Ošetřovatelská anamnéza
?
Metodika 
Ošetřovatelská anamnéza má dvě části:
- část znamená sběr informací o klientovi,
- část představuje práci s údaji ve smyslu porovnávání obvyklého stavu či chování se současným stavem či chováním, které mohou být odlišné.
Potom je odhalena přítomnost problému.
Sestra by měla získat informace trojí povahy, s nimiž bude dále myšlenkově pracovat:
- stav funkce, průběh činností za normálních okolností,
- povaha a rozsah odchylky od normy v tuto chvíli,
- schopnost klienta přizpůsobit se změně, pokud by odchylka nemohla být zcela odstraněna.
Dále rozlišujeme dvě stadia ošetřovatelské anamnézy:
- stadium se sestavuje po přijetí klienta do zdravotnického zařízení z úvodního rozhovoru, pozorování, systematického vyšetření celého těla, zhodnocení nejdůležitějších problémových oblastí, např. rizika dekubitů, rizika pádu apod.
- stadium ošetřovatelské anamnézy znamená detailnější tělesné a psychologické vyšetření, využití záznamových listů, stupnic, tabulek v dalších problematických oblastech, jako je stav výživy, stav vědomí, kontinence atd. a dále porovnávání dřívějšího stavu se současným.
Při získávání a shromažďování informací o klientovi pro ošetřovatelskou anamnézu sestra využívá několik metod, při jejich využívání se promítá řada dovedností, jež musí sestry ovládat.
Při sestavování ošetřovatelské anamnézy sestra využívá tyto metody:
- rozhovor se zdravým/nemocným klientem, jeho rodinnými příslušníky či doprovodem a rozhovor s jinými zdravotnickými pracovníky,
- naslouchání klientovi,
- pozorování klienta,
- fyzikální vyšetření klienta,
- práce s laboratorními a diagnostickými výsledky klienta,
- využití předchozí zdravotnické dokumentace klienta a jiné.
