Edukace

 ? 

Edukace klienta s PEG etapa

Perkutánní endoskopická gastrostomie (PEG) je metoda vyživování nemocných používaná od roku 1979, slouží k zajištění enterální výživy v případech, kdy není technicky možné zavedení nazogastrické či nazojejunální sondy nebo je nemocným tento přístup špatně tolerován, dále u nemocných, u kterých je indikována enterální výživa s předpokládanou dobou podávání delší než 6 týdnů. 

PEG je tenká sonda, která je zavedena přes kůži stěny břišní do žaludku. 

Nejčastějším způsobem zavedení stomie je metoda pull podle Ponského a Gauderera, kdy se za endoskopické kontroly provádí punkce žaludku přes stěnu břišní.  V případě kontraindikace tohoto přístupu nebo významné stenózy neprostupné pro gastrostomickou kanylu v oblasti orofaryngu nebo jícnu je druhou možností zavedení stomie push metodou pod RTG nebo endoskopickou kontrolou (nazogastroskop), kdy se gastrostomická kanyla zavádí přímo po punkci a dilataci kanálu po vodiči.

Indikace perkutánní endoskopické gastrostomie :

Nejčastější indikací jsou onkologická onemocnění, zejména nádory zužující horní část trávicí trubice, nádory s nádorovou anorexií znemožňující příjem potravy, onemocnění v oblasti krku, gastroenterologická onemocnění, stomatologická a stomatochirurgická onemocnění a neurologická onemocnění, kde není překážka organická, ale porucha funkčního polykacího aktu. Vzácnější indikací pro PEG jsou psychiatrická onemocnění, AIDS či zavedení PEG u dětí.

Kontraindikace perkutánní endoskopické gastrostomie :

  • kontraindikace gastroskopie – nemožnost zavedení endoskopu do žaludku, nesouhlas pacienta nebo oběhová nestabilita
  • kontraindikace enterální výživy
    • absolutní – např. akutní fáze onemocnění, časná fáze po operaci, šokový stav, náhlé příhody břišní, akutní krvácení do gastrointestinálního ústrojí
    • relativní – např. akutní pankreatitida, neztišitelné zvracení, těžký průjem
  • kontraindikace vlastního provedení
    • absolutní – např. difuzní peritonitida, ascites, těžké poruchy koagulace, karcinom žaludku
    • relativní – např. stavy po operacích v horní polovině břicha, stav po resekci žaludku, velká hiátová hernie, žaludeční vřed, hepatomegalie, žaludeční varixy a obezita

Edukace klienta o převazu PEG

V prvních dvou týdnech se okolí zavedení PEG sondy ošetřuje každý den a po dobu 4-6 týdnů se se sondou otáčí a zanořuje se každý den, aby se správně vytvořil gastrokutánní kanál; po této době stačí kontrola a manipulace 1-2krát týdně.

V prvních dnech a v případě komplikací se může zevní disk PEG podkládat nastřiženým mulovým čtverečkem, jinak to není nutné.

1. Edukační dg.

  • Ochota doplnit deficitní vědomosti
  • Ochota zlepšit zvládání zátěže

2. Edukační cíle

  • Kognitivní oblast
    • Pacient chápe poskytnuté informace a rozumí jim
  • Psychomotorická oblast
    • Pacient správně provede převaz, manipulaci s PEG sondou a správně zhodnotí okolí místa zavedení
  • Afektivní oblast
    • Pacient chápe nutnost manipulace s PEG sondou pro vytvoření gastrokutánního kanálu

3. Edukační intervence

  • a. Informovat o technice převazu a manipulaci (otáčení, zanořování) s PEG sondou
    • za stálého mírného tahu za sondu uvolnit fixační svorku a úchyty zevního disku
    • všimnout si značek na sondě, usnadní to návrat zevního disku do původní polohy
    • posunout zevní disk asi 5 cm od stěny břišní
    • zkontrolovat, očistit a omýt místo vpichu a obě strany zevního disku
    • v prvních dnech nebo v případě komplikací místo vpichu odezinfikovat a zevní disk vypodložit nastřiženým mulovým čtvercem
    • za stálého mírného tahu za sondu posunout zevní disk zpět ke kůži
    • uzavřít úchyty zevního disku a fixační svorku
    • mírným tahem sondy zkontrolovat, zda zevní disk dosedá na kůži (mezi kůží a zevním diskem není vůle)
  • b. Informovat o komplikacích v místě zavedení PEG sondy
    • zarudnutí, hnisavá sekrece – informovat lékaře
    • zbytky nebo vytékání výživy, žaludečních šťáv – informovat lékaře
    • změna barvy sondy, vlasové trhliny na sondě – informovat lékaře
    • ucpání – provést proplach vlažnou převařenou vodou nebo čajem, únik okolo PEG – informovat lékaře
    • granulace – okolí místa zavedení je zarudlé a v něm ložisko velikosti asi hrášku, které krvácí, tzv. „granulační tkáň“ – informovat lékaře, snadno chirurgicky odstranitelné

Edukace klienta o podávání stravy do PEG

Klinická enterální výživa je nutričně kompletní vyvážená strava speciálně vyrobená pro podávání sondou, obsahuje veškeré pro tělo potřebné živiny: tuky, cukry, bílkoviny, vlákninu, vitamíny, minerální látky a stopové prvky, a to v optimálním poměru. Při používání klinické enterální výživy je jistota, že klient dostává plnohodnotnou stravu, která není ničím kontaminována a zároveň nedojde k ucpání sondy, k čemuž může dojít při podávání stravy mixované.

