Terapie
?
Antiulceróza (antacida)
- léčiva používaná k léčbě peptického vředu žaludku a duodena a refluxní choroby jícnu
- omezují komplikace a recidivy peptických vředů
- odstraňují bolest
- urychlují vyhojení vředu
- některá se podílejí na eradikaci Helicobacter pylori
příčiny
- při vzniku tohoto onemocnění se uplatňuje nerovnováha mezi agresivními činiteli a ochrannými (protektivními) mechanizmy žaludeční sliznice
- peptické vředy – defekty sliznice žaludku a duodena způsobené HCL a pepsinem (mělčí defekty – eroze)
- přítomnost žaludeční kyseliny chlorovodíkové je nezbytnou podmínkou vzniku peptického vředu – HCl aktivuje pepsinogen na aktivní proteázu – pepsin
- pepsin podmiňuje autodigesci (samonatrávení) žaludeční sliznice
- autodigesci podporuje přítomnost bakterie Helicobacter pylori – je příčinou asi 90 % duodenálních vředů a asi 50 % žaludečních vředů
- vliv nesteroidních protizánětlivých látek a kortikoidů – inhibují cyklooxygenázu
- příčinou asi 30 % žaludečních a 10 % duodenálních vředů jsou stres s poruchou mikrocirkulace žaludeční sliznice – vázne přísun NaHCO3, odsun HCl krví, porucha reparace buněk
- kouření, alkohol, kofein, kořeněná jídla
projevy
- silná bolest v epigastriu
- bezprostředně nebo do jedné hodiny po jídle (žaludeční vřed)
- duodenální vřed za 2-4 hodiny po jídle, v noci, tiší se jídlem
- zvracení kyselých šťáv
- pálení žáhy, říhání, zácpa
- únava nebo ospalost
léčba
- inhibice protektivních faktorů vedoucích k dráždění až erozi sliznice
- podpora protektivních faktorů
- normální složení žaludečního hlenu
- sekrece NaHCO3 žaludeční sliznicí
- neporušená mikrocirkulace
- regenerační schopnost sliznice
- léčiva lze rozdělit do několika skupin, které se liší mechanizmem účinku
- léčiva snižující tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku
- léčiva ochraňující gastroduodenální sliznici
- antacida
- eradikace Helicobacter pylori
Léčiva snižující tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku
- HCl je produkována v krycích buňkách žaludeční sliznice
- sekrece HCl je řízena 3 mediátory
- histaminem (lokální působek)
- acetylcholinem (neurotransmiter)
- gastrinem (hormon uvolňovaný buňkami žaludeční sliznice)
- účinkem histaminu, acetylcholinu a gastrinu dochází k aktivizaci protonové pumpy, která podporuje sekreci žaludeční HCl
- sekreci HCl lze potlačit
- blokádou spouštěcích histaminových nebo acetylcholinových receptorů
- inhibicí protonové pumpy
inhibitory protonové pumpy
- nejúčinnější léčiva k potlačení sekrece žaludeční HCl
- jsou indikována jako součást eradikační léčby Helicobacter pylori
- indikace u peptických vředů žaludku a duodena
-
omeprazol, pantoprazol, lansoprazol
- ireverzibilně blokují enzymový mechanizmus při tvorbě HCl
- v kyselém prostředí žaludku se přemění na aktivní derivát, který kovalentní vazbou na – SH skupiny protonové pumpy inhibuje její aktivitu
- inaktivace protonové pumpy navodí dlouhotrvající blokádu sekrece HCl do žaludku
- tvorba žaludeční HCl se obnoví až po syntéze nového enzymu (tj. po 18 hodinách)
- podávat po delším lačnění – tzn. v ranních hodinách 1 hodinu před snídaní
použití
nežádoucí účinky
- velmi ojediněle
- bolesti hlavy, nauzea, průjem
- alergické kožní reakce
H2-antihistaminika
- blokují působení histaminu na receptorech krycích buněk žaludku
- tím inhibují účinky histaminu, který vyvolává sekreci HCl
-
cimetidin - nejstarší
léčba duodenálních vředů
nežádoucí účinky - průjmy
- inhibuje účinky některých současně podávaných léčiv – např. teofylinu, benzodiazepinů, fenytoinu, warfarinu
ranitidin, famotidin, nisatidin
- vhodnější
- mají vyšší účinnost
- delší dobu působení
- nižší nežádoucí účinky
léčba
- pálení žáhy
- refluxní choroba jícnu
- žaludeční vředy
selektivní parasympatolytika
pirenzepin
- inhibuje sekreci HCl blokádou M1-receptorů buněk žaludku
- léčebné účinky se rovnají H2-antihistaminikům
- málo se používá
Léčiva ochraňující gastroduodenální sliznici
- ochranu žaludeční sliznice za normálních okolností zajišťuje proti agresivnímu působení žaludeční šťávy dostatečná sekrece hlenu
- při poruše její sekrece dochází k poškození žaludeční sliznice
- používaná léčiva mají ochranný vliv na žaludeční sliznici
- zvyšují tvorbu hlenu a bikarbonátu
- zlepšují prokrvení sliznice
sukralfát – je to hlinitá sůl sulfátové sacharózy
- pro účinek sukralfátu je nutné kyselé prostředí žaludku, proto se doporučuje jeho podávání 1 hodinu před jídlem
- proto současné podávání antacid, inhibitorů protonové pumpy účinky sukralfátu snižuje
- prakticky se nevstřebává
použití
nežádoucí účinky
- zácpa (adstringentní účinek hlinité soli)
- kovová pachuť
- snižuje účinek současně podávaných tetracyklinů, fenytoinu, digitoxinu aj.
