*	Uživatel
	Heslo

Výuka

Výuka > Edukace

Edukace

Edukace klienta s totální endoprotézou kyčle (TEP)

TEP je úplná náhrada kyčelního kloubu – jamky i hlavice.

Typy náhrad

cementová náhrada
- skládá se z polyetylénové kloubní jamky, která je do upraveného acetabula upevněna kostním cementem, což je speciální rychle tuhnoucí hmota
- zavedení dříku předchází resekce krčku a jeho odstranění s hlavicí femuru
- dřík endoprotézy je zaveden do dřeňového kanálu proximální části femuru a upevněn rovněž pomocí kostního cementu
- dřík je vyroben ze speciálně upravených kovových slitin, na krček dříku je nasazována hlavice z keramiky nebo z chromkobaltmolybdenové slitiny
necementová náhrada
- kloubní hlavice je do acetabula fixována bez použití cementu → využívá ke své fixaci dokonalý kontakt přesně opracovaného kostního lůžka s povrchem endoprotézy
- jamky jsou vyrobeny z titanu, výjimečně ze slitiny, hlavice jsou vyrobeny z keramiky nebo speciálně upravených kovových slitin
hybridní náhrada
- kombinuje oba typy fixace, tedy typ cementový i necementový
resurfacing
- jde se o povrchovou náhradu kyčelního kloubu, kdy dochází k náhradě poškozených třecích ploch

Kritéria materiálu pro TEP

pevnost
slučitelnost s lidským organizmem
hladký povrch
dlouhodobá životnost
umožnění přirozeného pohybu

Důvody k TEP

Koxartróza = artróza kyčelního kloubu, kterou nelze léčit konzervativně
- degenerativní nezánětlivé onemocnění kloubu, kdy dochází ke změnám na chrupavce → chrupavka ubývá, vznikají tzv. osteofyty, tj. nárůstky na kloubu
- → omezují pohyb, dráždí nervy a způsobují bolest → v konečném stadiu může nastat až úplné znehybnění = ankylóza
- etiologie:
  - primární
    - faktory dědičnosti
    - neznámá příčina
  - sekundární
    - úraz
    - vývojové dysplazie kyčelního kloubu
    - aseptické nekrózy hlavice femuru
    - trvalé přetěžování kloubu (obezita, sport)
    - špatná výživa, kouření, alkohol
- příznaky:
  - bolest – startovací, při námaze, později i v klidu → pacient šetřivě kulhá
  - omezený rozsah pohybu až ankylóza (ztráta pohyblivosti v kloubu)
  - omezení rotace v kyčelním kloubu
Traumatické → úrazy
Záněty → artritidy
Onkologické → nádory

Komplikace

luxace (vykloubení) endoprotézy – může být způsobena nesprávným nastavením pozice implantátu při operaci nebo nevhodným pohybem pacienta po operaci
tromboembolická nemoc (vznik krevní sraženiny – trombu) – důležitá je prevence
infekce (choroboplodné zárodky pronikají do organizmu) – důležitá je prevence a šetrná operační technika
paréza (částečná neschopnost pohybu) nervu femoralis, ischiadikus

1 Edukační dg

Ochota doplnit deficitní vědomosti
Ochota ke zlepšení léčebného režimu
Ochota ke zlepšení výživy
Ochota zlepšit zvládání zátěže

2 Edukační cíle

Kognitivní oblast
- klient dokáže vyjmenovat zásady pro první 3 měsíce
- zná komplikace, které mohou nastat
- dokáže vyjmenovat zásady výživy pro snížení hmotnosti
- ví, jak provádět rehabilitaci chůze, jak zvyšovat soběstačnost v aktivitách denního života
Psychomotorická oblast
- klient předvede chůzi – v chodítku → o francouzských berlích → po schodech
- klient předvede oblékání dle doporučených zásad
Afektivní oblast
- klient hodnotí kladně řešení svého stavu nahrazením kyčelního kloubu, považuje náhradu za součást svého těla

3 Edukační intervence

3.1. Uvést klienta do problematiky

Předoperační příprava
- všeobecná
- speciální
  - prevence tromboembolické nemoci (bandáže)
  - možnost autotransfuze = postup, při kterém je nemocnému vracena jeho vlastní krev odebraná před operací nebo i během operace
  - aplikace nízkomolekulárního heparinu nebo převod perorálních antikoagulancií na nízkomolekulární heparin – snižuje srážlivost krve a tím předchází tromboembolické nemoci
  - v den operace se aplikují antibiotika
Pooperační péče
- všeobecná
  - monitoring fyziologických funkcí
  - kontrola krytí, sledování případného krvácení
  - kontrola drénu – množství odváděného sekretu z rány, barva
  - analgetika (léky proti bolesti)
- speciální
  - z operačního sálu na JIP – 48 hod → standardní oddělení
  - podání antibiotik (zastavují růst bakterií)
  - aplikace nízkomolekulárního heparinu – 10 dní po operaci
  - rehabilitace
    - první den po operaci tráví pacient vleže – operovaná končetina v elevaci = zvýšená poloha
    - důležité je, aby nedošlo k přetočení špičky chodidla zevně – hrozí luxace = vykloubení
    - vkládání molitanového polštáře mezi stehna

