? 

Lumbální etapa

Definice

Lumbální punkce je napíchnutí páteřního kanálu ve výši bederních obratlů a odebrání mozkomíšního moku. Mok chrání mozek a míchu mechanicky a chemicky. Místo vpichu u lumbální punkce je mezi trny 4. a 5. bederního obratle (L4-L5) nebo mezi trny 3. a 4. obratle (L3-L4). Je to přibližně pod místem, kde protíná bederní páteř pomyslná spojnice mezi hřebeny kostí kyčelních. Páteřní mícha končí obvykle na úrovni obratlů L 1-2, u žen poněkud níže.Vak mozkomíšních plen, v němž je mícha uložena, končí u 2. křížového obratle (S2), proto je možno mezi L3-L5 provést vpich bez nebezpečí, že bude mícha nabodnuta. U novorozenců a malých dětí je místo vpichu obvykle co nejníže, protože mícha sahá téměř až do sakrální oblasti.

Účel

diagnostický

  • získání mozkomíšního moku na vyšetření mikrobiologické, sérologické, biochemické nebo cytologické. U dospělého člověka odebíráme asi 10-15 ml likvoru dle účelu, kterým je diagnostika zánětlivých procesů CNS, roztroušené mozkomíšní sklerózy,  podezření na krvácení do subarachnoidálního prostoru, poranění cév mozkové kůry, maligních procesů CNS, lues atd.
  • podání kontrastní látky při RTG vyšetřovacích metodách CNS (PMG)
  • měření tlaku mozkomíšního moku (hydrocefalus)

terapeutický

  • evakuace mozkomíšního moku při jeho nadprodukci, porušené cirkulaci nebo překážkách v likvorových cestách (hydrocefalus)
  • podání léčebné látky do míšního kanálu
  • podání anestetika při svodné anestezii; aplikuje se epidurálně, tzn. nikoliv do likvorového prostoru uvnitř durálního vaku

Lumbální punkce se provádí v takové poloze, která umožní maximální možné vyklenutí dolní hrudní a horní bederní páteře, a tím je dosaženo oddálení obratlů od sebe.

Pacient zaujímá polohu

  • vleže na boku s hlavou hluboce sehnutou k přitaženým kolenům (poloha embrya)
  • vsedě na lůžku (napříč lůžka s krajním nahrbením a přitaženými koleny)
  • vsedě na židli (obkročmo, čelem k podloženému opěradlu, nahrbená záda)
  • poloha vsedě nebo spíše vleže na vyšetřovacím stole s fixací (novorozenci, kojenci)

Během lumbální punkce se provádí Queckenstedtova a Stookeyho zkouška.
Queckenstedtova zkouška – vyvineme tlak na jednu nebo obě dvě vnitřní jugulární žíly zatlačením prstů, pokud je páteřní kanál průchodný, zvýší se tlak na manometru. Při neprůchodnosti kanálu se tlak zvýší jen mírně nebo vůbec.

Stookeyho zkouška – provádí se tak, že zatlačíme prsty na břicho, zkouška má stejný význam jako předcházející.

Aktivity sestry/asistenta před vyšetřením

  • seznam pacienta s postupem výkonu včetně požadavků, které na něj budou kladeny v průběhu výkonu i po něm
  • získej od pacienta informovaný souhlas s výkonem
  • zmírňuj obavy pacienta vysvětlováním, komunikací
  • informuj pacienta o tom, kdo bude vyšetření přítomen a kde se bude provádět (lůžko, vyšetřovna)
  • sděl, jak dlouho bude výkon trvat (asi 15 minut)
  • sděl pacientovi, co může během vyšetření očekávat (nepříjemný pocit tlaku při zavádění punkční jehly, může pocítit někdy i prudkou bolest do dolní končetiny, pokud se jehla dotkne spinálního nervového kořene, nejde ale o pro pacienta nebezpečnou příhodu)
  • pacienta informuj, že se během výkonu nesmí pohybovat, o možnosti tlaku na břicho nebo krční žíly sestrou při provádění zkoušek
  • informuj pacienta, aby se vymočil. Sleduj fyziologické funkce (TK, P, D, TT, stav vědomí)
  • ulož klienta do požadované polohy
  • chraň stud pacienta
  • sleduj celkový stav  pacienta, komunikuj a vysvětluj mu činnosti

Připrav pomůcky k výkonu

pomůcky na přípravu sterilního stolku

  • na sterilní ploše 2 jednorázové lumbální jehly (dle věku a velikosti pacienta), stříkačka 10ml, 5 kusů sterilních tampónů, dětský set, peán, sterilní rukavice, rouška, sterilní čtverce (longeta), případně jehla a stříkačka k lokální anestezii
  • na nesterilní ploše operační čepice, 2 ústenky, nesterilní rukavice, jednorázová podložka,   benzín, dezinfekční roztok, podávkové kleště, lokální anestetikum (Mesocain 1%), Claudův manometr, sterilní zkumavky označené štítkem, průvodky, dokumentace, sterilní krytí, 2 emitní misky, kontejner na použité jehly

Aktivity sestry/asistenta během vyšetření

  • navlékni si rukavice
  • proveď odmaštění kůže a širokou dezinfekci kůže
  • zkontroluj požadovanou polohu pacienta
  • proveď asistenci při lokální anestezii (neprovádí se vždy)
  • zabezpeč polohu pacienta. Sleduj celkový stav pacienta
  • komunikuj s pacientem během výkonu (aby se maximálně uvolnil, pravidelně dýchal; kašel, svalové napětí, změny frekvence dechu mohou zvýšit tlak likvidu a způsobit nesprávný výsledek)
  • znovu dezinfikuj místo vpichu. Asistuj při zavádění punkční jehly, vyjmutí mandrénu, kterým se lékař přesvědčí, že je hrot kanyly správně umístěn a začne odkapávat mozkomíšní mok
  • zachyť odkapávající mok do předem připravených zkumavek
  • připoj trojcestný kohoutek (měří se co nejdříve, po odtoku moku jeho tlak rychle klesá). Připoj Claudův manometr a změř iniciální tlak moku (normální hodnota je 60-180 mm vodního sloupce.
  • proveď  s lékařem Queckenstedtovu zkoušku. Vyviň tlak na jednu nebo obě dvě vnitřní jugulární žíly zatlačením prstů; pokud je páteřní kanál průchodný, zvýší se tlak na manometru. Při neprůchodnosti páteřního kanálu se tlak zvýší jen mírně nebo vůbec.
  • proveď s lékařem Stookeyho zkoušku zatlačením prstů na břicho; zkouška má stejný význam jako předchozí. Před ukončením punkce lékař zasune mandrén zpět do kynyly.
  • přilož na místo vpichu sterilní krytí

Aktivity sestry/asistenta po vyšetření

  • ulož pacienta po výkonu do vodorovné polohy na záda (je možné dát pod hlavu pouze malý polštář)
  • vysvětli pacientovi, že je možné se obracet z boku na bok, na záda i na břicho, pouze není dobré zvedat hlavu 24 hodin po výkonu (přesný čas určí lékař). Důležité je pro pacienta předčasně nevertikalizovat, výskyt postpunkčních potíží záleží na použité jehle. Při použití traumatické punkční jehly je doporučena vodorovná poloha na lůžku 24 hodin, přesný čas určuje lékař. Při použití atraumatické punkční jehly je doporučena vodorovná poloha na lůžku po dobu 6-8 hodin, přesný čas určí lékař podle stavu pacienta.
  • umísti signalizační zařízení v dosahu pacienta
  • zajisti odeslání odebraného materiálu
  • doporuč zvýšený příjem tekutin pro rychlejší tvorbu mozkomíšního moku a jeho doplnění v organizmu
  • pravidelně sleduj celkový stav pacienta, zajisti mu teplo, klid a ticho. Monitoruj fyziologické funkce v intervalech dle ordinace lékaře a zapisuj je do dokumentace. Sleduj změny neurologického stavu pacienta a informuj neprodleně lékaře
  • sleduj místo vpichu (otok, krvácení)
  • sleduj projevy komplikací: necitlivost, mravenčení, brnění dolní končetiny, otok, zduření místa vpichu, krvácení z místa vpichu, vytékání likvoru z místa vpichu, bolesti hlavy, nauzea, zvracení, poruchy vědomí
  • plň ordinace lékaře při projevech komplikací. Prováděj celkovou hygienickou ošetřovatelskou péči na lůžku po celých 24 hodin. Sleduj a zabezpeč vyprazdňování pacienta na lůžku po celých 24 hodin. Zajisti příjem tekutin a potravy. Zaznamenávej veškeré výkony a změny do dokumentace pacienta.

Místo vpichu lumbální punkce Atraumatická punkční jehla pro lumbální punkci Claudův manometr Sterilní stolek – pomůcky pro lumbální punkci Nesterilní stolek – pomůcky pro lumbální punkci Vyšetřovací polohy u dospělého člověka Vyšetřovací poloha u dítěte - kojenec, batole Lumbální punkce

Související lékařské diagnózy:

Skip Navigation Links.
VOŠ zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Hradec Králové, http://www.zshk.cz, herma@zshk.cz     (MultiMedia SoftWare, info@mmsw.cz)

Výuka

Diagnostika (Vyšetřovací metody) 

VýukaSkip Navigation Links > Diagnostika
   Uživatel
 Heslo
 
Skip Navigation Links sobota 28. listopadu 2020 11:15