Terapie
?
Zásady výživy malých dětí 
Správná výživa je základem pro optimální růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte.
Výlučné kojení je ideálním způsobem výživy v prvních šesti měsících vývoje dítěte. Po tomto období již mateřské mléko samo nestačí pokrýt potřebu energie a živin u dítěte a proto je třeba zahájit postupný přechod k běžné stravě.
Zásadní doporučení pro optimální výživu malých dětí vydala Světová zdravotnická organizace na Světovém zdravotnickém shromáždění v roce 2002. Výsledkem bylo přijetí Globální strategie výživy kojenců a malých dětí všemi členskými státy. Právo na kojení je zakotveno i v Chartě práv dítěte.
Na úrovni České republiky je podpora kojení a péče o správnou výživu dětí zahrnuta do Národního programu zdraví ČR a na její realizaci se významně podílí Česká národní laktační liga, Národní laktační centrum s linkou kojení a Český výbor pro UNICEF.
Souhrn doporučení WHO o výživě malých dětí
- kojit výlučně (bez přídavků tekutin či potravin) do 6 měsíců věku dítěte
- po ukončeném 6. měsíci začít zavádět příkrm při pokračujícím kojení
- pokračovat v kojení podle potřeby dítěte do dvou let věku nebo i déle
- správně reagovat na potřeby dítěte při krmení
- zachovávat správnou hygienu a zacházení s potravinami
- s postupujícím věkem zvyšovat dávky příkrmu, nabízet různorodou konzistenci přídavků
- podávat dítěti pestrou stravu k zajištění příjmu všech živin
Fyziologické aspekty výživy malých dětí
- po narození je zralý novorozenec vybaven reflexy, které mu umožňují příjem potravy
- mezi základní reflexní výbavu novorozence patří
- hledací reflex (dítě otáčí hlavu, otevírá ústa a hledá zdroj potravy)
- sací reflex (sací pohyby po dotyku rtů, okolí úst nebo tváře)
- polykací reflex (dítě je po narození vybaveno pro polykání tekuté stravy, polotuhá či tuhá sousta neumí polknout, vytlačí je jazykem z úst ven)
- série pohybů potřebných pro polykání kašovitých či polotuhých soust se objevuje až mezi 5.-6. měsícem, kdy dítě začíná žmoulat (tj. pohybuje dolní čelistí nahoru a dolů)
- s prořezáváním zubů se objevuje rytmické žvýkání (mezi 7. a 9. měsícem); pohyb jazyka do strany, který posunuje sousto směrem ke stoličkám, je možný až kolem 10. měsíce věku; úplně rozžvýkání sousta kolem 12. měsíce věku
- po ukončení 6. měsíce je zažívací trakt dítěte schopen účinně vstřebávat škrob, bílkovinu a tuk z nemléčné stravy
Stravovací návyky
- v době přechodu na smíšenou stravu získává dítě velké množství nových informací o potravinách
- při přechodu na smíšenou stravu může některé chutě potravy odmítat, má schopnost učit se preferovat potraviny na základě pozitivní zkušenosti
- je obvyklé, pokud dítě nepřijme nové pokrmy hned, ale učí se je přijímat, pokud jsou mu opakovaně nabízeny
- spojení chuťového vjemu s příjemným pocitem nasycení vede k naučení se upřednostňovat tyto potraviny
- na potraviny spojené s nepříjemným prožitkem (nevolnost, zvracení, nepříjemná chuť atd.) si dítě vyvine averzi, která může přetrvat celý život
- malé děti se při příjmu potravy řídí pocitem hladu a nasycení, tuto rovnováhu mohou narušit výchovně rodiče, pokud nutí dítě dojídat vše, co je na talíři – dítě postupně přestane vnímat svoje vnitřní pocity a řídí se tím, že se má sníst obsah talíře
- na příjem potravy má vliv i chování matky a ostatní rodiny – dítě napodobuje model chování rodiny (např. preference potravin, chování u stolu atd.)
