Lékařské diagnózy

 ? 

Vředová choroba žaludku a duodena etapa

Definice

Peptický vřed je psychosomatické onemocnění při kterém vzniká slizniční léze v dosahu působení žaludeční šťávy. Povrchní léze sliznice se označuje jako eroze. Peptický vřed proniká do hlubších vrstev a hojí se jizvou. Vzniká-li vřed bez určité příčiny, užívá se označení vředová choroba.
Vřed prodělá během života 5-10 % celkové populace, muži jsou postižení 3-4x častěji než ženy. Žaludeční vřed je častější ve vyšších věkových skupinách, duodenální v produktivním věku mezi 20. a 40. rokem života.

Příčiny

ochranné faktory

  • hlen, hydrogenkarbonáty
  • sekrety – sliny, jídlo
  • prostaglandiny
  • neporušená sliznice
  • průtok krve sliznicí
agresivní faktory
  • kyselina chlorovodíková
  • Helicobacter pylori – gramnegativní tyčkovitá bakterie produkuje proteázy, které narušují buněčné stěny; přenáší se oro-orálně (polibkem) nebo oro-fekálně, nedodržením základních hygienických pravidel
  • káva, alkohol, kouření
  • stres
  • léky – nesteroidní antirevmatika, kortikoidy, kyselina acetylsalicylová
  • popáleniny, polytraumata
  • genetická predispozice

Etiopatogeneze onemocnění
Zásadní význam pro vznik vředové choroby má nepoměr mezi ochrannými a agresivními činiteli, které žaludeční sliznici poškodí. Zásadní nezbytnou podmínkou pro vznik vředu je přítomnost kyseliny chlorovodíkové v žaludečním sekretu. Častým patogenetickým činitelem je Helicobacter pylori, který vyvolává zánět sliznice. Agresivní žaludeční sekret s ionty H+ proniká k oslabené žaludeční sliznici a vodíkové ionty uvolňují z žírných buněk sliznice histamin, který působí lokální tkáňovou anoxii, a vzniká peptický vřed. Pro duodenální vřed je typický sezónní výskyt, kdy se potíže objevují na jaře a na podzim.

Klinický obraz

  • Vedoucím příznakem vředů je bolest. U žaludečního vředu jde o bolesti v nadbřišku, pod mečíkem  – vyznačuje se v závislosti na jídle, bývá tzv. časná bolest, objevující se brzy po jídle nebo během jídla. U duodenálního vředu je bolest v nadbřišku s vyzařováním pod pravý žeberní oblouk, objevuje se nalačno (2 a více hodin po jídle), nemocného může probouzet v noci ze spánku, bolest ustupuje po jídle a po antacidech.
  • Rytmus potíží – v období akutních potíží, které obvykle trvá týden až několik týdnů, se bolesti dostavují denně, a to v pravidelném časovém sledu po jídle.
  • Horní dyspeptický syndrom (pyróza, nauzea, zvracení, které často přináší úlevu, říhání).
  • U žaludečního vředu nebývá chuť k jídlu, naopak u duodenálního je chuť k jídlu zvýšená, vzhledem k úlevě od bolesti po jídle.

Diagnostika

anamnéza

  • osobní anamnéza – ptáme se, s čím se nemocný léčí, zda kouří – kolik a jak dlouho, pije alkohol – kolik
  • nynější onemocnění – obtíže v poslední době (kdy bolest vzniká, dyspeptické obtíže  atd.)
  • rodinná anamnéza – výskyt vředové choroby u pokrevních příbuzných
  • farmakologická anamnéza – všechny léky, které pacient doposud užíval
  • sociální anamnéza – stresové faktory (zaměstnání, rodinné zázemí, sociální situace atd.)

fyzikální metody

  • fyzikální vyšetření - pohled, palpace, poklep

laboratorní metody

  • biochemické
    • stolice na okultní krvácení
  • hematologické – krevní obraz
  • průkaz infekce Helicobacter pylori
    • invazivní metody (získání vzorku tkáně při endoskopii) – CLO test (průkaz přítomnosti bakterie testem s ureou), mikroskopická verifikace, kultivace a určení citlivosti na antibiotika
    • neinvazivní metody – dechový test, průkaz antigenu Helicobacter pylori ve stolici

zobrazovací metody

  • endoskopické vyšetření– gastroskopie odebráním vzorku tkáně k histologickému vyšetření, ale dá se také použít terapeuticky v léčbě krvácejících vředů

diferenciální diagnostika

  • jiné chorobné stavy žaludku (rakovina žaludku, funkční gastropatie, hiátová hernie)
  • choroby ostatních orgánů trávicího ústrojí (cholecystopatie atd.)
  • choroby srdeční (různé formy ischemické choroby srdeční)

Terapie

režimová opatření

  • pacient s nekomplikovanou vředovou chorobou se léčí ambulantně, nemocný s komplikacemi se přijímá na interní nebo chirurgické oddělení
  • pacient zaujímá přirozenou polohu
  • pohybový režim je volný
  • monitorujeme příznaky onemocnění (např. bolesti, stolici - intervaly vyprazdňování, množství, kvalita, barva), účinky léků, dodržování životosprávy, stav výživy
  • změna životního stylu
    • pravidelný životní režim s dostatkem aktivního odpočinku a spánku, neprospívá pracovní činnost ve směnách, stresové situace
    • zákaz kouření
    • neužívat léky, o nichž je známo, že způsobují peptické léze

dietoterapie

  • v současné době již má vzhledem k farmakoterapii jen malý význam
  • je vhodné jíst 6-7 x denně v malých dávkách
  • nedoporučují se jídla
    • zvyšující kyselost žaludku (káva, silný čaj, alkohol a kořeněná jídla)
    • dráždivá (ostrá, kyselá, přesolená atd.)

farmakoterapie

  • blokátory protonové pumpy – tlumí uvolňování H+ iontů ze sekrečních buněk žaludku a tím tvorbu HCl (omeprazol)
  • blokátory H2 receptorů – blokují působení histaminu na H2 receptory, tlumí sekreci HCl
  • antacida – neutralizují vzniklou HCl, nejčastěji se používají sloučeniny hořčíku, hliníku a vápníku, tlumí bolest a napomáhají hojení vředu, podávají se mezi dvěma jídly a na noc – podávají se jen v úvodu léčby
  • eradikace H. pylori – podání dvou antimikrobiálních léků a blokátorů protonové pumpy (při pozitivitě H. pylori)
  • léky podporující ochranné faktory
    • sukralfát, kryje vředový defekt
    • prostaglandiny – tlumí sekreci HCl
    • soli bizmutu, mají krycí efekt na vřed a baktericidní účinek na H. pylori

speciální terapie

1. endoskopická léčba krvácejícího vředu

  • provedení opichu adrenalinem pomocí injektoru při endoskopii
  • endoskopická termokoagulace uni- nebo bipolární elektrodou nebo laserem
  • svorky (hemoklipy), kterými se uzavře krvácející céva

2. chirurgická léčba

  • používá se vzácně, především u komplikovaných případů
  • resekce žaludku Billroth I. nebo II.
    • Billroth I - po 2/3 resekci žaludku a části duodena se napojí pahýl žaludku na dvanáctník
    • Billroth II - po 2/3 resekci žaludku a části duodena se pahýl duodena slepě uzavře a zbylá část žaludku se našije na prvou jejunální kličku za flexurou duodenojejunální
  • superselektivní vagotomie lze provést i laparoskopicky

Komplikace

  • Krvácení – může být mikroskopické chronické, ale také akutní masivní z porušené cévy. Zdroj krvácení lze prokázat urgentně provedenou endoskopií. Projevem chronického mikroskopického krvácení je mikrocytární anemie. Akutní se projevuje hematemézou, melenou i enteroragií.
  • Perforace – je proděravění stěny žaludku. Žaludeční obsah pronikne do dutiny břišní a způsobí akutní zánět pobřišnice. Projeví se náhlou prudkou bolestí v žaludeční krajině, změnou celkového stavu, známkami peritoneálního dráždění. Je to náhlá příhoda břišní. Léčba je chirurgická.
  • Penetrace – pronikání vředu do hloubky celou stěnou až do sousedního orgánu, nejčastěji do slinivky. Projeví se zhoršením potíží a změnou jejich charakteru. Léčba je chirurgická.
  • Pylorostenóza– vzniká, je-li vřed umístěn v pyloru nebo jeho okolí. Je způsobena jizvou po zhojení vředu, otokem nebo zánětlivou infiltrací v okolí vředu. V žaludku se zadržuje potrava, žaludek se rozšiřuje. Klinicky se tento stav projevuje zvracením, obrazem vysokého ileu. Obsah žaludku je vhodné odvádět zavedenou nazogastrickou sondou. Pokud je pylorostenóza způsobena otokem sliznice, je možné podávat blokátory protonové pumpy. Při vazivové přeměně sliznice s vytvořením stenózy je terapií buď endoskopická dilatace, nebo častěji resekční výkon.

Gastrointestinální trakt - gastroskopie Gastroskopie - žaludeční vřed Gastrointestinální trakt – endoskopická vyšetřovna Gastroskopie Gastroskopie - krvácející vřed duodena

Související vyšetřovací metody:

Související terapie:

Související ošetřovatelské diagnózy:

Související edukace:

Skip Navigation Links.
loga
Zavřít