3.2. Edukace k dietě

U totální endoprotézy není nutná žádná dieta, pouze u obézních pacientů je doporučena redukční dieta na snížení váhy.
Pacient by měl dodržovat jisté dietní pokyny – jíst pomalu, 5krát denně po menších porcích, jídlo dlouze žvýkat, jíst v klidu, nenechat se při jídle nikým a ničím rušit, nutností je dodržování pitného režimu – pít zvláště vody a neslazené minerální vody.
Mezi vhodné potraviny patří zelenina a ovoce, zeleninové saláty, libová masa, ryby, potraviny obsahující vlákninu, mléčné výrobky s nižším obsahem tuku, celozrnné pečivo.
Klient by se měl vyvarovat tučných jídel, tmavého masa, uzenin, kořeněných a přesolených jídel, sladkých nápojů, alkoholu, kofeinu, sladkostí, pečiva i moučníků.

3.3. Vysvětlit rehabilitaci, zásady pro první tři měsíce po operaci

Rehabilitace – polohování
- Důležité je udržovat správné postavení kyčelního kloubu v abdukci (odtažení) a nevytáčet dolní končetinu do zevní rotace.
- Pro udržení abdukce dolní končetiny se používá abdukční klín, který se vkládá mezi kolena.
- Zpočátku se také na operovanou končetinu nasazuje derotační botička – pro lepší udržení středního postavení v kloubu (lze použít i sáčky s pískem).
- Mezi polohovací pomůcky patří také molitanová kolečka – pod kolena nebo pod paty.
Dechová rehabilitace
- Přispívá ke zvyšování fyzické kondice a prevenci sekundárních změn pohybového aparátu,
- pro dechové cvičení je důležitá hygiena dýchacích cest.
- V rámci dechové gymnastiky se zaměřujeme na zlepšení ventilace a distribuce vzduchu v plicích, na zvýšení kapacity plic a na zlepšení svalové práce dýchacích svalů, bez pohybů končetin.
- Nácvik vleže na zádech → Přiložíme dlaně pod mečovitý výběžek, váha ruky vytváří odpor, který aktivuje bránici nemocného.
- Dýchání se zátěží → Pomocí pískových sáčků, které přikládáme na horní břišní stěnu pod dolní oblouky žeber. Nemocný leží v relaxační poloze, kolena má mírně pokrčena, leží klidně, nenapíná břišní stěnu. Váha sáčků je v rozmezí 1-5 kg a přikládají se po dobu 10-30 min, 3-5krát denně.
Míčkování
- slouží k uvolňování svalů a zmírňování otoku v oblasti operační rány
- používají se míčky z pěnového molitanu
Pasivní cvičení
- cvičení prováděné druhou osobou nebo přístrojem
- provádí se časně po operaci
- cvičí se do všech povolených pohybů – flexe = ohnutí, abdukce = odtažení, vnitřní rotace = otočení, extenze = natažení
Vertikalizace
- nacvičuje se od 1. dne po operaci – nejdříve sed → poté stoj
- důležité je poučení klienta o udržování operované končetiny v abdukci a středním postavení
Nácvik chůze
- v chodítku – poskytuje klientovi větší stabilitu a jistotu
  - jako první vychází vždy operovaná dolní končetina
  - je nutné dbát na správné držení těla a provádění stejně dlouhých kroků
- francouzských berlích – používá se třídobá chůze
  - 1. doba – obě berle současně vpřed a naklonit trup dopředu
  - 2. doba – operovaná dolní končetina do úrovně berlí
  - 3. doba – krok zdravou dolní končetinou mírně před berle
    Pacient chodí pomocí berlí pouze s pokládáním operované končetiny, tedy se zátěží cca 10-15 kg. Toto je vhodné vyzkoušet na osobní váze – zatlačením operované končetiny. Za 6 týdnů po operaci proběhne kontrola včetně rentgenového ověření postavení komponent. Je-li vše v pořádku, povoluje lékař přechod na francouzské berle a postupné zvyšování zátěže operované končetiny až na 100 % váhy těla. Nejdříve staticky – při klidném stoji např. u umyvadla, poté postupně dynamicky během chůze za pomocí berlí. Další kontroly probíhají v odstupu 3 a 6 měsíců po operaci. Během této doby pacient absolvuje lázeňský rehabilitační pobyt, kde se naučí pod dozorem odborného personálu všechny potřebné úkony. Je zde zahrnuta jízda na rotopedu, cvičení v bazénu a eventuelně plavání.
- nácvik chůze po schodech
- do schodů – fyzioterapeut (sestra) stojí za nemocným
  - 1. doba – jako první vychází zdravá dolní končetina
  - 2. doba – následuje operovaná dolní končetina
  - 3. doba – berle (mladší lidé a schopní nemocní mohou provádět druhou a třetí dobu současně)
- ze schodů – fyzioterapeut (sestra) stojí pod nemocným pro případ pádu
  - 1. doba – obě berle současně vpřed
  - 2. doba – operovaná dolní končetina do úrovně berlí
  - 3. doba – zdravá dolní končetina

