*	Uživatel
	Heslo

Výuka

Výuka > Lékařské diagnózy

Lékařské diagnózy

Novorozenec fyziologický

Definice

Novorozenecké období je období od narození do 28. dne po porodu. Od porodu do 7. dne po narození jde o tzv. časné novorozenecké období.

Zralý (fyziologický) novorozenec

je novorozenec narozený mezi 38.-42. týdnem gestace
průměrná hmotnost je kolem 3200-3300 g
tělesná délka je 48-54 cm
má všechny orgány plně funkční, bez problémů se přizpůsobí samostatnému životu ve vnějším prostředí
po narození začne spontánně dýchat, po několika minutách dýchá frekvencí kolem 40 dechů/min.
má pravidelnou srdeční akci kolem 130/min.
udrží si tělesnou teplotu – v konečníku 36,8°C
má některé základní reflexy nutné k přežití, zejména výživové – hledací, sací, polykací
správně funguje jeho zažívání, vyměšování aj. funkce

Znaky fyziologického novorozence

dobře vyvinutý tukový polštář
kůže je růžová a kryta mázkem (vernix caseosa)
na nose žlutobělavé tečky (milia)
na kořeni nosu, víčkách a záhlaví jsou znatelné teleangiektázie
na zádech zbytky lanuga (jemné plodové chmýří)
jemné vlasy
nehty přesahují špičky prstů
dobře vyvinuté prsní areoly
rýhování plosek nohou je po celé ploše
ušní boltce mají vyvinutou chrupavku
genitál je zralý (sestouplá varlata u chlapců, labia majora kryjí labia minora u dívek)

Diagnostika

anamnéza

anamnéza novorozence vychází z osobní anamnézy matky, průběhu těhotenství a screeningových vyšetření matky v graviditě.

fyzikální vyšetření

vitální známky
- rektální teplota je 36,5-37,5 °C
- dýchání je 40-60/min., typ abdominální
- tep je 100-160/min.
kůže
- růžové zbarvení
- novorozenecký erytém je jasně červená barva kůže (objevuje se v prvních 24-48 hodinách, spontánně mizí)
- mramorovaná kůže bývá součástí adaptace
- hemangiom, pigmentový névus
- cyanóza
  - periferní (akrocyanóza končetin, běžná u právě narozeného novorozence)
  - stagnační (hlava, obličej) - spontánně vymizí, vzniká během porodu v místě naléhající části, eventuelně strangulací pupečníku
  - cirkumorální cyanóza bývá součástí adaptace
- mongolské skvrny (modrofialové skvrny na hýždích a v křížové krajině zejména u dětí tmavší pleti)
- mázek – bílá ulpívavá hmota pokrývající povrch kůže po narození, ve větším množství zejména na hlavičce, za ušima, v podpaží, v tříslech
hlava
- velká fontanela se uzavírá mezi 9.-18. měsícem
- malá fontanela se uzavírá mezi 2.-4. měsícem
- porodní nádor (prosáknutí měkkých tkání na hlavičce v místě vedoucího bodu při porodu hlavičky, někdy s hematomem v kůži, mizí během 1-3 dnů)
- kefalhematom - subperiostální hematom (výron krve pod periost temenních kostí, v prvních dnech se může zvětšovat, v dalších dnech se postupně vstřebává, mizí během několika týdnů)
- obvod hlavy u donošeného novorozence je 34 cm
oči
- subkonjuktivální hematomy (drobná krvácení do spojivek, spontánně se vstřebají během 1-3 týdnů)
hrudník
- aspekce – eupnoe (volné, klidné, účinné dýchání)
- auskultace - srdce, plíce
- zduření prsní žlázy, hormonální reakce
- klíční kosti – možnost zlomenin klíčních kostí zvláště u velkých novorozenců a po komplikovaných porodech
břicho
- aspekce – velikost bříška
- kontrola pupečního pahýlu
genitál
- chlapecký
- dívčí, hormonální reakce
konečník
- průchodnost - měření rektální teploty
končetiny
- počet prstů
- symetrie
- délka
- poloha (novorozenec drží končetiny ve flexi ve všech kloubech, symetricky)
- postavení (postura) – jedinou asymetrií novorozence může být postavení hlavy – bývá otočena ke straně, novorozenec jí dokáže otáčet na obě strany. Na bříšku krátce zvedne hlavičku, uvolní nosík. Při tahu do sedu hlava padá vzad. V závěsu v podpaží visí, někdy hlava balancuje, končetiny má skrčené. Postaven na podložku se opře chodidly o podložku a vzpřímí se. Při náklonu dopředu a do strany se objeví chůzový mechanizmus.
páteř
- celistvost
nervový systém
- flekční postavení končetin
- spontánní pohyblivost, jemný třes po rozbalení
- přítomnost vývojových reflexů
  - hledací – podráždění na tváři nebo rtech vede k otočení hlavy směrem k podráždění
  - sací – podráždění rtů vyvolá sací pohyb
  - akustikofaciální – tlesknutí nebo zvuk chrastítka vyvolá pohybovou reakci dítěte nebo zpozornění
  - reflexní úchop na horních končetinách – vložení předmětu do ručky vyvolá silný stisk
  - Moroův – podtržení podložky pod dítětem vyvolá pohyb hlavy, horních a dolních končetin

