Terapie
?
Sympatolytika
- snižují účinky sympatiku
- jsou to blokátory adrenergních receptorů
Rozdělení sympatolytik
přímá α-sympatolytika
- neselektivní α-sympatolytika
- selektivní α1-sympatolytika
- selektivní α2-sympatolytika
- s kombinovaným účinkem α a β
přímá β-sympatolytika
- neselektivní β-sympatolytika
- selektivní β1-sympatolytika
- selektivní β2-sympatolytika
- s kombinovaným účinkem α a β
nepřímo působící sympatolytika
- blokátory nervových zakončení
- falešné prekurzory
Přímá α-sympatolytika
α1-sympatolytika
léčba hypertenze
- často v kombinaci s jinými antihypertenzivy, např. diuretiky
-
prazosin
léčba poruch periferního prokrvení
- k navození vazodilatace
- Bürgrova choroba – spazmy drobných cév na končetinách u mužů a silných kuřáků
-
dihydroergotoxin
léčba benigní hyperplazie prostaty
- navození dilatace při cévních poruchách, při zhoršeném prokrvení tkání
-
prazosin, terazosin, doxazosin
léčba při městnavém srdečním selhání
- dilatují arterie a vény
- snižují tak nároky na myokard
- při plicním edému zmírňují dušnost přesunem krve z plic
premedikace před operací
- prevence vzniku hypertenzní krize v průběhu celkové anestezie
nežádoucí účinky
- nejzávažnější je tzv. „fenomén první dávky“ – výrazný pokles krevního tlaku po první dávce – zejména riziko ortostatické hypotenze u starších lidí, pocity slabosti až ztráta vědomí
- nevolnost, závratě, bolesti hlavy, ospalost, únava
α2-sympatolytika
-
yohimbin – dnes se používá minimálně (dříve u některých typů eretických dysfunkcí)
neselektivní α-sympatolytika
-
námelové alkaloidy
- chemicky jsou to deriváty kyseliny lysergové
- mají α-sympatolytický účinek (dilatace cév), ale i α-sympatomimetický účinek (vazokonstrikce cév, uterotonický účinek)
-
polosyntetické dihydrogenované deriváty – mají jen dilatační účinek
- dihydroergotamin –k profylaxi při migrénách
- dihydroergotoxin – při poruchách centrálního a periferního prokrvení
- dihydroegokristin – k léčbě hypertenze – neužívá se samostatný, ale v kombinaci s jinými léčivy, např. eskulinem – protiedémové a venoprotektivní účinky – při nedostatečnosti žil dolních končetin
syntetická α-sympatolytika – vazodilatans
Přímá β-sympatolytika (β-adrenergní blokátory)
léčba hypertenze
- patří mezi nejčastěji používaná léčiva ke snížení krevního tlaku
- k dlouhodobé terapii hypertenze
- snižují hypertrofii levé srdeční komory
léčba arytmie
- blokují tachykardii a tak nedochází k závažným arytmiím
léčba anginy pectoris a ostatních forem ischemické choroby srdeční
- k léčbě různých poruch srdečně-cévní soustavy
- léčba stabilní i nestabilní anginy pectoris
- snižují spotřebu kyslíku myokardem
- snižují srdeční frekvenci
- ochranný účinek při infarktu myokardu (snižují riziko reinfarktu)
léčba glaukomu
- snižují nitrooční tlak snížením produkce nitrokomorové vody
další indikace
- prevence migrény
- třesy kosterních svalů
nežádoucí účinky
- srdeční insuficience u pacientů se srdečním onemocněním
- poruchy vedení vzruchu–zpomalení tepů
- hypotenze
- závažná je bronchokonstrikce u pacientů s astmatem – dušnost
- nedostatečné prokrvení dolních končetin – chladné končetiny
- u diabetiků prodlužují zotavení z hypoglykemie
- interakce - β-blokátory zvyšují účinek jiných antihypertenziv
- nesmí se náhle ukončit léčba s β-blokátory – hrozí prudký pokles krevního tlaku, zhoršení anginy pectoris i náhlá smrt
- léčbu ukončovat vždy postupně
selektivní β-sympatolytika
- bez VSA - β1-sympatolytika
- atenolol, metoprolol, bisoprolol – terapie hypertenze
- s VSA - β1-sympatolytika
- acetutol – terapie hypertenze
neselektivní β-sympatolytika
- bez VSA – nemají tzv. vnitřní sympatomimetickou aktivitu
- propranol – antiarytmikum
- metipranol – angina pectoris, arytmie
- sotalol, timolol, levobunolol – antiarytmikum
- s VSA – mají vnitřní sympatomimetickou aktivitu
- pindolol – prevence záchvatů anginy pectoris
- oxeprenolol
- carteolol – lokálně používán u glaukomu
sympatolytika s kombinovanými účinky
- představují relativně novou skupinu
- někdy jsou označovány jako β-blokátory II. generace
-
labetalol, karvedilol
Nepřímá sympatolytika
-
zasahují do metabolizmu mediátorů
-
reserpin – dnes se podává v kombinaci s jinými antihypertenzivy
-
guanetidin – léčba hypertenze
-
α-metyldopa – tzv. falešný prekurzor – jeho přeměnou v neuronech vzniká vlastní účinná látka „α-metylnoradrenalin“ (snižuje aktivitu sympatiku– léčba hypertenze)
nežádoucí účinky
- nejsou příliš časté
- po reserpinu navození deprese
- nebezpečí ortostatické hypotenze