Ošetřovatelská anamnéza
?
Naslouchání 
Naslouchání je jedním z prostředků komunikace i pozorování.
Naslouchat znamená přijímat to, co je vysíláno, a to aktivně.
Podstatou využití této metody je srovnávat způsob toho, jak se klient chová, s tím, co klient říká.
Předpokladem naslouchání je podpořit potřebu klienta sdělovat informace.
K tomu, aby sestra opravdu uměla naslouchat, by měla dodržovat několik pravidel naslouchání:
- být citlivá i k neverbálním signálům, které klient vysílá, pokud má potřebu něco sdělit,
- soustředit maximálně svoji pozornost na hovořícího,
- dávat klientovi při sdělování dostatečný prostor, neskákat mu do řeči,
- nejen poslouchat, ale také snažit se pochopit to, co klient sděluje, rozeznávat hlavní téma od vedlejšího, rozlišovat citový vztah klienta k problému atd.,
- vnímat i neverbální projevy klienta a jejich souvislost s výpovědí,
- sedět nejlépe vedle nebo naproti klientovi,
- vnímat pouze klienta, nemyslet na sebe, myslet na klienta,
- vyvarovat se selektivního naslouchání, vnímat a slyšet vše, nejen to, co je nám vhod nebo příjemné,
- po skončení klientovy výpovědi ověřit slyšené, shrnout rozhovor, sdělit, co sestra vyrozuměla a jak bude konat.
