. den hospitalizovaný před plánovaným chirurgickým výkonem.
Farmakologická léčba: vazodilatancia, agregancia, analgetika, hypolipidemika
Rodinná anamnéza nevýznamná. V osobní anamnéze pacient vážnější nemoci neudává. V lednu 2006 mu byla diagnostikována ISCH PDK. V březnu pacient podstoupil operaci, kdy mu byla provedena cévní rekonstrukce. Po operaci se cítil relativně dobře, ale přetrvávalo mravenčení v oblasti kolene a poslední měsíc se objevily bolesti při chůzi. Dle UZ vyšetření byla zjištěna neprůchodnost cévní rekonstrukce. O svém zdravotním stavu říká, že nemá dostatek informací, nezná příčinu, bojí se, že se již nevrátí domů. Chce udělat vše proto, aby se vrátil včas domů. Kouřil 20 cigaret denně, ale přestal kouřit po první operaci. Alkohol nepije.
Stravuje se doma, jí 3-4x denně, vaří pro něho jeho družka, když má chuť a náladu, vaří si sám. Jí pravidelně, pije málo. Neoblíbená jídla nemá, nejoblíbenějším jídlem je vepřový řízek a bramborový salát. Je obézní, BMI = 31,35. Jídlo v nemocnici mu chutná, ale nestačí. Má zubní protézu, kůži má čistou, bez defektů.
Problémy s močením nemá, se stolicí také ne, chodí pravidelně obden na stolici. Stolice je normální, formovaná. Zvýšené pocení neudává.
V dětství a mládí hrál fotbal, basketbal, volejbal, házenou závodně. V důchodu se věnuje rybaření a rád chodí do lesa na houby. Pasivně se věnuje luštění křížovek a sledování TV. Je plně soběstačný. Nyní se cítí unavený pro bolest PDK a v nemocnici potřebuje minimální pomoc, při chůzi si pomáhá „francouzskou“ holí. Potíže s dýcháním nemá a neměl. Doma spí 8 hodin denně, chodí spát ve 22 hodin, vstává v 6 hodin. V nemocnici usíná kolem půlnoci, vadí mu hluk a má špatný pocit z cizího prostředí. Před spaním je zvyklý sledovat TV. Léky na spaní neužívá.
Pacient slyší dobře, používá brýle na čtení. Na dálku vidí dobře, poslední oční kontrolu měl před dvěma měsíci. Čich, chuť, dotek v normě. Stěžuje si na bolesti, pálení v PDK a pocit mravenčení v oblasti pravého kolene. Je komunikativní, na kladené otázky odpovídá adekvátně. Paměť má dobrou, sám o sobě říká, že má logické uvažování. Chybí mu dostatek informací o zdravotním stavu.
Pacient prožívá úzkost, má strach z pooperačních komplikací. Bojí se, že bude dlouho v nemocnici. Těší se, až bude zase chodit na ryby. Myslí si, že do doby, kdy neměl zdravotní problémy, byl velice schopným mužem, na kterého bylo spolehnutí. Je nervózní, když pomyslí na to, že tak schopný již nebude. Pomůže mu, když si s někým může o tomto problému promluvit.
Pacient je 20 let vdovec, má tři dospělé dcery. Bydlí v panelovém domě, již 5 let se svojí družkou, která je také vdova. Svoji družku, dcery, vnoučata má velmi rád. Všichni si navzájem pomáhají. Ve své družce má oporu, může se na ni spolehnout. Sourozence nemá. Každý den má návštěvy.
Spolu se svojí manželkou měli tři dcery a jednoho syna, který jim ve dvou letech zemřel na zánět mozkových blan. Sexuální život uspokojivý.
Zátěžové situace zvládá dobře, má oporu v rodině. Říká, že nejlepším řešením problémů je o nich umět promluvit. V poslední době neprodělal žádnou životní změnu kromě toho, že musel jít do nemocnice. Relaxace je pro něj chodit na ryby. Nemá rád zlobu, nenávist a neupřímnost.
Kůži má normální, bez lézí a defektů. Sliznice jsou růžové. Na PDK má zahojené operační rány.
Pacient momentálně prožívá napětí a úzkost, spoléhá na pomoc zdravotníků. Bolest má v PDK a brnění v oblasti pravého kolene.