3.4. Zásady pro první tři měsíce po operaci

spát na pevném a rovném lůžku
střídat chůzi, sed, leh
několikrát denně cvičit
přizpůsobit výšku pracovní žide, nesedat do hlubokých křesel
při sezení na židli – obě chodidla spočívají celou ploskou na zemi, kolena jsou mírně od sebe
vleže na boku si vkládat mezi kolena polštářek nebo abdukční klín
neodkládat berle, pokud to nedovolí lékař
pravidelně kontrolovat technický stav berlí
dvakrát denně ležet cca 30 min na břiše
nespěchat, chránit se pádu, odstranit doma všechny volně ležící podložky a rohožky
dodržovat doporučení lékaře o prevenci tromboembolické nemoci
při infekcích a invazivních vyšetřeních preventivně užívat antibiotika
nenosit zvlášť těžká břemena
při obtížích vyhledat lékaře

3.5. Edukace v oblasti aktivity a fyzické námahy

Klient by měl každou sportovní aktivitu konzultovat s odborníkem. Nejlepší rehabilitací je plavání a cvičení v bazénu, které nezatěžuje klouby. Jako doplňující cvičení může být jízda na rotopedu. Klient by se měl vyvarovat:

zevní rotace = přetáčení špičky chodidla zevně
vnitřní rotace = přetáčení špičky chodidla dovnitř
abdukce = přílišné přitažení dolních končetin
překřížení přes operovanou končetinu
flexe = ohnutí kyčle nad 90 stupňů

3.6. Nácvik soběstačnosti v osobní hygieně a oblékání

Po operaci je důležité nemocné vést k soběstačnosti. Velice vhodné jsou kompenzační pomůcky jako madla v koupelně i na WC, nástavec na WC, chůze o francouzských holích minimálně 3 měsíce po operaci.

Osobní hygiena
- nejlepší je používat sprchový kout s madlem a protiskluzovou podložkou
- v případě klasické vany ji dovybavit sedátkem do vany, madlem a protiskluzovou podložkou
- opatrnost, dávat pozor na kluzkou podlahu
- nutné používat nástavec na WC – plně hrazen zdrav. pojišťovnou
- k přenášení drobných věcí osobní hygieny se doporučuje ušitý sáček kolem krku
Oblékání
- důležité dát pozor na oblékání ponožek a obouvání bot
- v prvních týdnech po operaci – nechat oblékání ponožek na druhých, používat oblékač ponožek
- při obouvání bot používat dlouhou lžíci na obuv, obuv venkovní i domácí musí mít pevnou patu, nejlépe se zapínáním na suchý zip
- pantofle se doporučují první 3 dny po operaci – usnadňují nazouvání a nemocní mají zabandážované dolní končetiny → není vhodné používat pantofle delší dobu
- pantofle by měly být zdravotní se třemi pásky pro zpevnění nártu
- při obouvání bot se nepředklánět

3.7. Poučit o komplikacích, které mohou nastat

tromboembolická nemoc – stav, kdy dojde k uzávěru tepen uvolněným trombem = krevní sraženina → embolem = uvolněny trombus; nejčastější bývá plicní embolie, kdy trombus vnikne do plicní tepny nejčastěji z žil dolních končetin, pánve, po operaci či porodu.
infekce – vniknutí patogenu (bakterie, viry, prvoci) do organizmu
luxace = vykloubení
Klienta poučíme, že se může jednat o mechanické poškození při kolizi a pádu, při extrémním pohybu ve smyslu hlubokého předklonu, překřížení dolních končetin. Luxaci totální endoprotézy může způsobit i zdánlivě obyčejný sed na nízkou židli nebo na měkkou podložku. K této komplikaci může dojít kdykoliv po operaci, bezprostředně po ní, během hospitalizace nebo po propuštění. Projevuje se úpornou bolestí a luxovaná dolní končetina je zkrácená a v zevní rotaci.
Paréza nervu femoralis
Klinicky se projeví oslabení kvadricepsu při potížích s chůzí do schodů, nemocný nemůže vystoupit na židli, nenastoupí do veřejných dopravních prostředků, při chůzi, zejména do schodů, se mu dolní končetiny podlamují.

3.8. Další důležité informace

Nemocného informujeme o zásadách, které má dodržovat, o používání molitanového klínu, o vybavení WC a koupelny (madla, nástavec, protiskluzová podložka).
Další informace se týkají možnosti rehabilitace a lázeňské léčby, na kterou má každý nemocný nárok a je plně hrazena zdravotní pojišťovnou. Pobyt v lázeňském zařízení trvá většinou 4 týdny a zahrnuje intenzivní cvičební program, kam patří řada fyzioterapeutických metod včetně jízdy na rotopedu nebo cvičení ve vodě.
Nemocného seznámíme také s vhodným způsobem oblékání.