Ošetřovatelské postupy
?
Měření krevního tlaku
Krevní tlak (TK) je tlak krve v tepnách. Krev je do arteriálního systému vháněna levou srdeční komorou při systole. Vyšší hodnotu krevního tlaku naměříme při systole, tj. při kontrakci srdeční komory, a nazýváme ji systolický tlak. Nižší hodnotu naměříme při diastole, tj. při ochabnutí komor, a nazýváme ji diastolický tlak.
Faktory ovlivňující hodnoty krevního tlaku (TK):
- věk
- pohlaví
- rasa
- denní doba
- tělesná aktivita
- stres, silné emoce
- léky (kardiotonika, vazodilatancia)
- teplota zevního prostředí
- krvácení
- obezita
Hodnocení krevního tlaku (TK) podle naměřených hodnot:
Hodnoty jsou udávány v milimetrech rtuťového sloupce - mmHg (torrech) tak, jak jsou používány ve zdravotnických zařízeních České republiky. Podle Mezinárodní soustavy SI jednotek je jednotkou tlaku 1 pascal (1kPa=7,5 torrů).
Klasifikace
Dle WHO jsou normální hodnoty:
|
systolický tlak (mmHg) |
diastolický tlak (mmHg) |
optimální |
do 120 |
do 80 |
normální |
120-129 |
80-84 |
vyšší normální |
130-139 |
85-89 |
lehká hypertenze (stupeň 1) |
140-159 |
90-99 |
střední hypertenze (stupeň 2) |
160-179 |
100-109 |
těžká hypertenze (stupeň 3) |
nad 180 |
nad 110 |
izolovaná systolická hypertenze |
nad 140 |
pod 90 |
Účel měření:
- diagnostický
- léčebný (kontrola kompenzace arteriální hypertenze, udržení optimálního arteriálního tlaku např. při léčbě CMP, edému mozku apod.)
Místa pro měření krevního tlaku (TK):
- na paži
- na předloktí
- pod kolenem (na podkolenní tepně při ICHDK)
- nad kotníkem (měření kotníkových tlaků při ICHDK)
Metody měření krevního tlaku (TK):
- Invazivní metoda (přímé měření)
Podstatou přímého měření arteriálního tlaku je zavedení katétru do arterie, kde je tlak krve konvertován (převáděn) tlakovým převodníkem na elektrický signál, který je následně zesílen a převeden na obrazovku monitoru ve formě křivky a číselné hodnoty.
- Neinvazivní metody (nepřímé měření)
Ošetřovatelský postup:
Auskultační metoda měření krevního tlaku (TK):
Pomůcky pro měření TK na paži auskultační metodou
- lékařská dokumentace, teplotní tabulka
- fonendoskop
- tonometr
Příprava pacienta:
- pacienta seznámíme s výkonem
- uložíme do vhodné polohy
Popis výkonu:
- zkontrolujeme fonendoskop a tonometr
- provedeme hygienickou dezinfekci rukou
- identifikujeme pacienta dotazem „Jak se jmenujete, prosím?“
- zajistíme vhodnou polohu vsedě nebo vleže s horní končetinou na podložce obrácenou dlaní vzhůru na úrovni srdce
- položíme tonometr na rovnou plochu v úrovni srdce nemocného
- odhalíme paži a rameno nemocného (oděv nesmí tísnit)
- měříme vždy za stejných podmínek a na stejné horní končetině (na té, kde jsme poprvé naměřili vyšší hodnoty TK)
- naložíme manžetu tonometru kolem paže asi 2,5 cm nad loketní jamkou, šířku manžety volíme dle konstituce pacienta
- zajistíme napojení manžety na tonometr a uzavřeme ventil balónku
- vyhmatáme pulzující tepnu v loketní jamce, nasadíme si do uší fonendoskop
- přiložíme membránu fonendoskopu na pulzující místo v loketní jamce
- napustíme manžetu vzduchem pomocí balónku a sledujeme stoupající sloupec rtuti na tonometru
- napustíme manžetu do výše rtuťového sloupce o 30 torrů vyšší, než je předpokládaná horní hranice TK u nemocného
- uvolníme ventil balónku a pomalu odpouštíme vzduch z manžety
- sledujeme klesání rtuťového sloupce
- zaznamenáme první slyšitelný úder (označuje hodnotu systolického tlaku)
- zaznamenáme hodnotu posledního slyšitelného úderu (hodnota diastolického tlaku)
- odstraníme manžetu z paže
- zaznamenáme naměřenou hodnotu do dokumentace
- zajistíme dezinfekci membrány fonendoskopu a úklid pomůcek
Péče o pacienta po výkonu:
Komplikace:
- nejsou
- při příliš častém měření nebo dlouhé insuflaci může dojít k parézám ulnárního nervu, petechiím a ischemické bolesti
TK na paži se nesmí měřit:
- při poranění na paži
- na ochrnuté straně po CMP
- na končetině, kde je arterio-venózní fistula pro dialýzu (A-V shunt)
Související ošetřovatelské diagnózy: