Výuka

Ošetřovatelská anamnéza

 ? 

Vývoj

Ve 2. třídě Vývoj zjišťujeme informace o stavu vývoje, jeho rozvoji nebo regresi v průběhu uznávaných vývojových stádií člověka. V této třídě hodnotíme, zda je růst a vývoj člověka vzhledem k jeho vývojovému stádiu přiměřený, zrychlený či opožděný.

Základní údaje:

• stav všech složek vývoje – tělesného, motoriky, psychického vývoje, kognitivních funkcí, sociálních funkcí, vyjadřovacích dovedností
• poruchy vývoje jednotlivých funkcí, dovedností
• příčiny poruch vývoje
• způsoby zvládání poruch vývoje klientem, rodinou

Vlivy působící na vývoj klienta:

• prenatální rizika
• rizika samotného jedince: nezralost, kongenitální či genetické poškození
• věk, vývojová etapa
• genetické dispozice
• stav metabolizmu, výživy, energetických rezerv organizmu, endokrinních, imunitních, nervových funkcí
• úroveň psychických funkcí
• zdravotní stav
• poškození mozku, poruchy zraku a sluchu
• chronická onemocnění, opakující se nemoci, psychiatrická onemocnění
• vliv léčby s negativními, toxickými účinky
• vliv rodinného prostředí, širšího sociálního prostředí a pracovního prostředí
• problémy ze strany pečovatele

Důležité údaje:

• Poruchy vývoje
  změny růstu a vývoje, opoždění či zrychlení vývoje v určité oblasti:
  • tělesné znaky, motorika jemná a hrubá, pohlavní znaky
  • psychické funkce, úroveň řeči, učení, sociálních a emocionálních funkcí
  • neschopnost sebepéče nebo sebekontroly
  • zpomalení reakcí na podněty
  • omezení nápodoby
  • nejzávažnější postižení CNS, ohrožující život novorozence, se projeví poruchami vegetativních funkcí (D,P), nepřítomností reflexů potravových, chybění Moroova reflexu, poruchami chování (neklid, apatie, spavost až koma, křeče), změnami svalového napětí
• Významné rizikové faktory pro vývoj odchylek v neuropsychickém vývoji
  • nízká porodní hmotnost do 2 000 g, předčasný termín narození do 36. týdne, hypotrofie plodu
  • bezprostředně zhoršená poporodní adaptace, porodní traumatizmus, VVV, neurologické patologie, asfyktický syndrom
  • infekce a onemocnění ženy v těhotenství, instrumentálně vedené porody, protrahované porody, přenášené těhotenství, vícečetné těhotenství, porod koncem pánevním
• Způsoby hodnocení psychomotorického vývoje
  • klasifikace prenatálního období a klasifikace novorozenců z hlediska gestačního stáří a porodní hmotnosti
  • hodnocení průběhu poporodní adaptace: skóre dle Apgarové,
  • observace poporodní adaptace
  • screening psychomotorického vývoje dle docenta Vlacha:
    • pět vyšetřovacích poloh: vleže na zádech, při přitahování za ručky do sedu, na bříšku, v držení dítěte nad podložkou v závěsu, ve stoji
    • vyšetřujeme obvod hlavy, velkou fontanelu, švy, tvar hlavy, držení částí těla, spontánní hybnost, symetrie hybnosti a mimiky, svalový tonus, souhra ruka – oko – ústa, chování a sociální kontakt dítěte, smyslové funkce (postavení bulbů, hlasové projevy, reakce na zvuk, způsob úchopu), reflexy
    • zjištěné poruchy ve smyslu syndromů: hypertonického, hypotonického, mozečkového, atetoického či smíšených poruch
  • kineziologické vyšetření polohových reakcí dle Vojty
  • vyšetření funkce nervové soustavy – neurologického vývoje podle Ballarda
• Možnosti péče o jedince s poruchami růstu a vývoje
  • primární péče: preventivní primární péče o novorozence, děti a dorost, návštěvní služba, preventivní prohlídky, zdravotní výchova, dispenzární péče dle platné Mezinárodní klasifikace nemocí
  • péče o defektní děti a mladistvé: systém tzv. rané péče, stacionáře, speciální školy, ústavy, rehabilitační ústavy, lázeňská péče, dětská centra pro ohrožené a postižené děti, dětské léčebny a ozdravovny

