Kazuistiky cvičné
?
Ošetřovatelský proces u pacienta s tumorem žaludku 
Pacientka M. M., 62 let, hospitalizovaná na chirurgické klinice pro TU žaludku. Přijata k plánované operaci. Pacientka je nyní třetí den po operaci, pátý den hospitalizace.
Základní diagnóza: Tumor kardie žaludku – stav po resekci žaludku.
Rodinná anamnéza nevýznamná. Pacientka od ranné dospělosti mívala problémy se zažíváním, opakovaně se léčila pro zánět žaludeční sliznice. Od února letošního roku se v oblasti epigastria objevily bolesti po jídle, které se stupňovaly. Nechutenství, únava, postupný úbytek na váze. Komplexním vyšetřením byl diagnostikován TU žaludku v oblasti kardie. Pacientka podstoupila léčbu onkologickou – chemoterapii, radioterapii. Nyní je pacientka třetí den po operaci, přeložena z jednotky intenzivní péče na standardní jednotku.
Pacientka nepřijímá nic per os, má zavedenou žaludeční sondu. Ústy může vypít 200 ml čaje. Před operací měla sníženou chuť k jídlu a problémy s polykáním. Výživa je podávána kontinuálně sondou a centrální kanylou (do podklíčkové žíly). Pacientka měří 164 cm, hmotnost 48 kg.
Pacientka má zavedený permanentní močový katétr, břišní drén(spádová drenáž). Před operací trpěla obstipací, po operaci na stolici nebyla. Otoky nemá, nadměrné pocení neudává.
Pacientka se cítí velmi slabá, unavená, po operaci většinu času prospí. Nechodí, s fyzioterapeutem provádí dechovou rehabilitaci a nácvik sedu a vstávání. Dříve aktivně sportovala – ráda jezdila s přáteli na výlety do hor na kolech. V zimě ráda trávila čas lyžováním na běžkách. Po onkologické terapii chodila s manželem na krátké procházky. Věří, že zase bude sportovat.
Pacientka je při vědomí, odpovídá spontánně. Na čtení používá brýle, teď nečte, nemá sílu a chuť. O svém zdravotním stavu je plně informována.
Věří, že se uzdraví a těší se domů. Říká o sobě že je velká bojovnice a hlavně optimista.
Bydlí s manželem v domku v malém městě. Má dva dospělé syny. Bydlí s rodinami ve stejném městě. Často se navštěvují, všichni se mají rádi a vzájemně si pomáhají. Největší oporou a podporou je manžel, který od vzniku nemoci vede domácnost. Osamělá se necítí.
Nemoc je pro ni velmi náročnou situací. Velkou oporou je její rodina a spoléhá, že ji budou dál podporovat a pomáhat. Proti stresu se cítí odolná, protože dlouho pracovala ve vedoucí funkci.
Chrup má vlastní, v dobrém stavu. Kůže je bledá, bez lézí a dekubitů. Operační rána se hojí bez známek infekce. Pacientka má zavedený epidurální katétr, do kterého kontinuálně kape analgetikum. Pacientka je částečně soběstačná.
Pacientka se cítí slabá, unavená, spoléhá na pomoc zdravotníků. Bolest je tlumená, v oblasti operační rány, hodnocena stupněm 2.
