Ošetřovatelská anamnéza

 ? 

Spánek – odpočinek etapa

V 1. třídě Spánek – odpočinek hodnotíme informace týkající se základních lidských potřeb, které souvisí s uklidněním člověka a udržováním jeho energetických zdrojů. To jsou základní předpoklady zdraví člověka. S touto třídou je proto úzce spojena 3. třída 4. domény nazývající se Energetická rovnováha.

Ve třídě Spánek – odpočinek zjišťujeme tyto základní údaje:

  • charakter biorytmů, střídání období aktivity a období odpočinků/spánku
  • kvalita odpočinku a spánku vnímaná klientem
  • způsoby odpočinku a spánku
  • faktory ovlivňující odpočinek a spánek
  • dodržované rituály, úprava prostředí
  • obtíže, poruchy spánku
  • subjektivní a objektivní problémy v souvislosti s poruchou spánku
  • způsoby řešení obtíží klientem
  • léky užívané v souvislosti se spánkem

Vlivy působící na odpočinek a spánek:

  • anatomicko-fyziologické zvláštnosti nervového systému, denní cyklus
  • věk, tělesná konstituce (zvýšená potřeba při malnutrici, obezitě)
  • charakter saturace dalších základních potřeb (vyprazdňování, výživy)
  • úroveň fyzické aktivity a pohybu, dalších činností
  • úroveň psychické aktivity, emoce, stres
  • charakter sociálních vztahů, rodinného a pracovního prostředí, finanční situace
  • denní režim člověka, návyky, rituály
  • úroveň zdravotního stavu
  • celkové onemocnění
  • vliv bolesti, dyskomfortu
  • charakter terapie, která ruší odpočinek a spánek (aplikace léků v noci), terapie, která mění charakter odpočinku a spánku a požadavky na ně (operační výkony, chemoterapie)
  • abusus drog
  • vlivy domácího prostředí
  • vlivy přírodního prostředí

Důležité údaje, které zjišťujeme v ošetřovatelské anamnéze jsou:

  • Poruchy spánku/odpočinku
    • insomnie/hyposomnie: iniciální, intermitentní, stálá, terminální, subjektivní/imaginární, primární, sekundární (z úzkosti, starostí)
    • hypersomnie: člověk spí déle než 12 hodin, probouzí se nevyspalý, unavený
      • narkolepsie (záchvat spavosti) jako neurologický stav či součást jiného neurologického onemocnění
      • narkoleptický syndrom, který provází např. poruchy nočního spánku (děsivé sny, náměsíčníctví), záněty mozku, úrazy hlavy, psychiatrická onemocnění (maniodepresivní psychózy), intoxikace
      • kataplexie může být součástí narkoleptického syndromu (pokles až ztráta svalového tonu, bez porušení vědomí, záchvat spavosti)
      • přechodné syndromy hypersomnie: např. Pickwikův syndrom (u obézních lidí je ztíženo dýchání a z hyperkapnie se zvyšuje spavost), primární spánková apnoe z centrální příčiny (ztráta automatického dýchání ve spánku) nebo syndrom spánkové apnoe obstrukčního typu, spojený s hlasitým chrápáním
    • syndrom spánkové deprivace: změny v množství, kvalitě i složení spánku (z dlouhotrvajících poruch spánku)
  • Poruchy rytmu spánku a bdění
    • spánková inverze
    • porucha 24 hodinového spánkového rytmu: při nepravidelné životosprávě, pracovní době
  • Parasomnie – abnormální epizodické události během spánku (některé z nich se častěji vyskytují u dětí a dospívajících)
    • somnambulismus (náměsíčnictví)
    • pavor nocturnus (noční děsy)
    • enuresis nocturna (noční pomočování)
    • mluvení ze spaní
    • bruxismus (skřípání zubů)
    • noční erekce
    • syndrom neklidných nohou (klidové parestezie po zahřátí DK, výskyt zejména při extrapyramidových onemocněních (Parkinsonova choroba) či polyneuropatiích (diabetických, uremických)
    • hypnagogické halucinace při usínání či probouzení (jde o pseudohalucinace s náhledem klienta na situaci)
    • spánková obrna před usnutím nebo po probuzení (nehybnost s úzkostí, kterou ruší dotek či řeč jiné osoby)
  • Související problémy
    • tělesné: únava, vyčerpanost, nechutenství, nevolnost, přecitlivělost na bolest, bolesti hlavy, rozostřené vidění, pálení očí, poruchy dýchání
    • psychické: únava, nezájem, poruchy pozornosti, vnímání, snížená schopnost úsudku, podrážděnost, neklid, zmatenost, podezřívavost, emoční labilita

Specifika u dětí

  • délka spánku se s věkem zkracuje, zmenšuje se i potřeba pravidelných spánků přes den
  • u novorozenců REM spánek tvoří 50 % spánku a většina zbylého času připadá na III. a IV. stádium NonREM spánku. Kojenec a batole mají ve spánku 20 – 30 % REM spánku, spí jednou až dvakrát denně. Předškolák má ve svém spánku 20 % REM spánku a to se již s dalším věkem moc nemění. Mění se ale poměr jednotlivých stádií NonREM spánku. Oba typy spánku jsou důležité pro regeneraci odlišných funkcí a schopností organismu.
  • potřebu spánku a odpočinku může zvyšovat nezralost dítěte
  • u dětí se vyskytují především tzv. parasomnie, např. v rámci poruch chování osobnosti
  • enuresis nocturna (noční pomočování) by mělo vymizet do 4 – 5 let věku dítěte. Po 4. roce věku je třeba hledat organické nebo i psychické příčiny
  • důležitý vliv na klidný a dostatečný spánek u dítěte má jeho psychická pohoda a pohoda rodinného a školního prostředí. K tomu přispívají i předspánkové rituály (čtení pohádky, oblíbená hračka, mazlení se s dítětem)

Související ošetřovatelské diagnózy:

Skip Navigation Links.
<<
loga
Zavřít