Výuka

Ošetřovatelské diagnózy

Nekontrolovaný únik moči z důvodu neschopnosti dosáhnout včas toalety.

kognitivní a smyslové poruchy (porucha zraku, poznávání, lhostejnost k tělesné potřebě, užívání sedativ)
poruchy pohyblivosti – nesnáze se svlékáním
nedostatečná vybavenost prostředí (ztížený přístup na WC, špatné osvětlení, zhoršený přístup k močové láhvi nebo podložní míse)
zvýšená tvorba moči

subjektivní

objektivní

pacient chápe vyvolávající příčiny inkontinence a možnosti vedoucí k předcházení tohoto onemocnění a zmírnění jeho následků
životní prostředí pacienta vyhovuje jeho individuálním potřebám
pacient má upraveno schéma močení tak, aby močil v určitou dobu na určitém místě
příjem a výdej tekutin je u pacienta v rovnováze

posuď všechny podmínky prostředí, které pacientovi znesnadňují přístup na WC (nepraktické parametry WC, dlouhá vzdálenost na WC)
posuď osobní neobratnost a nepohotovost, nevhodné pomůcky pro chůzi
zhodnoť vliv onemocnění na společenské uplatnění pacienta
pokud pacient dovolí, posuď jeho sexuální potřeby
všímej si projevů pocitu méněcennosti
vezmi v úvahu onemocnění a užívané léky vzhledem k vlivu na duševní stav, orientaci v místě a rozpoznání urgence močit

vyšetři moč na bakteriurii a přítomnost glukózy
zajisti prostředky jednoduché signalizace (zvonek, světelné znamení)
dbej na úpravu oděvu pacienta s ohledem na možnost rychlého svléknutí oděvu
zajisti noční osvětlení toalet
udržuj cestu k toaletě volnou, odstraň všechny překážky
zajisti pacientovi nádobu na močení, podložní mísu nebo pojízdné křeslo na pokoji

informuj pacienta, aby močil každé 3 hodiny a 2–3 hodiny před spaním omezil příjem tekutin
nauč pacienta posilování svalů dna pánevního a svaloviny močového měchýře
doporuč omezit příjem kávy, čaje, alkoholu vzhledem k jejich diuretickému účinku
zdůrazni nutnost dodržování hygieny po každém vymočení
dej najevo pozitivní přístup k pacientovi, aby se zmírnily rozpaky plynoucí z inkontinence, potřeby pomoci nebo užívání podložní mísy