- proto se doporučuje 2hodinová pauza mezi jejich podáním
komplexní soli bizmutu
- mají schopnost reagovat s proteiny vředu a vytvářejí tak ochrannou krycí vrstvu („obvaz“) nad vředem a žaludeční sliznici chrání proti dalšímu natrávení
- absorpce bizmutu je minimální
- ničí Helicobacter pylori – nutno však doplnit léčbu antibiotiky a chemoterapeutiky, soli bizmutu samy o sobě na eradikaci Helicobacter pylori nestačí
- absorpce bizmutu je minimální
nežádoucí účinky
- méně časté
- dyspepsie, zvracení,
- černý jazyk, pachuti
- nemocného upozornit na změnu barvy stolice (tmavá až černá)
- nedoporučuje se podávat v graviditě
prostaglandiny A,E, I
- syntetické deriváty
- snižují tvorbu HCl
- zvyšují sekreci hlenu a tím chrání žaludeční sliznici
použití
- omezené, u vředové choroby navozené nesteroidními antiflogistiky
nežádoucí účinky
- průjem
- bolesti břicha
- u těhotných provokace děložních kontrakcí
Antacida
- látky, které na sebe váží nebo neutralizují žaludeční HCl
- používají se na začátku léčby k úlevě bolestí od nauzey
- úleva od bolestí je krátkodobá
- vyšší dávky urychlují hojení
- často se používají v kombinaci s jinými léčivy, např. lokálním anestetikem (oxetakainem)
rozdělení
systémová antacida
bikarbonát sodný (jedlá soda)
uhličitan vápenatý
- mají silný a krátkodobý účinek
- bikarbonát sodný (jedlá soda) – při neutralizační reakci se žaludeční HCl uvolňuje CO2, který působí dilataci žaludeční stěny – drážděním žaludeční stěny dochází sekundárně k vyplavování gastrinu a tím k opětovnému zvýšení HCl
nežádoucí účinky
- po NaHCO3 – hrozí systémová alkalóza, porucha acidobazické rovnováhy
- po CaCO3 – nebezpečí hyperkalcemie
nesystémová antacida
hydroxid hlinitý, fosforečnan hlinitý
trisilikát hořčíku, hydroxyhlinitan hořečnatý
- kationty těchto léčiv vytvářejí se žaludeční HCl bazické nerozpustné sloučeniny
- prakticky se nevstřebávají
- působí lokálně
- navíc vytvářejí na žaludeční sliznici ochranný povlak
použití
- dyspepsie spojené s překyselením žaludku
- ovlivňují pyrózu (pálení žáhy)
nežádoucí účinky
- hrozí riziko kumulace příslušných kationtů u pacientů s poruchami funkce ledvin (Al3+, Mg2+)
- snižují absorpci perorálně podávaných léčiv, např. s tetracykliny tvoří nerozpustné cheláty
Eradikace Helicobacterpylori
- je základem léčby vředové choroby
- k léčbě se používají látky s antimikrobním účinkem
- terapie léčivy s antimikrobním účinkem má smysl pouze v případech, že byla prokázána jeho přítomnost
amoxicilin, teracyklin, metronidazol, soli bizmutu
léčba
- inhibitor protonové pumpy (omeprazol) + 2 antimikrobní látky (např. amoxicilin, klarithromycin)
Refluxní choroba jícnu
- je způsobena patologickým gastroduodenálním refluxem – je to opakovaný zpětný tok žaludečního, případně i duodenálního obsahu ze žaludku nebo až z duodena do jícnu
- nejčastěji je stanovena na základě pyrózy a opakovaného zpětného toku žaludečního obsahu do jícnu, příp. až do úst
- další příznaky – říhání, slinění, zvracení, bolest na hrudi
- nechtěné zhubnutí
- pyróza – prosté pálení žáhy bez morfologických změn, pálivý až bolestivý pocit za dolním okrajem hrudní kosti, který stoupá směrem vzhůru
léčba
- inhibitory protonové pumpy
- H2-antihistaminika
- prokinetika (upravují poruchu motility trávicího ústrojí)
Související lékařské diagnózy:
Související edukace: