Výuka

Terapie

endokrinní manipulace byla jedním z prvních účinných systémových přístupů k léčení maligního onemocnění
již v roce 1896 Beatson demonstroval významnou regresi metastatického karcinomu prsu po ovarektomii
v 70. letech 20. stol. byly objeveny steroidní receptory u nádorových buněk, v 80. letech způsob jejich stanovení – možnost diagnostikovat vhodné pacienty pro hormonální léčbu
přítomnost hormonů je důležitá pro růst tzv. hormon-senzitivních nádorů
závislost na hormonech je nejvýraznější u karcinomu prsu a prostaty, proto je třeba potlačit fyziologickou produkci hormonů, na kterých je nádor závislý, nebo zablokovat navázání těchto hormonů na jejich receptory

léky blokující účinek ženských pohlavních hormonů (léčba karcinomu prsu)

pokud nádor potřebuje ke svému růstu estrogeny, nabízí se možnost zpomalit či zastavit růst nádorových buněk tím, že zabráníme estrogenům, aby mohly plnit svoji funkci

a) léčivo zablokuje místo estrogenu na jeho receptorech – antiestrogeny, tím se nemůže navázat hormon

nejrozšířenější látkou je tamoxifen
váže se na vazebná místa pro estrogen na maligních buňkách
léčba je obvykle dlouhodobá, trvá několik let
dlouhodobé podávání zvyšuje četnost výskytu karcinomu dělohy – nutná gynekologická kontrola alespoň jednou ročně

b) léčivo přibrzdí tvorbu estrogenů zásahem do mechanizmu jejich syntézy – blokátory aromatázy

c) léčivo ovlivní hormonální regulační centrum v hypotalamu – zablokuje tvorbu gonadotropinů

antiandrogeny (léčba karcinomu prostaty)

kortikosteroidy

prednizon, dexametazon
používají se pro léčbu maligních lymfoproliferativních chorob
u solidních nádorů se podávají v rámci antiedematózní léčby u mozkových a jaterních metastáz
kortikosteroidy mají řadu vedlejších účinků
- podráždění žaludku, žaludeční vřed
- dekompenzace diabetu mellitu či manifestace latentního DM
- oportunní infekce, kandidóza dutiny ústní, jícnu (bolest při polykání)
- změna chuti k jídlu – zvýšená či snížená chuť k jídlu
- psychické změny – neklid, nervozita, nespavost
- zadržování tekutin s následným vzestupem TK
- syndrom z náhlého vysazení – bolesti celého těla, únava, slabost, malátnost, proto je nutné lék vysazovat postupně
- vysoké dávky mohou vyvolat vznik žilní trombózy a plicní embolie
- u dlouhodobé terapie hrozí dále atrofie svalů, steroidní akné, atrofie kůže, strie, rozvoj osteoporózy, rozvoj aseptické nekrózy kloubních hlavic, zhoršené hojení ran

hormonosenzitivní nádory – zejména karcinom prsu, karcinom endometria a prostaty
hormonální léčba je většinou doplňková, protože i v případě odpovědi na hormonální léčbu při známé přítomnosti hormonálních receptorů není odpověď 100%
při omezené účinnosti jednoho používaného léku je možná záměna preparátů shodné skupiny k dosažení opětovného efektu