Přehled psychomotorického vývoje dítěte od narození do dvou let

Novorozenecké období

• Zákonitosti novorozeneckého období
  • Novorozenecké období trvá prvních šest týdnů života dítěte.
  • Je to doba adaptace, během níž se novorozenec přizpůsobuje podmínkám nového prostředí.
  • Těsně po porodu je chování novorozence i matky regulováno biologicky, tedy instinktivně.
  • Novorozenec má vyvinuty všechny základní nepodmíněné reflexy /hledací, sací, polykací, vyměšovací, obranné, orientační, úchopové a polohové/.
  • Vytváří se pevný vztah mezi matkou a dítětem - je daný časným kontaktem, kojením, vzájemným očním i kožním kontaktem.
  • Péče o novorozence má probíhat v souladu s jeho individuálním i biologickým rytmem, postupně se uplatňuje pravidelný denní režim, rituály.
  • Učení novorozence je aktivizováno především v rámci sociální interakce, nejvýznamnějším sociálním objektem jsou rodiče, matka a otec.
  • Projev novorozence vyvolává a rozvíjí rodičovské chování obou rodičů., novorozenci jsou ke světu aktivní, často určují chování svých rodičů.
• Chování novorozence
  • Zralý novorozenec má výrazný svalový tonus a jeho stavy spánku a bdění lze zcela rozlišit.
  • Obecně se udává 5 stavů, ve kterých se novorozenec pravidelně nachází:
    • Hluboký spánek - dech pravidelný, oči zavřené, bez spontánních pohybů, svalový tonus nízký.
    • Lehký spánek, fáze REM spánku - oči zavřené nebo pootevřené, pod víčky rychlé oční pohyby, dech nepravidelný, aktivita nízká, drobné pohyby, změny v mimickém výrazu.
    • Dřímota - přechodný stav mezi spánkem a bděním, oči mohou být otevřené, nízké svalové napětí.
    • Bdělý stav - jasný pohled, dítě se dívá a naslouchá, přiměřená pohybová aktivita s pohyby končetin, krátké hlasové projevy.
    • Pláč - oči otevřené nebo zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, slzy, nepravidelný pláč.
• Motorický vývoj novorozence
  • Chování dítěte v poloze na zádech - celková poloha: převážně asymetrická
    (tonický šíjový reflex).
  • Ruce: pěsti většinou zaťaty.
  • Posazování: pasivní: nadměrný pokles hlavy nazad (trakční test).
  • Sed: s oporou: hlava trvale pokleslá.
  • Poloha na bříšku: hlavu přizpůsobivě otáčí do stran nebo ji na okamžik lehce zvedne.
  • Fixace a sledování kroužku zrakem: zpozoruje opožděně, jen v zorné linii, krátce sleduje.
  • Uchopování předmětů: palec flektován do dlaně.
  • Redukce spontánní činnosti: „naslouchá, zpozorní".
    Je zcela nevhodné dítě posazovat či postavovat, trakční test je jedna z možných neurologických zkoušek.

Kojenecké období

• Zákonitosti kojeneckého období
  • Kojenecké období trvá od sedmého týdne do jednoho roku věku.
  • V průběhu tohoto období se projeví individuální rozdíly jednotlivých dětí v chování, prožívání a celkovém vývojovém trendu.
  • V tomto období převažuje potřeba kojence získat ve vztahu ke světu základní důvěru, chápat svět jako neohrožující a bezpečný.
  • Důležitá je primární potřeba stimulace a potřeba učení.
  • Spontánní vývoj znamená to, že běžná situace je pro vývoj dítěte za normálních okolností dostačující. Jde především o to, jakým způsobem a v jaké frekvenci jsou podněty dítěti nabízeny.
  • Toto období je označováno jako fáze receptivity, tzn. otevřenosti k okolnímu světu. Dítě akceptuje podněty, které jsou součástí jeho i okolního světa.
  • Pro receptivitu prvního období jsou významné i biologické potřeby, ústa představují pro kontakt s okolím velmi důležitou zónu. Dítě přirozeně vše vkládá do úst, to svědčí o dobré koordinaci oko - ruka - ústa.
  • Období primárního rozvoje poznávacích procesů je označováno jako senzomotorické, je vázané na přímé zrakové vnímání a motorické akty (pohyb). Dítě potřebuje s poznávanými podněty manipulovat, skutečně provádět činnost.
• Senzomotorický vývoj:
  • Od 1. do 4. měsíce začíná své reakce koordinovat, tzn., že se dívá na to co má v ruce, s čím hýbe, co drží, strká do úst.
  • Od 4. měsíce začíná předvídat následky svých činů, např. dítě zatahá za šňůrku
  • nad hlavou a rozhýbe chrastítka, opakuje to záměrně.
  • Od 8. měsíce rozlišuje mezi prostředkem a cílem, tzn., opakovaně odkrývá zakrytý předmět, aby se ho zmocnilo, chápe trvalost v čase.
  • Chápání trvalosti v čase je spojeno se získáváním pocitu jistoty a bezpečí, pocitu důvěry v to, že okolní svět je stabilní.
  • V průběhu kojeneckého období si dítě začne uvědomovat samostatnost vlastního těla a jeho aktivit, naučí se chápat svoje citové prožitky jako součást sebe sama. Samo si určí priority, lze vysledovat pravidelnost v potřebách a určit režim podle přání dítěte (např. prodlužuje si čas mezi jídlem, prodlužuje bdění, i když s výkyvy).
• Motorický vývoj kojeneckého období
  Dítě je schopno ovládat samo sebe, tento vývoj postupuje ve směru:
  • Kefalokaudálním (od hlavy k patě) - nejprve zvedá hlavu, pak ovládá páteř při sedu, při plazení, chůzi;
  • proximodistálním (od centra k periferii) - začínají pohyby v ramenou a kyčlích, pak zápěstí, prsty;
  • ulnoradiálním (od malíkové strany dlaně k palcové) - při úchopu směrem ke klíšťkovému, tzv.„špetce" (používá palec a ukazováček)
  • Chování dítěte v poloze na zádech - celková poloha: převážně symetrická (od 4. m), převaluje se ze zad na bříško a zpět (od 6. m).
  • Ruce: pěsti otevřeny (od 3. m), hra s prsty (ve 4. m).
  • Nohy: natahuje je, zvedá vysoko na podložku, chytá rukama, strká do úst (5. - 6. m).
  • Posazování: aktivní: posadí se bez pomoci na rovné ploše (8. - 9. m).
  • Sed: s oporou: hlava pevná (5. m), volný: samostatný, bez pomoci, jistě (9. m)
  • Stoj: pasivní: držen za ruce (7. m), sám se postaví u opory (9. m), obchází (9. -10. m), stojí na okamžik sám (11. m).
  • Chůze: jde veden za obě ruce (10. m), samostatná chůze (10. - 15. m).
  • Poloha na bříšku: dostane se do polohy na čtyři (6. m), začíná se plazit (7. m), leze střídavým vzorem (8. - 9. m).
  • Uchopování předmětů na ploše stolku vsedě: obecný vývojový postup: od pasivního úchopu k aktivnímu, od ulnární strany k radiální (6. - 7. m), od dlaně ke špičkám prstů (8. - 9. m).
  • Manipulace: vloží 1 až 2 kostky do hrníčku (11. m), vloží 5 kostek (12. m).
• Sociální projevy kojeneckého období
  • Porozumění řeči: reaguje na zavolání jménem, na „ne-ne" (8. m), dětské hříčky na výzvu (9. m), na výzvu „dej mi" podá předmět a nepustí (9. - 10. m), podá předmět a pustí jej (10. - 11. m).
  • Řeč: duplikace slabik (8. -9. m), 2 slova s významem (9. -10. m), 6 slov s významem (10. - 12m.), rozvinutý „žargon" (12. m).
  • Sociální projevy: prvý úsměv (6 týdnů - 2. m), úsměv a hlasový projev (3. m), směje se, „povídá" a plácá na obraz v zrcadle (6. m), v určitých situacích pozná matku (3. - 4. m), odlišuje cizí osoby (5. m), rozeznává přípravy ke krmení - křičí předem (3. m), přijímá zčásti tuhou stravu (6. m), jí samo sušenku či rohlík (8. m), drží si samo láhev (8. - 9. m), pije z hrnku s malou pomocí (10. m), spolupracuje při oblékání - zvedá nohy, ruce (10. m).

Psychomotorický vývoj dítěte v období batolete od 13 do 15 měsíců

• Dovednosti ve třináctém měsíci věku
  • Pohyby
    • Tráví hodně času tím, že se snaží lézt po schodech nahoru, ale brzy zjistí, že návrat dolů je těžší.
    • Má větší stabilitu nohou, ale stále ještě snadno upadne.
    • Při chůzi se může spoléhat kvůli opoře na židli nebo hračku s kolečky.
    • Přes časté pády je rozhodnuto chodit samo.
  • Koordinace rukou a očí
    • Používá ruku, aby naznačilo, že chce určitý předmět.
    • Rádo čmárá po papíře pastelkami a tužkami.
    • Zatlouká kladívkem kolíky do desky, jež je k tomu určena.
    • Hraje si s dětským telefonem, zvedá a pokládá sluchátko.
  • Jazykové schopnosti
    • Dítě rozpoznává vlastní jméno, ale nejspíš je nedokáže vyslovit.
    • Ve správném kontextu říká pět nebo šest slov.
    • Pokřikuje na vás, když se mu nelíbí, co právě děláte.
    • Jestliže slyší známou hudbu, vydává zvuky připomínající melodii.
  • Učení
    • Opakovaně se snaží používat lžíci, aby se nakrmilo.
    • Má legraci z toho, že dovede ukázat v knížkách obrázky známých předmětů.
    • Dokáže se delší dobu soustředit na skládačky (puzzle).
    • Zajímá se o videozáznamy a televizní programy.
    • Při hře se začíná projevovat jeho představivost.
  • Sociální a citový vývoj
    • Začíná dávat najevo vrozenou touhu po nezávislosti, např. se snaží pomáhat při oblékání.
    • Klesá potřeba odpoledního spánku.
    • Má-li radost, obejme vás.
    • S trochou pomoci drží hrneček a pije z něj.
    • Může podávat hračky jinému dítěti.
    • Hraje si raději samo v blízkosti dospělého než se stejně starým dítětem.
• Dovednosti ve čtrnáctém měsíci věku
  • Pohyby
    • Chodí s nejistým krokem po domě a zakopává při tom o předměty na podlaze.
    • Umí se zastavit v chůzi a změnit směr.
    • Když je s vámi venku, trvá na tom, že půjde bez cizí pomoci.
    • Leze do schodů po všech čtyřech nebo posunuje zadeček vždy o jeden schod.
    • Příležitostně může stále lézt po kolenou, i když už umí chodit.
  • Koordinace rukou a očí
    • Dítě ví, jak se mají správně používat pastelky, už je nedává do úst.
    • Umí postavit věž ze dvou nebo ze tří kostek.
    • Lépe dovede zasouvat kostky složitých tvarů do odpovídajících připravených otvorů.
    • Pokud k němu přistoupíte s jeho svetříkem, zvedne ruce.
    • Může být schopno házet středně velkým míčem.
  • Jazykové schopnosti
    • Snaží se společně s vámi zpívat.
    • Začíná se učit názvy částí těla.
    • Dychtivě naslouchá jiným dětem, jak si spolu povídají.
    • S potěšením vyluzuje zvuky pomocí hudebních nástrojů.
    • Jeho žvatlání má rytmus řeči.
    • Je okouzleno tím, jak jiné děti ve stejném stáří mluví.
  • Učení
    • Jestliže ho povzbudíte, splní jednoduchý, ale zdlouhavý úkol.
    • Dokáže se odtrhnout od toho, co právě dělá, a pak se k tomu zas vrátit.
    • Nadšeně prozkoumává celý dům, ale nevnímá nebezpečí.
    • Pokud mu předčítáte nějaký příběh, má soustředěný výraz obličeje.
    • Hrou se rozvíjí představivost dítěte, např. různě sestavuje kostky.
  • Sociální a citový vývoj
    • Po společenské stránce je dítě více sebejisté, ale občas se bojí cizích lidí.
    • Více si uvědomuje sebe sama, co se mu líbí a co ne.
    • Poznává, že jeho jméno je jiné než jména ostatních lidí.
    • Může se u něj objevit např. strach ze zvířat.
    • Velmi rádo je nezávislé a chce si poradit bez vaší pomoci.
    • Dočasně se u něj může projevit silnější citová vazba na jednoho z rodičů.
• Dovednosti v patnáctém měsíci věku
  • Pohyby
    • Sebejistě se pohybuje po domě.
    • Při chůzi drží lépe rovnováhu a má ruce blíž u boků.
    • Umí se v chůzi zastavit, sehnout se a zvednout předmět z podlahy.
    • Když dítě vyzvete, pokouší se klidně stát a kopnout do míče – pravděpodobně se mu to nepovede nebo upadne na záda. Přesto se z těchto pokusů raduje.
    • Zvládá obtížný úkol vylézt na vlastní vysokou židli a slézt z ní.
    • Může být schopno klečet na židli u stolu.
  • Koordinace rukou a očí
    • Je schopno držet zároveň v každé ruce dva předměty.
    • Umí pevně sevřít ruku a zřídkakdy něco náhodně pustí.
    • Rádo si hraje s pohyblivými předměty a sleduje je, jak se kutálejí.
    • Dává rádo součásti stavebnic na určená místa (např. puzzle)
  • Jazykové schopnosti
    • Dokáže říkat pět nebo šest jednotlivých slov.
    • Rozumí mnohem většímu počtu slov, než kolik jich umí vyslovit.
    • Velice je baví, když mu recitujete známé básničky a zazpíváte písničky.
    • Dokáže reagovat na větší počet základních pokynů jako: ,,Nech tu hračku být“, ,,Vezmi si piškot“.
  • Učení
    • Dokud dítě nedokončí určitou činnost, soustředí se na ni.
    • Rádo při hře předstírá činnosti, buďto samo nebo s vámi.
    • Jestliže je k tomu pobídnete, snaží se uklidit hračky.
    • Hraje si s oblibou s pískem a vodou.
  • Sociální a citový vývoj
    • Dítě se vyvíjí svou individuální cestou.
    • Je-li dítě příliš frustrované, mívá záchvaty vzteku a špatné nálady.
    • Chce se samo, zcela bez pomoci, nakrmit, přestože to úplně nedokáže.
    • Všechno nadšeně prozkoumává, ať je to bezpečné, či nikoliv.
    • Když věnujete pozornost jiným lidem, začíná projevovat známky žárlivosti.
    • Baví ho rodinné obědy a večeře.
    • Může se začít učit společenskému chování, např. tomu, že má pozdravit jinou osobu slovy ,,pápá, ahoj“.

