Ošetřovatelská anamnéza
?
Poznávání 
Ve 4. třídě Poznávání sestra s klientem probírá stav jeho kognitivních funkcí a problémů ve využívání paměti, učení, myšlení, řešení problémů, abstrakce, úsudku, vhledu, intelektuální kapacity, odhadování a v oblasti sdělovacích prostředků člověka. Jedná se o funkce vyšší nervové činnosti čili nejvyšší funkce lidské psychiky. Prostřednictvím těchto funkcí člověk saturuje také vyšší potřeby, mezi které patří potřeby kognitivní: potřeby poznávat, vědět, rozumět, potřeby estetické, potřeby seberealizace.
Základní informace, které sestra mapuje v této třídě, jsou:
- kvality kognitivních funkcí, jejich jednotlivých operací, forem, vlastností, fází, druhů
- způsoby, zvláštnosti jejich využívání v každodenním životě
- změny kognitivních funkcí v nemoci
- faktory, které ke změnám funkcí vedou
- vliv kognitivních funkcí a jejich změn na prožívání, chování a jednání člověka a zpětně na jeho zdravotní stav
Vlivy působící na úroveň kognitivních funkcí:
- anatomicko-fyziologické zvláštnosti a funkční úroveň centrálního nervového systému, charakteru vyšší nervové činnosti
- funkční úroveň systémů smyslových, stav vědomí, úroveň metabolismu, endokrinních funkcí, systémů zajišťujících vitální funkce a přísun energie pro činnost mozku
- genetické dispozice
- věk
- typ osobnosti člověka, její struktura a dynamika
- aktuální psychický stav a jeho změny v poslední době
- emoční ladění, zvládání zátěže – frustrační tolerance, stres
- úroveň saturace kognitivních potřeb i dalších vyšších i nižších potřeb
- životní zkušenosti
- zájem učit se
- hierarchie hodnot, životní styl jedince
- zastávané sociální role, pozice
- charakter profese, zájmů, preference činností aktivních či pasivních
- celkový zdravotní stav
- vliv celkového onemocnění (neurologického, neurochirurgického, endokrinního, metabolického, infekčního, psychiatrického, kardiovaskulárního, krevního, trauma)
- vliv bolesti, dyskomfortu
- charakter terapie, která ovlivňuje kognitivní funkce (psychofarmaka, CAN, imobilita)
- abusus drog, intoxikace
- podnětnost prostředí
- charakter domácího a pracovního prostředí
- multikultura
Důležité údaje, které zjišťujeme v ošetřovatelské anamnéze jsou:
- Poruchy kognitivních funkcí:
- poruchy myšlení:
- poruchy v dynamice: tachypsychismus, bradypsychismus
- poruchy ve struktuře: nepatřičné a nerealisticky podložené myšlení, inkoherentní myšlení, perseverace, záraz myšlení, paralogické myšlení, symbolické myšlení (patologické vzhledem k situaci), magické myšlení, zabíhavé myšlení, rezonérství (plané filozofování), zmatenost, neschopnost používat pojmy, rozumět jim, neschopnost tvořit soudy, úsudky, neschopnost asociací či jiných myšlenkových operací, nepřesná interpretace okolí, egocentrismus, neschopnost konvergentního či divergentního myšlení, neschopnost myšlení praktického, konkrétně-názorného, abstraktního
- poruchy v obsahu: autistické myšlení, obsedantní myšlení, katathymní myšlení, bludy, neologismy, parafázie (komolení či zaměňování slov), verbigerace (mechanické opakování stejných slov), echolálie, mutismus
- poruchy hloubky, šířky (obsažnost, všestrannost vědomostí): poruchy přesnosti (logičnosti), pružnosti (různé způsoby řešení), kritičnosti, poruchy řešení problému, neschopnost myšlenkových operací, impulzivní jednání, zkratkové jednání až raptus (náhlé, většinou útočné), katatonní poruchy jednání: stupor, flexibilitas cerea (setrvání v pasivně nastavených polohách), negativismus pasivní či aktivní, manýrování, grimasování, stereotypie
- poruchy paměti
- poruchy rozsahu: hypermnézie, hypomnézie, amnézie (retrográdní, anterográdní)
- poruchy obsahu pamětních stop: konfabulace, pseudologia fantastika, amnestický (Korsakovův) syndrom (porucha vštípivosti, desorientace, konfabulace), ekmnézie (špatná lokalizace vzpomínek v čase), paramnézie (zkreslená vzpomínka)
- poruchy jednotlivých fází paměti (vštípení, uchování, vybavování), poruchy složek paměti krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé, poruchy jednotlivých druhů paměti (názorné, mechanické, slovně-logické, emocionální), poruchy vlastností: přesnosti, pohotovosti paměti:
- nevybavuje si přesně
- nevybavuje si nedávné události
- není schopen naučit se a zapamatovat si nové dovednosti, informace
- neví, zda vykonal činnost
- zapomíná vykonat činnosti ve správnou dobu
- poruchy učení
- poruchy fází učení, modelů učení, nezájem/neochota učit se
- poruchy vůle
- hypobulie, abulie, hyperbulie, obsedantní jednání, kdy je ochromena vůle (opustit určitý úkon, místo, věc) nutkavým myšlením a jednáním
- poruchy intelektu
- mentální retardace
- vrozené defekty intelektu: oligofrenie (u Downova syndromu, kretenismus z neléčené vrozené hypotyreózy, fenylketonurie)
- získaný defekt intelektu: demence (ischemie mozku, otravy, abusus drog, změny biochemické – nedostatek neuromediátorů)
- Poruchy symbolických funkcí:
- apraxie – neschopnost vykonávat složitější účelné a účelové pohyby, bezradnost s předměty
- alexie – ztráta schopnosti číst
- akalkulie – ztráta schopnosti počítat
- agnozie – ztráta kognitivního poznávání předmětů
- autotopoagnozie – porucha orientace vlastním tělem
- Poruchy osobnosti: rozštěp (narušení idiognozie), rozpad, depersonalizace
- Související obtíže
- poruchy koncentrace, smyslového vnímání, halucinace, poruchy vědomí, změny reakcí na podněty, dezorientace místem, časem, osobou, nedostatek motivace, nezájem učit se
- nedostatečné znalosti, nedodržování pokynů
- neklid, podrážděnost, poruchy psychomotorické aktivity
- změny osobnosti, poruchy socializace
- Faktory ovlivňující kognitivní funkce
- vyšší věk
- typ osobnosti člověka, její změny
- aktuální psychický stav, stres
- vliv onemocnění: demence, delirium, intoxikace, psychózy, opakované CMP, poranění hlavy, úrazy, krvácení do mozku, nerovnováha elektrolytů a tekutin, anémie, hypoxie, poruchy srdeční činnosti, vliv bolesti, dyskomfortu
- charakter terapie - psychofarmaka, CAN, imobilita, dlouhodobá hospitalizace
Specifika u dětí
- vliv genetické zátěže – poruchy psychiky, psychiatrická onemocnění
- poruchy vývoje mozku – nezralost, VVV
- vliv výchovy, rodinného prostředí
- poruchy nastupují pozvolna, často jsou zaměňovány za specifika osobnosti dítěte – dítě je podle nich introvert, stydlivé, neprůbojné, rádo si hraje samo, trvá na stereotypech, nemá rádo změny atd.
- příznaky psychických poruch začínají rodiče odhalovat kolem 2. až 3. roku věku, kdy dítě vstupuje do širšího sociálního prostředí a do kolektivu vrstevníků
Související ošetřovatelské diagnózy:
