Diagnostika (Vyšetřovací metody)

 ? 

Sonografie cév etapa

  • v současnosti mají při vyšetřování pacientů s žilní insuficiencí praktický význam tyto metody:
    • barevná duplexní sonografie (pulzní doppler = PW)
    • pletyzmografie
    • kapesní doppler (kontinuální doppler = CW)
  • do popředí se dostávají zejména přesné a neinvazivní ultrazvukové metody, které poskytují nejen morfologické zobrazenít tepen a žil a okolních struktur, ale informují také o poruchách funkce tepenného a žilního systému (stenózy, obstrukce, reflux)
  • ultrazvukem lze vyšetřit aortu, její velké větve včetně karotických a končetinových tepen , žilní systém  končetin včetně dolní duté žíly

kapesní kontinuální doppler

  • „tužkovou sondu“ přikládá lékař nad cévy a kontinuálně vysílá ultrazvuk, jehož část se odráží od erytrocytů
  • pomocí Dopplerova principu zjišťuje rychlost proudění krve v cévách a posuzuje (auskultačně nebo po grafickém vyjádření) směr toku a průchodnost cévy
  • při vyšetřování tepen posuzuje typický charakter proudění následkem srdeční kontrakce a tímto způsobem měří tlak distálně od uzávěrů
  • při vyšetřování žil proudění krve ovlivňuje různými manévry (stlačením žil nebo dýcháním) a posuzuje průchodnost žil a funkci žilních chlopní

barevná duplexní sonografie

  • přesné ambulantní zhodnocení anatomických a funkčních poměrů na tepenném a žilním systému dolních končetin – používá se při podezření na trombózu hlubokých žil končetin
    nebo stenózu či obliteraci tepen končetin
  • kombinuje dvourozměrný ultrazvukový obraz barevného mapování žilního toku (CFM) se záznamem krevního průtoku pulzním dopplerem

pletyzmografie

  • registruje objemové změny v cévním systému
  • umožňuje měřit průtok v tepnách i maximální odtok v žilách

Související lékařské diagnózy:

Skip Navigation Links.
loga
Zavřít