Ošetřovatelská anamnéza
                         
                        
                        
     ? 
    Spánek – odpočinek 
    V 1. třídě Spánek – odpočinek hodnotíme informace týkající se základních lidských potřeb, které souvisí s uklidněním člověka a udržováním jeho energetických zdrojů. To jsou základní předpoklady zdraví člověka. S touto třídou je proto úzce spojena 3. třída 4. domény nazývající se Energetická rovnováha.
Ve třídě Spánek – odpočinek zjišťujeme tyto základní údaje:
    - charakter biorytmů, střídání období aktivity a období odpočinků/spánku
 
    - kvalita odpočinku a spánku vnímaná klientem
 
    - způsoby odpočinku a spánku
 
    - faktory ovlivňující odpočinek a spánek
 
    - dodržované rituály, úprava prostředí
 
    - obtíže, poruchy spánku
 
    - subjektivní a objektivní problémy v souvislosti s poruchou spánku
 
    - způsoby řešení obtíží klientem
 
    - léky užívané v souvislosti se spánkem
 
Vlivy působící na odpočinek a spánek:
    - anatomicko-fyziologické zvláštnosti nervového systému, denní cyklus
 
    - věk, tělesná konstituce (zvýšená potřeba při malnutrici, obezitě)
 
    - charakter saturace dalších základních potřeb (vyprazdňování, výživy)
 
    - úroveň fyzické aktivity a pohybu, dalších činností
 
    - úroveň psychické aktivity, emoce, stres
 
    - charakter sociálních vztahů, rodinného a pracovního prostředí, finanční situace
 
    - denní režim člověka, návyky, rituály
 
    - úroveň zdravotního stavu
 
    - celkové onemocnění
 
    - vliv bolesti, dyskomfortu
 
    - charakter terapie, která ruší odpočinek a spánek (aplikace léků v noci), terapie, která mění charakter odpočinku a spánku a požadavky na ně (operační výkony, chemoterapie)
 
    - abusus drog
 
    - vlivy domácího prostředí
 
    - vlivy přírodního prostředí
 
Důležité údaje, které zjišťujeme v ošetřovatelské anamnéze jsou:
    - Poruchy spánku/odpočinku
    
        - insomnie/hyposomnie: iniciální, intermitentní, stálá, terminální, subjektivní/imaginární, primární, sekundární (z úzkosti, starostí)
 
        - hypersomnie: člověk spí déle než 12 hodin, probouzí se nevyspalý, unavený
        
            - narkolepsie (záchvat spavosti) jako neurologický stav či součást jiného neurologického onemocnění
 
            - narkoleptický syndrom, který provází např. poruchy nočního spánku (děsivé sny, náměsíčníctví), záněty mozku, úrazy hlavy, psychiatrická onemocnění (maniodepresivní psychózy), intoxikace
 
            - kataplexie může být součástí narkoleptického syndromu (pokles až ztráta svalového tonu, bez porušení vědomí, záchvat spavosti)
 
            - přechodné syndromy hypersomnie: např. Pickwikův syndrom (u obézních lidí je ztíženo dýchání a z hyperkapnie se zvyšuje spavost), primární spánková apnoe z centrální příčiny (ztráta automatického dýchání ve spánku) nebo syndrom spánkové apnoe obstrukčního typu, spojený s hlasitým chrápáním
 
        
         
        - syndrom spánkové deprivace: změny v množství, kvalitě i složení spánku (z dlouhotrvajících poruch spánku)
 
    
     
    - Poruchy rytmu spánku a bdění
    
        - spánková inverze
 
        - porucha 24 hodinového spánkového rytmu: při nepravidelné životosprávě, pracovní době
 
    
     
    - Parasomnie – abnormální epizodické události během spánku (některé z nich se častěji vyskytují u dětí a dospívajících)
    
        - somnambulismus (náměsíčnictví)
 
        - pavor nocturnus (noční děsy)
 
        - enuresis nocturna (noční pomočování)
 
        - mluvení ze spaní
 
        - bruxismus (skřípání zubů)
 
        - noční erekce
 
        - syndrom neklidných nohou (klidové parestezie po zahřátí DK, výskyt zejména při extrapyramidových onemocněních (Parkinsonova choroba) či polyneuropatiích (diabetických, uremických)
 
        - hypnagogické halucinace při usínání či probouzení (jde o pseudohalucinace s náhledem klienta na situaci)
 
        - spánková obrna před usnutím nebo po probuzení (nehybnost s úzkostí, kterou ruší dotek či řeč jiné osoby)
 
    
     
    - Související problémy
    
        - tělesné: únava, vyčerpanost, nechutenství, nevolnost, přecitlivělost na bolest, bolesti hlavy, rozostřené vidění, pálení očí, poruchy dýchání
 
        - psychické: únava, nezájem, poruchy pozornosti, vnímání, snížená schopnost úsudku, podrážděnost, neklid, zmatenost, podezřívavost, emoční labilita
 
    
     
Specifika u dětí
    - délka spánku se s věkem zkracuje, zmenšuje se i potřeba pravidelných spánků přes den
 
    - u novorozenců REM spánek tvoří 50 % spánku a většina zbylého času připadá na III. a IV. stádium NonREM spánku. Kojenec a batole mají ve spánku 20 – 30 % REM spánku, spí jednou až dvakrát denně. Předškolák má ve svém spánku 20 % REM spánku a to se již s dalším věkem moc nemění. Mění se ale poměr jednotlivých stádií NonREM spánku. Oba typy spánku jsou důležité pro regeneraci odlišných funkcí a schopností organismu.
 
    - potřebu spánku a odpočinku může zvyšovat nezralost dítěte
 
    - u dětí se vyskytují především tzv. parasomnie, např. v rámci poruch chování osobnosti
 
    - enuresis nocturna (noční pomočování) by mělo vymizet do 4 – 5 let věku dítěte. Po 4. roce věku je třeba hledat organické nebo i psychické příčiny
 
    - důležitý vliv na klidný a dostatečný spánek u dítěte má jeho psychická pohoda a pohoda rodinného a školního prostředí. K tomu přispívají i předspánkové rituály (čtení pohádky, oblíbená hračka, mazlení se s dítětem)
 
    
            
        
            
        
    Související ošetřovatelské diagnózy: