Terapie
?
Kojení 
Výživa dítěte kojením
Výživa mateřským mlékem (MM) představuje ideální a ničím nenahraditelný způsob výživy malých dětí.
Výhody kojení pro dítě
- složení MM odpovídá potřebám dítěte, jeho složení se mění v souvislosti s růstem a vývojem dítěte, složení se mění i během jednoho dne, během každého jednotlivého kojení
- kojení zajišťuje ochranu dítěte proti infekčním chorobám
- MM obsahuje celou řadu složek, které zajišťují obranyschopnost dítěte (lyzozym, laktoferin, imunoglobin IgA)
- kojené děti mají nižší počet infekcí než děti nekojené, zároveň jsou chráněny před možným přívodem alergenů
- u kojeného dítěte prakticky není možné překrmování, proto jsou kojené děti více chráněny před rozvojem obezity
- kojení snižuje pravděpodobnost rozvoje diabetu mellitu a přispívá k prevenci aterosklerózy
- při kojení vzniká silné citové pouto mezi matkou a dítětem, což je velmi významné pro psychický vývoj dítěte
Výhody kojení pro matku
- kojení příznivě ovlivňuje duševní pohodu matky po porodu
- oxytocin vyplavovaný při kojení stahuje dělohu a pomáhá tak při zástavě krvácení po porodu
- kojení snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků
- MM je kdykoli přístupné, matka kdykoli a kdekoli může své dítě nakojit, nepotřebuje k tomu žádné další pomůcky, je to pohodlnější než příprava umělé výživy, je to finančně nenáročné
Faktory ovlivňující kojení
Deset kroků k úspěšnému kojení
- zdravotnické zařízení musí mít vypracovanou strategii přístupu ke kojení, která je praktikována všemi členy týmu
- zdravotnický personál musí provádět kroky k podpoře kojení
- těhotné ženy by měly být informované o výhodách a způsobech kojení
- je třeba zahájit kojení co nejdříve po porodu, nejpozději půl až jednu hodinu po porodu
- ukázat matkám způsob kojení a udržení laktace i v případě, kdy jsou odděleny od svých dětí
- nepodávat dětem jinou výživu než MM, s výjimkou lékařsky indikovaných případů
- umožnit matkám a dětem zůstat spolu 24 hodin denně (rooming-in)
- podporovat kojení podle potřeby dítěte, nikoli podle předem daného časového harmonogramu
- nedávat kojeným dětem dudlíky, šidítka
- povzbuzovat zakládání dobrovolných skupin matek pro podporu kojení a upozorňovat na ně matky při propouštění z porodnice (www.kojeni.cz)
Faktory negativně ovlivňující kojení
- úzkost matky z možného selhání při kojení
- nedostatečná podpora ze strany zdravotnických pracovníků či členů rodiny
- anestezie, silná sedativa, bolest, stres, únava mohou nepříznivě ovlivnit začátek kojení
- předčasné zavedení příkrmu, používání dudlíků, saviček
- nedostatečná instruktáž matky
- oddělená péče o matku a dítě
- vnucování režimu dítěti, časové omezování
- nesprávná technika kojení
Složení mateřského mléka
- složení mléka je ideálně přizpůsobeno potřebám dítěte
- složení MM respektuje zrání jednotlivých funkcí dítěte, zejména trávicího ústrojí a CNS
- změny ve složení se týkají základních živin i obranných látek
Živiny v MM
bílkoviny
- hlavní bílkovinou MM je laktalbumin a kasein v poměru 9:1 v mlezivu a 6:4 ve zralém MM
- nižší hladina kaseinu umožňuje lehčí stravitelnost, mléko setrvává v žaludku kratší dobu, než by tomu bylo u dítěte živeného kravským mlékem
- z těchto důvodů je kojené dítě dříve hladové, chce pít častěji
tuky
- tuky představují proměnlivou složku MM, jejich množství kolísá od 2 g/100 ml v mlezivu po 4-4,5 g/100 ml v MM
- množství se mění v průběhu dne i v průběhu jednoho kojení (více tuků je později odpoledne a ke konci jednoho kojení)
- mléko vyplavené na začátku kojení je mléko přední a slouží především k uhašení žízně