Psychomotorický vývoj dítěte v období batolete ve věku 15 – 18 měsíců

• Pohyb
  • Chodí nejistě s oporou do schodů i ze schodů. Některá batolata mohou používat i jinou taktiku, jako třeba lezení nebo sjíždění po zadečku.
  • Chodí s jistotou po domě i venku.
  • Zvedne z podlahy hračku nebo jiný předmět, aniž by se překotilo.
  • Běží k vám přes místnost, ale při rozběhnutí může ztrácet rovnováhu.
  • Začíná šplhat po prolézačkách na hřišti, ale potřebuje neustálý dozor.
  • Rádo se šplouchá a koupe v bazénu.
• Jemná motorika
  • Chápe souvislost mezi pohyby ruky a účinky, které následují. Například tahá za provázek připevněný k hračce, aby se pohybovala směrem k němu.
  • Rádo nahodile čmárá na papír pastelkami nebo maluje barvami.
  • Začíná se samo krmit rukama a lžící.
  • Současně udrží v každé ruce jeden malý předmět.
  • Chce se samo oblékat.
  • Začíná být zřejmá preference pravé, nebo levé ruky.
  • Tleská rukama.
  • Úspěšně zasouvá předměty do otvorů různých tvarů a velikostí.
• Řeč
  • Rozumí jednoduchým pokynům a vyhoví jim.
  • Soustavně používá přibližně šest až sedm slov, ale rozumí mnohem více slovům.
  • Spojuje řeč a gesta k vyjádření svých potřeb.
  • Začíná se učit názvy částí těla.
  • Má rádo písničky a říkanky a připojuje se k nim několika zvuky nebo pohyby.
• Učení
  • Dovede využít svých nabytých dovedností (soustředění, paměť, kontrola ruka – oko) k provedení složitějších úkolů, jako je třeba sestavení skládanky.
  • Řeší jednoduché problémy, umí třeba sundat víko z krabice, aby se podívalo dovnitř.
  • Učí se základním koncepcím množství a objemu prostřednictvím hry s vodou.
  • Schopnost déle udržet pozornost mu umožňuje soustředit se na náročnější aktivity a dokončit je.
  • Chápe a sleduje pohádky, které se mu čtou, a reaguje na známé postavy.
  • Pamatuje si, kam dalo předmět, o který má zájem, jako například oblíbenou hračku.
• Sociální a emocionální vývoj
  • Může se vztekat, když není po jeho, a začíná prosazovat svůj pocit nezávislosti.
  • Chce toho víc dělat samostatně, včetně krmení a oblékání.
  • U společného stolu se učí dobrým způsobům u jídla.
  • Začíná se učit základním sociálním dovednostem, jako třeba podat hračku jinému dítěti.
  • Hraje si vedle jiných dětí, bedlivě je pozoruje a učí se tím, že vnímá, jak mezi sebou komunikují a jak si hrají s hračkami.
  • Vyjadřuje preference pro konkrétní jídla nebo pro jisté hračky, s nimiž si chce hrát.
  • Může žárlit, když se věnujete jiným.

Psychomotorický vývoj dítěte v období batolete ve věku 19 – 21 měsíců

• Pohyb
  • Je schopno provozovat i další aktivitu, když je v pohybu. Například za sebou při chůzi táhne hračku na šňůrce.
  • Rádo leze po nábytku.
  • Sedne si na křeslo a umí i slézt dolů.
  • Zlepšila se rovnováha a koordinace pohybů, takže už tak často nezakopává a nedochází k nečekaným pádům při chůzi a běhu.
  • Dokáže si hrát s více hračkami a na hřišti je zajímá více herních prvků.
  • Rádo volně běhá v parku a na zahradě.
• Jemná motorika
  • Rádo si hraje s modelovacími hmotami, jako je plastelína nebo hlína, ale také s pískem a vodou, vyrábí tvary a ,,kreslí“ na jejich povrch.
  • Rádo kutálí, hází i třeba chytá míče, velké se mu snáz uchopují.
  • Umí pokládat kostky na sebe a dokáže asi z pěti postavit věž.
  • Přelije vodu přesně z jedné nádoby do druhé, aniž by moc vylilo.
  • Dělám čím dál rozsáhlejší čmáranice pastelkou na papír.
• Řeč
  • Slovník má rozšířený na desítky slov, většinou podstatných jmen, jež označují obecnou skupinu předmětů: jako např. ,,dům“ pro všechny budovy, ,,auto“ pro všechna vozidla.
  • Snaží se připojovat ke zpěvu.
  • Zajímá se o hovor a začíná se učit konvencím, např. pokládá otázky a čeká odpověď.
  • Vytváří věty ze dvou slov.
  • Začíná chápat, že řeč souvisí nejen se sdělováním základních potřeb, ale také se sociálním kontaktem.
  • Rozezná známé postavy a předměty v obrázkových knížkách a na fotografiích, a snaží se je pojmenovat.
• Učení
  • Začíná používat hračky ke hře s fantazií, což je důsledek vznikající schopnosti symbolického myšlení.
  • Rostoucí schopnost řešit problémy mu umožňuje dokončit jednoduchou skládanku a tyto hračky už snadno ovládá.
  • Rozvíjející se zvídavost způsobuje, že chce vidět, co se děje venku, a prozkoumávat zavřené skříňky.
  • Používá všechny smysly, včetně zraku, sluchu a hmatu, aby se obeznámilo se světem, v němž žije, a nabývá větší sebejistoty při prozkoumávání nového prostředí.
  • Je soustředěnější, odhodlanější a více si přeje dokončit náročný úkol.
• Sociální a emocionální vývoj
  • Cení si společnosti a snaží se upoutat pozornost buď řečí, nebo hrou.
  • Ujde několik kroků pozadu.
  • Dává najevo, že je téměř připraveno zahájit nácvik na nočník, ačkoliv plná kontrola vyprazdňování je v tomto věku ještě nepravděpodobná.
  • I přes zákaz vytrvale zkouší věci, s jejichž zákazem nesouhlasí.
  • Začíná komunikovat s jinými dětmi, ale potřebuje hodně sociálního vedení.
  • Dokáže pochopit jednoduchá pravidla, ačkoliv ne vždy jich dbá.
  • Těší je pocit jistoty z pravidelného denního režimu.

Psychomotorický vývoj dítěte v období batolete ve věku 22 – 24 měsíců

• Pohyb
  • Odstrkuje se na šlapací hračce nohama, i když pravděpodobně ještě neumí šlapat na pedály.
  • Umí stát na jedné noze, zatímco druhou kope do míče.
  • S jistotou běhá a málokdy upadne, ačkoliv tato činnost ještě vyžaduje velké soustředění.
  • Pohybuje se rychle, pokud jde rovně.
  • Umí házet a chytat míč vsedě.
  • ,,Tančí“ podle hudby.
  • Umí dobře přizpůsobovat rovnováhu na houpačce.
• Jemná motorika
  • Několik minut si prohlíží knížku, studuje každý obrázek, ukazuje na všechno, co ho zaujme, a obrací stránky.
  • Umí se čím dál víc podílet na svém oblékání a svlékání.
  • Dokáže spojit palec a ukazováček, takže zvedá i malé předměty.
  • Vydává čím dál rytmičtější zvuky na jednoduché hudební nástroje, např. na buben nebo tamburínu.
• Řeč
  • Přesně označí běžné předměty denní potřeby, které před ně položíte.
  • Experimentuje se slovy.
  • Většinu zvuků zvládne, ale často je poplete nebo špatně vyslovuje určité hlásky ,,r“ nebo ,,s“.
  • Pojmenuje hlavní části těla.
  • Naslouchá se zájmem, když mezi sebou mluví jiní lidé.
  • Má slovník nejméně dvě stě slov, která často spojuje do krátkých vět.
• Učení
  • Chápe, že může manipulovat s předměty, aby se o nich více dozvědělo.
  • Například obrací předměty tak, aby vidělo dovnitř.
  • Je nadšeno imaginativní hrou, s pomocí hraček vytváří příběhy, scenerie a hraje scénky.
  • Bedlivě pozoruje lidi okolo a napodobuje je (tak se učí novým dovednostem).
  • Má neuhasitelnou žízeň po informacích, ptá se na vše kolem sebe.
  • Čím dál lépe rozumí vysvětlování.
  • Dokáže si zapamatovat a pak vyprávět to, co prožilo.
• Sociální a emocionální vývoj
  • Je rádo ve společnosti jiných dětí, ale dělá mu potíže dělit se o hračky a dosud si nehraje kooperativně.
  • Dokáže se samo najíst lžící.
  • Patrně už probíhá nácvik chození na nočník, ale kontrola vyprazdňování ještě nemusí být docela spolehlivá.
  • Chce se samo mýt a čistit si zuby.
  • Baví je pocit odpovědnosti při provádění drobných úkolů.
  • Možná pláče, když je dočasně odloučeno od rodičů, ačkoliv brzy přestane, jakmile jsou z dohledu.
  • Může se stydět před cizími lidmi.

Související ošetřovatelské diagnózy:

• opožděný růst a vývoj - 00111
• riziko opožděného vývoje - 00112