laboratorní vyšetření

biochemická vyšetření (analýza Ph a krevních plynů, stanovení glykemie, vyšetření hladiny bilirubinu, stanovení koncentrace elektrolytů aj.)
hematologická vyšetření (stanovení krevní skupiny, vyšetření Coombsova testu, vyšetření koncentrace hemoglobinu, hematokritu, červené krevní řady, bílé složky krevního obrazu, trombocytů a retikulocytů aj.)
screeningová vyšetření na fenylketonurii (PKU), hypotyreózu (SKH) a na kongenitální adrenální hyperplazii (CAH)
kultivační vyšetření při podezření na infekci
- moč, krev (hemokultura), stěr z pupku, anální výtěr, aspirát ze žaludku, stěr ze zvukovodu
chromozomální vyšetření
- karyotyp (při podezření na geneticky podmíněné, vrozené onemocnění)

Vyšetření pupečníkové venózní krve, odebírané na porodním sále

povinná vyšetření (BWR, HbsAg a HIV v případě, že tato vyšetření nebyla u matky provedena nebo v případě pozitivity matky)
obvyklá vyšetření (krevní skupina, Coombsův test, hladina bilirubinu v pupečníkové krvi). Tato vyšetření se provádějí u všech dětí, jejichž matky mají krevní skupinu 0 nebo Rh faktor negativní.
doporučená vyšetření v indikovaných případech (Ph krve a krevní plyny z pupečníkové arterie, hemokultura a vyšetření CRP v případech zkalené a páchnoucí plodové vody, popřípadě teploty matky za porodu, má – li matka leukocytózu nebo zvýšený CRP)

zobrazovací metody jen v případě podezření na odchylku ve zdravotním stavu

ultrazvuk - kyčle
rentgenová diagnostika

Terapie

režimová opatření

péče o novorozence na porodním sále
- správné provedení poporodního ošetření a vyšetření novorozence (prevence tepelných ztrát, odsávání, ošetření pupečníku, péče o oči - kredeizace, identifikace novorozence, vážení, měření, aplikace K vitaminu)
- první vyšetření lékařem neonatologem, pediatrem
- hodnocení bezprostřední adaptace podle Apgarové (viz tabulka č.1: Skóre podle Apgarové) se provádí v 1., 5. a 10. minutě života, u fyziologického novorozence je výsledný součet 8-10 bodů
- v případě nutnosti správně vedená resuscitace novorozence

Skóre podle Apgarové

	0 bodů	1 bod	2 body
SRDEČNÍ AKCE	chybí	ozvy pod 100/min.	ozvy nad 100/min.
DÝCHÁNÍ	chybí	slabý křik	jasný pláč
BARVA KŮŽE	bledá modrá	akrocyanóza	růžová
SVALOVÝ TONUS	atonie	hypotonie	normotonie
ODPOVĚĎ NA PODRÁŽDĚNÍ	žádná	naznačená	grimasa, pláč

Poporodní adaptace

Jde o schopnost novorozence přizpůsobit se změnám souvisejícím s přechodem z nitroděložního života do vnějšího světa.

novorozenec po narození začne účinně dýchat, je schopen zajistit si sám výměnu plynů v plicích
vydatnou srdeční činností a fungujícím cévním řečištěm je schopen zajistit správný krevní oběh
je schopen obnovit a nadále zajistit rovnovážný stav ve vnitřním prostředí

následná observační péče
- sledování průběhu poporodní adaptace novorozenců přivezených z porodního sálu a vedení příslušné dokumentace (sledovány by měly být vitální funkce, teplotní stabilita, barva kůže, změny v chování, odchod smolky a moči, edémy, kontrola pupečního pahýlu, mikce by měla být registrována do 24 hodin a odchod smolky do 48 hodin po porodu). Dále sem patří aktivní depistáž abnormálních příznaků, které mohou svědčit pro vrozenou vývojovou vadu a jiná onemocnění
denní péče o novorozence 2. a další den
- vážení, denní toaleta
- trvalá aktivní depistáž počínajících poruch fyziologické poporodní adaptace
- asistence při vizitě
- asistence při kojení, jeho prosazování, podpora a ochrana, event. kontraindikace, alternativní krmení novorozence v indikovaných případech
- vedení dokumentace
- snesení pupečního pahýlu, odběr krve na předepsaná screeningová vyšetření a kalmetizace
příprava dítěte a matky k propuštění
- kontrola úplnosti všech úkonů, které musí být vykonány na novorozeneckém oddělení
- závěrečná vyšetření a asistence při něm (ortopedické vyšetření kyčelních kloubů, oční vyšetření jako prevence vrozeného šedého zákalu)
- poučení rodičů
- uzavření zdravotnické dokumentace
dietní opatření

Kojení novorozence do 6-ti měsíců bez dokrmování, bez zavádění smíšené stravy, bez přídavků čaje. Tento způsob krmení se nazývá obdobím výlučného kojení. Podporujeme udržení laktace, nedáváme pít z lahve a nedáváme šidítko. Objem mléka není rozhodující, pokud dítě prospívá, pije 5-8x denně, je žlutá řidší stolička a dítě má 6-8 pomočených plen. Průměrný objem mléka při kojení je 150 ml/kg/den. Průměrný váhový přírůstek je 150-300 g/týden.
Při kojení je využíváno různých poloh. Používáme textilní pomůcky a podložky k úpravě polohy dítěte. Jestliže novorozenec vyžaduje dokrmování, volíme alternativní metody podání mléka.

farmakoterapie

podávání vitaminů
- aplikace vitaminu K, 1 mg jako prevence krvácivé choroby novorozence. Při plném kojení se podává postupně celkem 8 kapek vitamínu K do 6-ti měsíců věku kojence.
- aplikace vitaminu D od 10. dne 2 kapky denně.
očkování
- novorozenec se očkuje proti TBC od 4. dne do 6-ti týdnů intradermálně do levého ramene BCG vakcínou 0,05 ml.

speciální

observační péče

Observace je průběžné sledování a kontrola zdravotního stavu novorozence. Je důležitá pro časný záchyt onemocnění spojených s perinatálním obdobím. Zvýšenou systematickou pozornost musíme prvních 24 hodin věnovat i novorozencům zdravým, bez anamnestického zatížení.
Observace se může provádět na tzv. observačním lůžku. Tato lůžka ve stanoveném počtu jsou součástí novorozeneckých oddělení a mohou být soustředěna na observační místnosti (boxu).
Doba observace novorozence ve většině případů nepřesáhne dobu 24 hodin. Při zjištění závažné odchylky poporodní adaptace nebo nutnosti delšího pozorování by měl být novorozenec přeložen na neonatologické pracoviště vyššího typu.

Stav vědomí

V bdělém stavu má novorozenec otevřené oči, bdělý výraz v obličeji, pohybuje končetinami, nejčilejší je před krmením.
V hlubokém spánku je dýchání pravidelné, oči jsou zavřeny, bulby klidné.
Při utlumeném vědomí je třeba silnějšího podnětu, aby dítě otevřelo oči a probralo se k vědomí. Rychle však znovu upadá do původního stavu.
Při bezvědomí dítě nereaguje na žádný podnět. Jsou-li oči otevřené, pak nemrkají. Tento stav se přirovnává k výrazu porcelánové panenky. Jindy je výraz až bolestivý, při křečích bývají různé automatizmy. Končetiny jsou buď v přehnané flexi, nebo je dítě drží ochable v závislosti na tom, zda je bezvědomí výsledkem dráždění mozku nebo útlumu. Bezvědomí je průvodním projevem velmi těžkých stavů.

Srdeční frekvence

V prvních minutách po narození dosáhne srdeční frekvence dítěte až 180 tepů, během první hodiny klesne za mírného kolísání ke 140-160 tepům, v dalších hodinách se ustálí na hodnotách kolem 120-140 tepů. Kolísání kolem dvaceti tepů v minutě je normální. Může se objevit jako odpověď na přebalování, při odchodu smolky a ve chvíli, kdy dítě usíná nebo se probouzí. Frekvence nad 160/min. mohou být známkou poruchy činnosti srdce, mohou provázet teplotu, šok, dehydrataci a přehřátí, anemii, infekci. Pulz pod 100/min. bývá nejčastějším příznakem výrazné hypoxie. Srdeční frekvenci dítěte můžeme monitorovat pulzním oxymetrem.

Dýchání

Velkou pozornost věnujeme dýchání novorozenců. Sledujeme, je-li dýchání pravidelné, symetrické, volné a vydatné, nevpadá-li při dýchání sternum, mezižeberní prostory, jugulum. Rytmus dýchání je pravidelný většinou jen při hlubokém spánku. Při přechodu stavu bdělosti do spánku pozorujeme periodické dýchání. Jsou to série dechů přerušované krátkou apnoí trvající 3-10 sekund. Apnoe a nepravidelné dýchání s měnlivou hloubkou jednotlivých dechů s protisměrnými pohyby břicha a hrudníku se mohou objevit jako důsledek poruchy CNS.
Inspirační stridor bývá projevem postižení hrtanu, hlasových vazů nebo epiglotis. Může jít o nezávažný symptom, ale i o příznak závažnější poruchy (vrozená vývojová vada).
V současné době je používán monitor dechové aktivity novorozenců a dětí, který akusticky a opticky signalizuje při nebezpečných změnách rytmu dýchání.

Pláč

Pláč patří mezi projevy, které lze posuzovat a podle něhož hodnotíme stav dítěte. Silný, normálně zabarvený pláč bez vedlejších zvuků (chrapot, pískavé nebo chrčivé šelesty) svědčí o životaschopnosti novorozence. Abnormální hlasový projev bývá příznakem nebo důsledkem závažných stavů.

Svalový tonus

Sestra může upozornit na poruchy svalového tonu, ať již na hypotonii, nebo na zvýšenou dráždivost. Zvýšená dráždivost může přecházet do novorozeneckých křečí.

Kůže a prokrvení

V bdělosti i ve spánku dítěte můžeme hodnotit barvu jeho kůže. Barva kůže je odrazem oběhových změn a může se velmi rychle měnit. Je důležitým příznakem odchylek od normy. Zdravý, donošený novorozenec je růžový, dobře prokrvený.
Objeví-li se u novorozence centrální cyanóza, většinou jde o závažný příznak. Povinností sestry je neprodleně informovat lékaře.
Periferní cyanóza dlaní a chodidel a cirkumorální cyanóza je ještě normálním projevem v případě, že sliznice mají růžové zabarvení. Tato cyanóza akrálních částí těla je způsobena periferní vazokonstrikcí a bývá mimo jiné projevem snížení teploty novorozence. Avšak po 48 hodinách je akrocyanóza nespecifickým příznakem onemocnění (vrozené vývojové vady, respirační poruchy a infekce).
Normální či porušené prokrvení (centrální nebo periferní cyanózu) hodnotíme podle barvy kůže a sliznic. Při závažnější poruše prokrvení dlouho přetrvává výbled v místě stlačení kůže.

Na kůži si dále všímáme distribuce a charakteru hemoragií, petechií a sufuzí, event. porušení kůže.
U novorozenců jsou velmi časté névy (mateřská znaménka), milia a novorozenecký erytém, což je zarudnutí kůže celého těla, který mizí do 48 hodin. Tyto projevy jsou nezávažné a většinou spontánně mizí v průběhu další adaptace.

Jednou z nejčastějších změn barvy kůže novorozence je novorozenecká žloutenka. Jde o žluté zabarvení sliznic a kůže, jehož příčinou je vzestup hladiny bilirubinu. U dětí narozených v termínu nastupuje fyziologická žloutenka až po 36 hodinách života a netrvá déle než 8 dnů. Hladina celkového bilirubinu nepřesáhne 205 mmol/l a hladina konjugovaného bilirubinu není vyšší než 25 mmol/l. Tato hyperbilirubinemie není nebezpečná a nevyžaduje většinou výraznější terapii.
Častý je „toxický“ novorozenecký exantém. Může vymizet velmi rychle, ale někdy trvá i týden. Většinou nevyžaduje léčení.

Tělesná teplota novorozence

V průběhu observace se stabilizuje tělesná teplota novorozence. Pokles teploty pod 35,5 °C je hypotermie. Tento pokles může nastat při nevhodné teplotě prostředí (je-li porušeno termoneutrální prostředí) zejména při koupeli, nebo déletrvajícím vyšetřování. Pokles teploty může znamenat i počínající celkovou infekci.
Zvýšení teploty nad 37,5 °C je důvodem ke zvýšenému pozorování dítěte, včetně opakovaného měření teploty.
U novorozence měříme tělesnou teplotu v rektu. Při prvním měření tělesné teploty novorozence se zároveň ujistíme, zda není přítomna vrozená vývojová vada, tzv. atrézie anu. Před měřením je třeba zkontrolovat teploměr, zda není poškozen. Každý novorozenec musí mít svůj teploměr. Od 2. dne života měříme novorozenci teplotu pravidelně ráno a večer.
Zvýšená teplota u novorozenců nemusí být vždy jen příznakem infekce. Může jít o horečku z žízně (febris transitoria), která je zjištěna za největšího váhového úbytku. Stav dítěte se upraví zvýšeným přísunem tekutin. Horečka z přehřátí může nastat při vysoké teplotě prostředí nebo při přílišném zabalení dítěte; v tomto případě upravení teploty prostředí stačí ke snížení teploty dítěte. Důležité a velmi obtížné je rozeznat tyto horečky od horeček při infekci, kdy se současně objeví i další nespecifické příznaky, jako např. nechutenství, zvracení, nepřibývání na váze, průjem, poruchy dýchání, barvy a prokrvení.

Oči

Při prohlídce očí si musíme všímat velikosti, tvaru a symetrie zornic, barvy spojivek, výskytu hemoragií, souměrnosti pohybu bulbů (stáčení bulbů, deviace, strabizmus). Dále si musíme všímat, neobjevuje-li se vyklenutí při vnitřním koutku oka (dakryocystitis), zduření nebo zarudnutí víček, není-li sekrece z očí, ať již hlenová, hnisavá či krvavá. V ústech se mohou objevit puchýřky, bělavé povláčky (soor) nebo jiné eflorescence.

Končetiny

Při manipulaci s dítětem si sestra také všímá pohyblivosti končetin a to aktivní i pasivní. Bolestivá nebo nesymetrická odpověď může být příznakem porodního poranění nebo počínajícího zánětu.

Otoky

Na končetinách i na celém těle mohou být u novorozence už při narození nebo později zjištěny otoky. Příčiny otoků mohou být různé. Otok vzniká v důsledku přestupu tekutiny z cévního řečiště do tkání. U novorozence je nejsnáze patrný na kůži a podkoží. Kůže je lesklá, bledší a dá se do ní prstem vytlačit důlek, který se pomalu vyrovnává. Sestra by měla umět podat lékaři zprávu, kdy otok vznikl, mění-li se místo otoku se změnou polohy dítěte, mění-li se barva či teplota končetiny, není-li omezena pohyblivost končetiny, nevznikl-li otok po aplikaci vitaminu K.

Břicho, pupeční pahýl

Všímáme si velikosti bříška, je-li tuhé či vzedmuté, zda se neobjevuje kýla. K základním povinnostem sestry provádějící observaci patří sledování pupečního pahýlu. Při prvním ošetření je pupeční pahýl kryt sterilním mulovým čtvercem s dezinfekčním roztokem a v pravidelných časových intervalech je sestrou kontrolován (riziko krvácení z pupečního pahýlu). Dále se aplikuje dezinfekční roztok na spodinu pupku až do jeho chirurgického snesení, které bývá 3.-4. den po narození.

Močení, smolka, zvracení

První močení je zaznamenáno do 24 hodin, maximálně do 48 hodin. Některé závažné stavy se projeví sníženou tvorbou moči nebo tím, že dítě nemočí vůbec. První porce moče jsou světlé, vodové, bez zápachu. Při léčbě novorozenecké žloutenky jsou o něco tmavší, jantarové barvy. Při léčbě fototerapií je moč velmi tmavá (až dohněda) a výrazně barví plenu.
První stolice se nazývá smolka, odchází do 24 hodin, maximálně do 48 hodin života dítěte. Smolka je homogenní černozelená až černá hustá hmota vazké konzistence. V dalších dnech po narození dítěte se smolka stává řidší a světlejší a začíná páchnout kysele. Jde o přechodnou stoličku – stoličku kojeného dítěte, která je žlutá, kašovitá, různé konzistence. Stolice dítěte, které je krmeno umělým mlékem, je zelená.
Sestra musí poznat a hlásit všechny patologické příměsi ve stolici (krev čerstvá či natrávená, hlen apod.) a změnu barvy (nápadně světlá nebo dokonce bílá, acholická stolice).
U novorozence je dosti časté nezávažné ublinkávání. Zvracení s jakoukoli příměsí vždy vyžaduje pozornost sestry s ohledem na možnou vrozenou vývojovou vadu a riziko aspirace.
Pokud dítě zvrací, sestra sleduje, kdy zvracení začalo, jak je časté, jak závisí na jídle, jde-li o zvracení chabé či obloukem. Všímá si také vzhledu a zápachu zvratků.

Hmotnost, růst

Pokles porodní hmotnosti bývá 10-15 % do 3. dne života novorozence, v dalších dnech se hmotnost zvyšuje. Porodní hmotnost u plně kojených dětí zaznamenáváme do 3. týdnů po narození. Hmotnost a růst dítěte hodnotíme podle percentilových grafů pro hochy a dívky (součást zdravotního průkazu dítěte).
Vážení novorozence provádíme na kojenecké váze, na kterou vždy pokládáme plenu. Hmotnost pleny je nutno odečíst. Po každém dítěti váhy dezinfikujeme. Hmotnost novorozence udáváme v gramech.

Tělesná délka

Měření délky těla novorozence se provádí v tzv. korýtku či centimetrovou mírou. Při měření dítě podkládáme plenou. Temeno hlavičky se dotýká horní přepážky korýtka, hlavičku přidržujeme. Druhou rukou dítěti narovnáme jemně nožičky. Ve chvíli, kdy se dotýká dolní posuvná přepážka chodidel dítěte, odečítáme délku novorozence.
U dětí porozených koncem pánevním měříme délku později, až se upraví držení dolních končetin.

Hormonální reakce

U děvčátek i u chlapců se může 3.-5. den vyskytnout hormonální reakce prsních žláz. Reakce může přetrvávat i několik týdnů; někdy je provázena sekrecí kolostra. V případě, že není přítomno zarudnutí se známkami infekce, není třeba léčení.
Při přebalování si sestra všímá, není-li sekrece z genitálu. Může jít o hormonální reakci – pseudomenstruaci, nebo hlenovou sekreci.

Systém rooming-in

Systém rooming-in lze přeložit jako „dítě trvale s matkou“. Jde o systém nové ošetřovatelské péče o novorozence. Je zaveden na novorozeneckých odděleních, které umožňují matkám co nejtěsnější kontakt s dítětem již po porodu a dále se o dítě starat během celého pobytu v porodnici.

Edukace matek

Každá matka je seznámena s ošetřováním svého dítěte v oblasti

bezpečnosti dítěte (přebalování, poloha v novorozeneckém lůžku, správná manipulace, přenášení novorozence)
prevence nozokomiálních nákaz (hygiena při kojení, manipulace s prádlem)
přebalování novorozence (papírové a látkové pleny, tzv. široké balení)
vyprazdňování novorozence
měření tělesné teploty a její záznam
ošetřování pupečního pahýlu (otevřená metoda, dezinfekce)
koupání a péče o pokožku novorozence, použití dětské kosmetiky
správné techniky kojení, odstříkávání a uskladnění mateřského mléka, alternativní způsoby krmení, pomůcky ke kojení

Hygienická péče o novorozence

Na porodním sále dítě nekoupeme. Koupeme jej až po stabilizaci tělesné teploty, nejdříve však za 2 hodiny po narození.
První koupel novorozence sestra provádí zpravidla v místnosti sloužící k observaci novorozence. Celková koupel se v dalších dnech provádí obvykle jednou denně. Dítě koupeme pod zdrojem tepla ve vodě teplé 37-38 °C. Dítě položíme na podložku v blízkosti vaničky nebo spršky. Pokud ještě neodpadl pupeční pahýl, je lépe novorozence sprchovat, aby se zmenšilo riziko jeho infikování . Nejprve si namočíme žínku v teplé vodě a omyjeme obličej. Začínáme u očí, které omýváme jedním rohem žínky jedno oko, druhým rohem druhé oko. Potom omyjeme záhyby nosních křídel, okolí úst, tváře a čelo. Poté již namydlenou žínkou omyjeme vlasatou část hlavy, uši, krk, záda a hrudník až k okolí pupečního pahýlu. Potom mydlíme ruce od konečků až k rameni. Opět věnujeme zvýšenou pozornost kožním záhybům. Dále mydlíme dolní končetiny opět od konečků prstů směrem k trupu. Pak omyjeme genitál. Všechny tahy vedeme zepředu dozadu a na závěr omyjeme zadeček. Pak dítě uchopíme pevně a bezpečně, tzn. přes dva klouby (ramenní a kyčelní), oběma rukama. Hlava dítěte spočívá na předloktí naší ruky a dítě oplachujeme opět od hlavičky. Dítě položíme na suchou osušku a pečlivě, ale jemně osušíme, aby nedošlo k poškození jemné kůže novorozence. Vysušíme všechny kožní záhyby. Uši vytřeme pouze zevně. Nos čistíme podle potřeby měkkými smotky buničiny.
Dítě můžeme po koupeli promastit neparfémovaným rostlinným olejem v kožních záhybech a na kůži kolem konečníku naneseme ochranný krém.

