Terapie

 ? 

Antiulceróza (antacida) etapa

  • léčiva používaná k léčbě peptického vředu žaludku a duodena a refluxní choroby jícnu
  • omezují komplikace a recidivy peptických vředů
  • odstraňují bolest
  • urychlují vyhojení vředu
  • některá se podílejí na eradikaci Helicobacter pylori

příčiny

  • při vzniku tohoto onemocnění se uplatňuje nerovnováha mezi agresivními činiteli a ochrannými (protektivními) mechanizmy žaludeční sliznice
  • peptické vředy – defekty sliznice žaludku a duodena způsobené HCL a pepsinem (mělčí defekty – eroze)
  • přítomnost žaludeční kyseliny chlorovodíkové je nezbytnou podmínkou vzniku peptického vředu – HCl aktivuje pepsinogen na aktivní proteázu – pepsin
  • pepsin podmiňuje autodigesci (samonatrávení) žaludeční sliznice
  • autodigesci podporuje přítomnost bakterie Helicobacter pylori – je příčinou asi 90 % duodenálních vředů a asi 50 % žaludečních vředů
  • vliv nesteroidních protizánětlivých látek a kortikoidů – inhibují cyklooxygenázu
  • příčinou asi 30 % žaludečních a 10 % duodenálních vředů jsou stres s poruchou mikrocirkulace žaludeční sliznice – vázne přísun NaHCO3, odsun HCl krví, porucha reparace buněk
  • kouření, alkohol, kofein, kořeněná jídla

projevy

  • silná bolest v epigastriu
  • bezprostředně nebo do jedné hodiny po jídle (žaludeční vřed)
  • duodenální vřed za 2-4 hodiny po jídle, v noci, tiší se jídlem
  • zvracení kyselých šťáv
  • pálení žáhy, říhání, zácpa
  • únava nebo ospalost

léčba

  • inhibice protektivních faktorů vedoucích k dráždění až erozi sliznice
  • podpora protektivních faktorů
    • normální složení žaludečního hlenu
    • sekrece NaHCO3 žaludeční sliznicí
    • neporušená mikrocirkulace
    • regenerační schopnost sliznice
  • léčiva lze rozdělit do několika skupin, které se liší mechanizmem účinku
    • léčiva snižující tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku
    • léčiva ochraňující gastroduodenální sliznici
    • antacida
    • eradikace Helicobacter pylori

Léčiva snižující tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku

  • HCl je produkována v krycích buňkách žaludeční sliznice
  • sekrece HCl je řízena 3 mediátory
    • histaminem (lokální působek)
    • acetylcholinem (neurotransmiter)
    • gastrinem (hormon uvolňovaný buňkami žaludeční sliznice)
  • účinkem histaminu, acetylcholinu a gastrinu dochází k aktivizaci protonové pumpy, která podporuje sekreci žaludeční HCl
  • sekreci HCl lze potlačit
    • blokádou spouštěcích histaminových nebo acetylcholinových receptorů
    • inhibicí protonové pumpy

inhibitory protonové pumpy

  • nejúčinnější léčiva k potlačení sekrece žaludeční HCl
  • jsou indikována jako součást eradikační léčby Helicobacter pylori
  • indikace u peptických vředů žaludku a duodena
  • omeprazol, pantoprazol, lansoprazol
  • ireverzibilně blokují enzymový mechanizmus při tvorbě HCl
  • v kyselém prostředí žaludku se přemění na aktivní derivát, který kovalentní vazbou na – SH skupiny protonové pumpy inhibuje její aktivitu
  • inaktivace protonové pumpy navodí dlouhotrvající blokádu sekrece HCl do žaludku
  • tvorba žaludeční HCl se obnoví až po syntéze nového enzymu (tj. po 18 hodinách)
  • podávat po delším lačnění – tzn. v ranních hodinách 1 hodinu před snídaní

použití

    • vředová choroba
    • v kombinaci s antimikrobními látkami účinné při eradikaci Helicobacter pylori
    • refluxní choroba jícnu

nežádoucí účinky

    • velmi ojediněle
    • bolesti hlavy, nauzea, průjem
    • alergické kožní reakce

H2-antihistaminika

  • blokují působení histaminu na receptorech krycích buněk žaludku
  • tím inhibují účinky histaminu, který vyvolává sekreci HCl
  • cimetidin - nejstarší

léčba duodenálních vředů

nežádoucí účinky - průjmy

  • inhibuje účinky některých současně podávaných léčiv – např. teofylinu, benzodiazepinů, fenytoinu, warfarinu

ranitidin, famotidin, nisatidin

    • vhodnější
    • mají vyšší účinnost
    • delší dobu působení
    • nižší nežádoucí účinky

léčba

    • pálení žáhy
    • refluxní choroba jícnu
    • žaludeční vředy

selektivní parasympatolytika

pirenzepin

    • inhibuje sekreci HCl blokádou M1-receptorů buněk žaludku
    • léčebné účinky se rovnají H2-antihistaminikům
    • málo se používá

Léčiva ochraňující gastroduodenální sliznici

  • ochranu žaludeční sliznice za normálních okolností zajišťuje proti agresivnímu působení žaludeční šťávy dostatečná sekrece hlenu
  • při poruše její sekrece dochází k poškození žaludeční sliznice
  • používaná léčiva mají ochranný vliv na žaludeční sliznici
  • zvyšují tvorbu hlenu a bikarbonátu
  • zlepšují prokrvení sliznice

sukralfát – je to hlinitá sůl sulfátové sacharózy

  • pro účinek sukralfátu je nutné kyselé prostředí žaludku, proto se doporučuje jeho podávání 1 hodinu před jídlem
  • proto současné podávání antacid, inhibitorů protonové pumpy účinky sukralfátu snižuje
  • prakticky se nevstřebává

použití

  • u stresových vředů žaludku a duodena
  • u refluxní choroby jícnu

nežádoucí účinky

  • zácpa (adstringentní účinek hlinité soli)
  • kovová pachuť
  • snižuje účinek současně podávaných tetracyklinů, fenytoinu, digitoxinu aj.
  • proto se doporučuje 2hodinová pauza mezi jejich podáním

komplexní soli bizmutu

    • mají schopnost reagovat s proteiny vředu a vytvářejí tak ochrannou krycí vrstvu („obvaz“) nad vředem a žaludeční sliznici chrání proti dalšímu natrávení
    • absorpce bizmutu je minimální
    • ničí Helicobacter pylori – nutno však doplnit léčbu antibiotiky a chemoterapeutiky, soli bizmutu samy o sobě na eradikaci Helicobacter pylori nestačí
    • absorpce bizmutu je minimální

nežádoucí účinky

    • méně časté
    • dyspepsie, zvracení,
    • černý jazyk, pachuti
    • nemocného upozornit na změnu barvy stolice (tmavá až černá)
    • nedoporučuje se podávat v graviditě

prostaglandiny A,E, I

    • syntetické deriváty
    • snižují tvorbu HCl
    • zvyšují sekreci hlenu a tím chrání žaludeční sliznici

použití

  • omezené, u vředové choroby navozené nesteroidními antiflogistiky

nežádoucí účinky

  • průjem
  • bolesti břicha
  • u těhotných provokace děložních kontrakcí

Antacida

  • látky, které na sebe váží nebo neutralizují žaludeční HCl
  • používají se na začátku léčby k úlevě bolestí od nauzey
  • úleva od bolestí je krátkodobá
  • vyšší dávky urychlují hojení
  • často se používají v kombinaci s jinými léčivy, např. lokálním anestetikem (oxetakainem)

rozdělení

systémová antacida

bikarbonát sodný (jedlá soda)

uhličitan vápenatý

  • mají silný a krátkodobý účinek
  • bikarbonát sodný (jedlá soda) – při neutralizační reakci se žaludeční HCl uvolňuje CO2, který působí dilataci žaludeční stěny – drážděním žaludeční stěny dochází sekundárně k vyplavování gastrinu a tím k opětovnému zvýšení HCl

nežádoucí účinky

  • po NaHCO3 – hrozí systémová alkalóza, porucha acidobazické rovnováhy
  • po CaCO3 – nebezpečí hyperkalcemie

nesystémová antacida

hydroxid hlinitý, fosforečnan hlinitý

trisilikát hořčíku, hydroxyhlinitan hořečnatý

    • kationty těchto léčiv vytvářejí se žaludeční HCl bazické nerozpustné sloučeniny
    • prakticky se nevstřebávají
    • působí lokálně
    • navíc vytvářejí na žaludeční sliznici ochranný povlak

použití

  • dyspepsie spojené s překyselením žaludku
  • ovlivňují pyrózu (pálení žáhy)

nežádoucí účinky

  • hrozí riziko kumulace příslušných kationtů u pacientů s poruchami funkce ledvin (Al3+, Mg2+)
  • snižují absorpci perorálně podávaných léčiv, např. s tetracykliny tvoří nerozpustné cheláty

Eradikace Helicobacterpylori

  • je základem léčby vředové choroby
  • k léčbě se používají látky s antimikrobním účinkem
  • terapie léčivy s antimikrobním účinkem má smysl pouze v případech, že byla prokázána jeho přítomnost

amoxicilin, teracyklin, metronidazol, soli bizmutu

léčba

  • inhibitor protonové pumpy (omeprazol) + 2 antimikrobní látky (např. amoxicilin, klarithromycin)

Refluxní choroba jícnu

  • je způsobena patologickým gastroduodenálním refluxem – je to opakovaný zpětný tok žaludečního, případně i duodenálního obsahu ze žaludku nebo až z duodena do jícnu
  • nejčastěji je stanovena na základě pyrózy a opakovaného zpětného toku žaludečního obsahu do jícnu, příp. až do úst
  • další příznaky – říhání, slinění, zvracení, bolest na hrudi
  • nechtěné zhubnutí
  • pyróza – prosté pálení žáhy bez morfologických změn, pálivý až bolestivý pocit za dolním okrajem hrudní kosti, který stoupá směrem vzhůru

léčba

  • inhibitory protonové pumpy
  • H2-antihistaminika
  • prokinetika (upravují poruchu motility trávicího ústrojí)

Související lékařské diagnózy:

Související edukace:

Skip Navigation Links.
loga
Zavřít