Výživu lze podávat dvěma způsoby – v jednotlivých dávkách pomocí Janettovy stříkačky, nebo nepřetržitě enterální pumpou nebo samospádem. Při podávání výživy je vhodné, aby klient seděl nebo měl zvýšenou horní polovinu těla a setrval v této pozici ještě 30-60 minut po skončení podávání. Snižuje se tím riziko, že se výživa dostane ze žaludku do horních cest dýchacích. Po ukončení podávání výživy je nezbytné set vždy uzavřít, aby nedocházelo k úniku výživy nebo žaludečních šťáv.

Nemůže-li klient užívat léky, je možnost jejich podání do PEG. Upřednostňuje se použití léků v kapkách či sirupech, zředěných vodou nebo čajem. Pokud je lék dostupný pouze ve formě tablet, musíte je pečlivě rozdrtit, jen tak lze zabránit ucpání sondy. Úpravou léku (drcením, rozpouštěním apod.) se ale mohou změnit jeho vlastnosti, proto je třeba se nejdříve poradit s lékařem. Po podání léku sondu je vždy nutné propláchnout sondu vodou nebo čajem.

1. Edukační dg.

  • Ochota doplnit deficitní vědomosti
  • Ochota ke zlepšení léčebného režimu
  • Ochota ke zlepšení výživy
  • Ochota zlepšit zvládání zátěže

2. Edukační cíle

  • Kognitivní oblast
    • Pacient chápe poskytnuté informace a rozumí jim
  • Psychomotorická oblast
    • Pacient si správnou technikou aplikuje enterální výživu do sondy
  • Afektivní oblast
    • Pacient dodržuje časové intervaly podávání stravy do sondy
    • Pacient dodržuje správnou techniku aplikace stravy do sondy
    • Pacient používá vhodné přípravky do sondy

3. Edukační intervence

  • a. Informovat o vhodné stravě do sondy
    • správná výživová hodnota (správný poměr živin – tuky, cukry, bílkoviny, vláknina, vitamíny, minerální látky a stopové prvky)
    • vhodná konzistence
    • nekontaminovaná (bakterie, plísně)
    • nevhodná – strava mixovaná (nevhodná výživová hodnota, vhodná konzistence, riziko kontaminace)
    • vhodná – přípravky enterální výživy (vhodná výživová hodnota, vhodná konzistence, nekontaminovaná)
  • b. Informovat o pomůckách nutných k podávání stravy do sondy
    • Janettova stříkačka
    • ordinovaný přípravek enterální výživy
    • převařená voda nebo čaj
  • c. Informovat o správné technice podávání stravy do sondy
    • umýt ruce teplou vodou a mýdlem
    • připravit si pomůcky
    • zaujmout vhodnou polohu – nejlépe vsedě nebo polosedě ke snížení rizika regurgitace ze žaludku (návrat podané stravy do hltanu a úst)
    • otevřít set
    • provést Janettovou stříkačkou odtah ze žaludku – kontrola obsahu žaludku
    • při odsátí velkého množství předchozí dávky, pocitu plnosti nebo vytékání stravy sondou po otevření setu dávku stravy nepodávat, při přetrvávání obtíží informovat lékaře
    • odtah vstříknout zpět do žaludku
    • podat dávku
    • propláchnout gastrostomickou sondu převařenou vodou nebo čajem
    • nepoužívat kyselé roztoky – ovocné šťávy, limonády, minerálky, mohlo by dojít ke sražení výživy nebo ucpání sondy
    • zavřít set
    • alespoň 30-60 min nelehat
    • možnost podávání léků – sirupy, kapky, drcené tablety
    • po podání léků vždy provést proplach gastrostomické sondy
    • po podání výživy Janettovu stříkačku řádně omýt proudem horké vody, po poslední večerní dávce rozloženou vyvařit v pitné vodě
  • d. Informovat o komplikacích enterální výživy
    • průjmy – mohou být způsobeny rychlým podáním dávky, příliš velkou dávkou, krátkým intervalem mezi dávkami, poruchou střevní mikroflóry (např. antibiotiky), netolerancí přípravku; při delším přetrvávání informovat lékaře
    • zácpa – málo tekutin, nevhodně zvolený enterální přípravek; při delším přetrvávání informovat lékaře
    • aspirace (vdechnutí) výživy – prevencí je vhodná poloha při aplikaci dávky enterální výživy, aby se nevracela do hltanu a úst

 

Perkutánní endoskopická gastrostomie PEG – podávání stravy PEG Perkutánní gastrostomie Výživa PEG Zavedení PEG Ošetření stomie

Skip Navigation Links.

Související ošetřovatelské diagnózy:

Související terapie:

loga
Zavřít