Fototerapie

Fototerapie je jednou z metod terapie nekonjugované hyperbilirubinemie novorozeneckého věku. Provádí se přístroji určenými k fototerapii. Přístroj k fototerapii může být samostatný a přistavuje se k inkubátoru. Je pojízdný s jednoduchým připojením do elektrické sítě (tzv. lampa k fototerapii s vysokotlakovou výbojkou modrým světlem), nebo může být zabudovaný jako součást otevřeného výhřevného lůžka se servoregulací teploty.
Novým přístrojem k léčbě nekonjugované hyperbilurubinemie u novorozence je přístroj Bilibed. Fototerapie v tomto případě probíhá na pokoji matky.

Sledování novorozence v průběhu fototerapie, povinnosti sestry

bilance tekutin
srdeční činnost a dýchání
rektální teplota
prokrvení a celkové chování dítěte
hodnoty monitorované přístroji (pulzní oxymetr, apnoe – monitor, monitor srdeční činnosti a dýchání apod.)
vedení záznamu o fototerapii
změna polohy dítěte (záda – břicho)
kontrola intenzity ikteru
kontrola předepsané vzdálenosti dítěte od zdroje světla
zabránit přehřátí dítěte
kontrola ochrany očí a genitálu

Ošetřování dítěte HIV pozitivní matky

Základní péče je stejná jako o všechny ostatní novorozence. Virus HIV se může přenášet pouze krví nebo sekrety, proto se o každého novorozence staráme jako o potenciálního nosiče tohoto viru. Při každé činnosti je nutno pracovat v ochranných rukavicích a dbát na důsledné třídění odpadu. Prádlo, posílané do prádelny se dá do dvou igelitových pytlů a řádně označí. Prádlo potřísněné krví je nutno prát samostatně. Pleny na jedno použití se ve dvou igelitových pytlech posílají do spalovny.

Ošetřování dítěte drogově závislé matky

Tyto děti se rodí většinou s normální porodní hmotností a jejich abstinenční příznaky se začnou projevovat během 12-24 hodin. Nejčastějšími příznaky jsou třes končetin, neklid, hyperaktivní reflexy, zvýšený svalový tonus, kýchání, tachypnoe a vysoký ječivý křik. I když si tyto děti dumlají pěstičky a mají přehnaný úchopový reflex, mají nekoordinované a neefektivní sání a polykací reflex. Regurgitace a zvracení po jídle je běžné a průjem se objevuje jako pozdní manifestace. Neobvyklým projevem u takových dětí je generalizované pocení, které je dvojnásobné, než u dětí zdravých.
Jestliže byly abstinenční příznaky diagnostikovány, je na sestře, aby veškerá její péče směřovala ke snížení stimulů, které můžou probudit hyperaktivitu a dráždivost. Sestra musí zabezpečit adekvátní hydrataci a výživu a podpořit vztah mezi matkou a dítětem. Dráždivé a hyperaktivní dítě musí být konejšeno a chováno, drženo těsně v náručí nebo nošeno v klokánku či zavinovačce. Takové dítě se vlastními pohyby vyrušuje ze spánku. Protože tyto děti špatně sají, zvrací a mají řídké stolice, mohou být snadno dehydratované a podvyživené. Takový stav vede k nerovnováze elektrolytů a může vyústit v šok a koma. Tyto děti jsou často tlumené farmakologicky.