Ošetřovatelská anamnéza
?
Pozorování 
Pozorování slouží k popisu zdravotního stavu klienta za využití smyslového vnímání – zraku, sluchu, hmatu, čichu.
Má mít předem stanovený cíl pozorování a je vhodné provést záznam, který zachycuje a objektivizuje dané skutečnosti.
Sestra pozoruje:
- tělesné charakteristiky stavu klienta,
- verbální a nonverbální projevy jeho komunikace,
- psychický stav, prožívání a chování,
- vztahy k doprovázející osobě, příbuzným,
- mimo to sestra pozoruje i příčiny těchto charakteristik,
- chování blízkých lidí klienta k němu.
Pozorování je hodnotné např. i v systému domácí péče, kdy sestra pozoruje:
- domácí prostředí, jeho vhodnost pro optimální léčebný režim,
- bariéry, které klienta omezují v denních aktivitách,
- možnosti přizpůsobení domácího prostředí pro zvládání nemoci atd.
Pozorování má být vždy nenápadné, aby nebyly ovlivněny projevy klienta.
Druhy pozorování
Pozorování může být:
- a) bezděčné/náhodné či záměrné/systematické, kdy předem stanovíme, které projevy budeme sledovat a jak je budeme zaznamenávat,
- b) krátkodobé či dlouhodobé,
- c) extrospekce, tj. pozorování vnějších projevů klienta druhou osobou,
- d) introspekce, tj. sebepozorování, kdy klient může sdělovat, co pozoruje sám na sobě.
Metodu pozorování využívají sestry v průběhu:
- anamnestického rozhovoru,
- v rámci fyzikálního vyšetření od „hlavy k patě“,
- v rámci screeningového vyšetření,
- v průběhu realizace ošetřovatelských intervencí a po jejich skončení,
- v průběhu denních aktivit klienta aj.