- mléko ke konci kojení (zadní) je bohaté na tuk, poskytuje dítěti zdroj energie a sytí jej
- tuky jsou tvořeny především triacylglyceroly, mastné kyseliny jsou z větší části nenasycené (kys. linolová, linoleinová a arachnoidová – jsou důležité především pro rozvoj CNS)
- MM dítěti poskytuje i enzym – mateřskou lipázu obsaženou v mléce, která pomáhá dítěti se štěpením tuků
sacharidy
- hlavním sacharidem je laktóza
- v mlezivu je asi 4 g/100 ml, v MM asi 7 g/100 ml sacharidů
- laktóza a příznivá střevní flóra (Lactobacillus bifidus) usnadňují vstřebávání železa a vápníku
Technika kojení
- správná technika je základem pro úspěšné kojení
- je třeba zvolit správnou polohu pro matku i dítě (obličej, hrudník, břicho i kolena dítěte směřují k matce)
- dítě je přikládáno k prsu, ne prs k dítěti
- dítě musí být před kojením klidné, nesmí křičet
- u dobře sajícího dítěte dolní ret a jazyk překrývají oblast pod bradavkou, ret je ohrnutý, špička nosu a brada se dotýkají prsu, většina prsního dvorce je v ústech dítěte
- matka volí polohu při kojení podle své potřeby – poloha vleže, vsedě, boční držení, zadní držení, poloha tanečníka, poloha v polosedě s podloženýma nohama atd.
Známky správného sání
- dítě má široce otevřená ústa
- dvorec je v ústech dítěte
- při pití dítě pohybuje ušními boltci, tváře dítěte nevpadávají
- je slyšet, že dítě polyká
- matka nemá bolestivě nalité prsy
Známky nesprávného přiložení
- dítě nemá široce otevřená ústa
- jazyk je vzadu v dutině ústní
- dítě má v ústech pouze bradavku, ne dvorec
- při pití vpadávají tváře dítěte
- dítě mlaská
- prs se při pití vytahuje a pohybuje
Důsledky nesprávného přiložení k prsu
- bolestivě poškozené bradavky
- nalité prsy
- snížená tvorba mléka
- nespokojené a neprospívající dítě
- nespokojená matka
Projevy dostatečného kojení
- dítě je spokojené
- má dostatek pomočených plen (6-8/den)
- během 2-3 týdnů dosáhne zpět porodní hmotnosti
- zhruba platí, že v půl roce zdvojnásobí, v roce ztrojnásobí porodní hmotnost
- stolice odchází 3-5x/den, má typický vzhled míchaných vajíček, později je stolic méně, může být i několikadenní pauza
- ve 3. a 6. týdnu a 3. a 6. měsíci prochází dítě tzv. růstovými spurty a vyžaduje častější kojení než obvykle
Další zásady úspěšného kojení
- nepřidávat ke kojení žádné čaje či jiné tekutiny po dobu výlučného kojení
- neodstříkávat po každém kojení, odstříkává se jen tehdy, je-li mléka nedostatek a nebo je ho v prsou velký přebytek
- při nedostatku mléka je zbytečné hned zavádět přídavky, výhodnější je zvýšit frekvenci kojení na 12-15/den, opakovaně přikládat dítě k oběma prsům a odstříkávat mezi kojením
- tvorba se nezvýší hned, vyžaduje to několikadenní úsilí
- předčasné zavádění tekutin či přídavků je příčinou předčasného ukončení kojení
- kojit výlučně do 6. měsíce věku
- kojit je možné během většiny běžných onemocnění, pro dítě je mléko zdrojem protilátek proti infekci matky
- kojení nemusí být přerušeno ani při léčbě matky léky (je jen malá skupina léků, které se nesmí při kojení užívat)
- kojení není spolehlivou antikoncepcí
Uchovávání odstříkaného MM
- odstříkané MM se uchovává v lednici po dobu 24 hodin nebo v mrazničce při minus 20 °C po dobu 3 měsíců
- sběrná nádoba na odstříkané mléko nemusí být sterilní, stačí ji vymýt horkou vodou s teplotou 80 °C
- před použitím matka mléko nechá rozmrazit při pokojové teplotě, rozmrazené mléko již nesmí znovu zamrazit
- při krmení dítěte odstříkaným MM (OMM) lze použít alternativní způsoby krmení – lžičkou, kádinkou, sondou, stříkačkou, po prstu atd.
Dárcovství MM
- dárkyně musí být poučena o odstříkávání mléka a dodržování osobní hygieny (čistota rukou, osobní hygiena)
- odstříkává ručně – je menší riziko bakteriální kontaminace MM
- při použití odsávaček musí být matka poučena o jejich sterilizaci
- odstříkává do sběrných lahví, obsah ihned zamrazí a další dávku přidává na zmrazenou část
- transport zmrazeného MM do banky probíhá v přenosné lednici tak, aby se mléko nerozmrazilo
- v bance je mléko uloženo do mrazicího boxu, označeno údaji o dárkyni
- před použitím se mléko pasterizuje, provádějí se odběry a vyšetření
- pasterizace se provádí při 62,5 °C po dobu 30 minut, pak se mléko rychle ochladí a opět zamrazí
Důvody pro použití mléka z banky
- výživa MM je nejlepší a má přednost před použitím náhražek, jako je čaj, glukóza, převařená voda či Fantomalt nebo před náhražkami vyrobenými z kravského mléka
- mléko z banky se využívá i u nezralých či patologických novorozenců, kde je matka odloučena od dítěte a nemůže krmit své dítě
- v neonatologických centrech se snaží tyto novorozence co nejrychleji převádět z parenterální výživy na enterální, protože krmení MM pomáhá adaptovat zažívací trakt a přispívá k optimalizaci střevní flóry
- výživa MM snižuje výskyt BPD (bronchopulmonální dysplazie), NEC (nekrotická enterokolitida), ROP (retinopatie) u nedonošených dětí inkorporací fosfolipidů do buněčných membrán, zlepšuje kognitivní funkce těchto dětí
- čím je dítě nedonošenější, tím důležitější je použití MM vlastní matky
Využití mléka z banky
Nutriční důvody
- nedonošené děti při zahájení enterálního krmení
- u neprospívajících dětí, pokud matka nemůže kojit, nemá dostatek MM, je odloučena od dítěte, matka HIV pozitivní
- bronchopulmonální dysplazie (BPD)
- intolerance stravy
- pooperační stavy
- syndrom krátkého střeva
- renální selhání
- popáleniny
- vrozené poruchy metabolizmu
Terapeutické důvody
- infekce (průjmy, sepse)
- pooperační stavy (omfalokéla, gastroschiza, po kolonostomiích, atrézie/stenóza střeva)
- těžké alergie
- vrozené poruchy metabolizmu
- orgánové transplantace
- neinfekční intestinální onemocnění (syndrom dráždivého tračníku, ulcerózní kolitidy)
Poradenství při kojení
- první poradenství provádějí sestry na porodnických odděleních nemocnic
- maminky by měly odcházet do domácí péče s miminkem, které umí správně sát z prsu, je u něho patrné zastavení poklesu porodní váhy po narození a začíná přibývat na hmotnosti
- v případě problémů s kojením je maminkám k dispozici laktační poradenství, které může poskytovat informace prostřednictvím internetové poradny, telefonních linek nebo může laktační poradkyně navštívit maminku doma
- více informací lze nalézt na www.kojeni.cz
Související lékařské diagnózy:
