Terapie
?
Desinficiencia a antiseptika 
- rozdíl mezi antiseptiky a dezinficiencii je kvantitativní
- výraz dezinficiencia se používá pro látky určené k usmrcení mikroorganizmů na neživých předmětech
- výraz antiseptika se používá pro látky méně toxické, které se používají k aplikaci na kůži, sliznice, případně otevřené rány
- používané dezinfekční prostředky mají malou selektivitu – vedle mikroorganizmů poškozují i materiál dezinfikovaných předmětů a do jisté míry jsou toxické i pro člověka
- účinnost dezinfekčních prostředků závisí kromě mechanizmu účinku také na jejich použité koncentraci, na době jejich působení a teplotě
Rozdělení dezinficiencií podle jejich chemické struktury
fenol a jeho deriváty
- fenol (kyselina karbolová) byl prvním použitým antiseptikem (v roce 1867 jej použil Lister)
- způsobuje denaturaci bílkovin mikroorganizmů
- dnes se samotný již nepoužívá – má silnou lokální dráždivost
- v současné době se stále fenol používá pro srovnávání účinnosti s dalšími dezinfekčními přípravky pomocí tzv. fenolového koeficientu
deriváty fenolu - 4-chlorfenol, 4-chlorxylenol, hexachlorofen, chlorhexidin
- účinné proti bakteriím, kvasinkám i některým virům
- jako antiseptikum operačního pole, k mytí rukou
alkoholy a aldehydy
alkoholy – ethanol a izopropanol
- způsobují koagulaci bílkovin mikroorganizmů
- působí pouze na vegetativní formy mikroorganizmů, ne na jejich spory
- etanol je nejúčinnější v koncentraci 80%, izopropanol v koncentraci 70-90%
- používají se samostatně nebo se mezi sebou kombinují nebo se kombinují s jinými dezinfekčními látkami, např. jodová tinktura nebo ajatinová tinktura
aldehydy – formaldehyd
- formaldehyd je plynná látka dráždivého charakteristického zápachu
- ve vodě vytváří 35-38% roztok formaldehydu
- způsobuje denaturaci bílkovin mikroorganizmů
- má silné baktericidní účinky
- místně silně dráždí pokožku
- používá se proto pouze k dezinfekci místností, předmětů, a to ve 2-5% koncentraci, a exkretů, jako např. sputa, v 10% koncentraci
kyseliny a jejich soli – kyselina boritá, kyselina benzoová, kyselina salicylová
kyselina boritá – Acidum boricum
- má slabé bakteriální účinky
- používá se jako povrchové antiseptikum ve formě roztoků (Solutio Jarisch) nebo jako součást mastí v koncentraci 3% nebo 10% (Acidi borici unguentum)
nežádoucí účinky
- nemá se aplikovat na rozsáhlejší plochy, zejména u dětí – hrozí riziko toxicity
tetraboritan sodný
- podobné antiseptické vlastnosti
- používá se v koncentraci 3-20%, ve vodném nebo glycerolovém roztoku
kyselina benzoová - Acidum benzoicum
- používají se její estery metylparaben a propylparaben (parabeny) jako antimikrobiální přísada při přípravě některých lékových forem
- samotná kyselina benzoová se užívá v potravinářském průmyslu jako konzervans
kyselina salicylová - Acidum salicylicum
- má slabý antiseptický účinek
- ovlivňuje keratinovou vrstvu kůže: do 5% koncentrace má účinky keratoplastické, od 6% koncentrace má účinky keratolytické
- při lokální aplikaci na velké plochy kůže hrozí zejména u dětí celková intoxikace (salicylizmus)
oxidační látky – peroxid vodíku, manganistan draselný, kyselina peroctová
- mechanizmus účinku oxidačních látek je založen na uvolnění elementárního kyslíku, který inaktivuje mikrobiální enzymové systémy
- k lokální aplikaci se používá 3% roztok peroxidu nebo 0,02-0,05% roztok manganistanu
- 0,2% roztok kyseliny peroctové se používá k dezinfekci předmětů
halogeny - jód, chlór a jejich sloučeniny
jód
- v 1-2% koncentraci se používá k dezinfekčním účelům
- jódová tinktura, Lugolův roztok
nevýhoda
- jód při aplikaci na kůži a sliznice vyvolává alergické reakce – dermatitidy
chlór a jeho sloučeniny – chlornany, chloraminy
- mají baktericidní a antivirový účinek
- účinnou látkou je kyselina chlorná – při jejím rozkladu se uvolňuje kyslík
- dezinfekční účinek je silnější v kyselém prostředí
- 0,5% roztoky se používají k mytí rukou
- 2% roztoky k dezinfekci prostředí
těžké kovy - rtuť a stříbro
sloučeniny rtuti
- anorganické – zásaditý kyanid rtuťnatý, amidochlorid rtuťnatý
- organické – boritan fenylrtuťnatý
anorganické sloučeniny
- mají baktericidní účinky – vyvolávají inhibici bakteriálních enzymů
- jejich antiseptický účinek se používá v kožním lékařství
nevýhoda
- při lokální aplikaci se mohou absorbovat z větších ploch kůže nebo sliznice
- hrozí poškození ledvin
- alergické kožní reakce
organické sloučeniny rtuti
- mají silnější dezinfekční účinky
- mají nižší lokální dráždivost
sloučeniny stříbra – dusičnan stříbrný, targesin
- sloučeniny stříbra mají antibakteriální účinky
- způsobují koagulaci bílkovin mikroorganizmů
- dusičnan stříbrný se aplikuje lokálně
- targesin je organická koloidní sloučenina stříbra – ionty stříbra se uvolňují postupně
nežádoucí účinky
- při dlouhodobém používání hrozí riziko intoxikace
detergencia
- povrchově aktivní látky
- výrazné antibakteriální účinky
- narušují permeabilitu buněčné membrány
sodné mýdlo – Sapo medicinalis, draselné mýdlo – Sapo kalinus
- vedle antiseptického účinku usnadňují mechanické odstranění nečistot a mikroorganizmů
- někdy se k mýdlům přidávají i další dezinficiencia, čímž se jejich antibakteriální účinek zvýší – např. hexachlorofen, fenoly
nežádoucí účinky
- alkalická reakce může vyvolat podráždění kůže (kůže má fyziologické pH 5,5–6,5; mýdlo má pH 8–10)
kvarterní amoniové báze – ajatin, septonex
- působí hlavně na grampozitivní mikroorganizmy, méně na mikroorganizmy gramnegativní
- vůči virům a mykobakteriím jsou neúčinná
- v koncentraci 0,5-1% se používají k dezinfekci kůže, sliznic a chirurgických nástrojů
nevýhoda
- možné alergické reakce (přecitlivělost)
organická barviva – akridin, genciánová violeť, brilantová zeleň
akridin
- účinný proti grampozitivním mikroorganizmům
genciánová violeť a brilantová zeleň
Související lékařské diagnózy:
