Ošetřovatelská anamnéza
?
Infekce 
V 1. třídě Infekce zjišťujeme informace týkající se schopnosti reagování člověka na vstup patogenů do těla. Tyto schopnosti jsou závislé na fungování řídicích systémů organizmu, mezi které patří i imunitní systém. Jednou ze zásad správně poskytované zdravotnické péče je předcházet vzniku infekcí a zabránit v patogenním prostředí zdravotnických zařízení jejich šíření či osídlování lidí dosud prostých infekce. Proto jsou údaje této třídy důležité k plánování zvláště těch medicínských a ošetřovatelských intervencí, které mají preventivní charakter.
Diagnostická třída Infekce poskytuje definovanou ošetřovatelskou diagnózu pouze vzhledem k riziku infekce. Tomu odpovídá i anamnestická část této domény ve svém obsahu.
V dané anamnestické třídě zjišťujeme tyto hlavní údaje:
- faktory, které způsobují vznik a vývoj infekce v organizmu člověka
- rizika ošetřovatelských a medicínských intervencí ve vztahu k vývoji infekce
- možné projevy rozvoje infekce v organizmu
- způsoby, kterými se klient snaží vyhnout infekci nebo řeší již vzniklou infekci
Vlivy působící na vznik a vývoj infekce klienta:
- anatomicko-fyziologické zvláštnosti a funkční úroveň imunitního systému, nervového, endokrinního systému, metabolizmu, úroveň výživy organizmu, dýchacího a kardiovaskulárního systému, uropoetického systému aj.
- genetické předpoklady, rodinná zátěž k poruchám imunity
- věk, vývojové stádium
- psychický stav člověka, dlouhodobé negativní emoce, stres
- problémy v sociálních vztazích, v zaměstnání
- nedostatek znalostí
- celkový zdravotní stav
- vliv jiného onemocnění, trauma, vliv bolesti, dyskomfortu, poruchy vědomí, operační výkony, další invazivní intervence, imobilita, léky ovlivňující imunitu
- abuzus drog
- metody prevence šíření infekčních nákaz a vzniku nozokomiálních nákaz ve zdravotnické péči: bariérový systém poskytované péče, metody eliminace mikrobů, dodržování platných zdravotnických a ošetřovatelských standardů
Důležité údaje, které zjišťujeme v ošetřovatelské anamnéze jsou:
- Rizikové faktory
- invazivní procedury: cévní vstupy, močový katétr, tracheostomická kanyla, endotracheální kanyla, odsávací kanyla pro dolní dýchací cesty, čidla pro invazivní monitoring, drény, endoskopické metody a řada dalších
- poruchy integrity kůže, sliznic: stomie, operační rána, traumatická rána, popáleniny, omrzliny, dekubitus, bércové vředy, kožní eflorescence
- porušené ochranné systémy:
- poruchy imunity - získané i vrozené, specifické i nespecifické, (hematoonkologická onemocnění)
- změny ve složení krve – snížení hladiny hemoglobinu, leukopenie, snížení hladiny plazmatických bílkovin, změny tělesných tekutin (stáza), změny pH, poruchy cirkulace
- poraněná kůže, tkáně
- zhoršená funkce obranných reflexů, řasinkového epitelu dýchacích cest, stáza exkretů, porucha kožní a slizniční mikroflóry v systému trávicím, ženském pohlavním, existence rezistentních kmenů nepatogenních mikrobů fyziologické mikroflóry, změny peristaltiky, skrytá zánětlivá reakce
- vliv farmak: imunosupresiva, kortikoidy, cytostatika, dlouhodobě nebo často podávaná ATB
- další rizikové faktory:
- chronické onemocnění, imobilita, malnutrice
- dlouhodobá hospitalizace
- chronické onemocnění
- komplikace v průběhu těhotenství, porodu
- zvýšeně patogenní prostředí
- neochota spolupracovat při léčbě
- nedostatek znalostí, nezájem
- nedodržování metod prevence šíření infekčních nákaz a vzniku nozokomiálních nákaz ve zdravotnické péči
- Problémy vyplývající ze vzniku infekce
- klasické příznaky zánětu: calor, rubor, tumor, dolor, functio laesa
- další místní příznaky: poruchy prokrvení (vasodilatace, vazokonstrikce, změny cévní permeability), exudace plazmy s tvorbou edémů, poruchy metabolizmu tkáně (anaerobní cykly, acidóza, zvýšení osmoticky aktivních látek), spazmy hladké svaloviny (bronchokonstrikce, spazmus svaloviny v GIT), buněčné změny imunokompetentních buněk, obnova poškozené tkáně
- celkové příznaky: horečka a její důsledky (zvýšení frekvence pulzů a dechů, zvýšení metabolizmu, acidóza, snížení funkcí GIT s projevy nechutenství, obstipace, dále snížení diurézy, zvýšení hustoty moče, spavost, apatie, útlum, případně febrilní křeče, halucinace), změny laboratorních hodnot (zvýšená sedimentace erytrocytů, hladina CRP, leukocytóza, leukopenie, změny plazmatických bílkovin, glykémie a jiné)
Specifika u dětí
- Imunitní systém funkčně dozrává asi kolem 5 let věku. Probíhá v něm od narození řada změn.
- V období novorozeneckém je dítě náchylné k infekcím, specifická imunita se teprve začne vyvíjet. Dítě přijímá protilátky mateřským mlékem.
- Období náročnější na zvládání infekcí jsou období předškolního věku a v období dospívání.
- Rodiče mají povinnost ze zákona dovést dítě na povinná očkování dle očkovacího kalendáře a nechat je očkovat. Zároveň přibývá řada očkování doporučených či nadstandardních, například vzhledem k nezralosti dítěte.
- Specifikem dětského věku je výskyt dětských infekčních onemocnění, která se šíří nejčastěji kapénkovou infekcí a proto v dětských kolektivech velmi rychle. Po jejich prodělání má dítě s největší pravděpodobností vytvořenou doživotní imunitu proti určitému infekčnímu agens.
- Průběh dětských infekčních onemocnění v dospělosti s sebou může nést výskyt závažnějších komplikací. Dospělí lidé tyto infekce mohou snášet hůře než děti.
Související ošetřovatelské diagnózy:
