? 

Edukace klienta s cévní mozkovou příhodou etapa

Cévní mozková příhoda

Cévní mozková příhoda (CMP) dle WHO je akutní neurologická dysfunkce vaskulárního původu se subjektivními a objektivními příznaky, které odpovídají postižení části mozku.

V běžné praxi se pro ni používá termín „iktus“, objevuje se i anglický pojem „stroke“. CMP jsou způsobeny jednak krvácením do centrální nervové soustavy, jednak tím, že dojde k náhlé poruše zásobování mozku krví, což má za následek nedostatečný přívod kyslíku a dochází k odumírání mozkových buněk – vzniká infarkt.

Subjektivní a objektivní příznaky se mohou objevit náhle nebo se mohou stupňovat během několika minut, dní, měsíců, let. U ischemie mozku definujeme ještě tranzitorní (přechodnou) ischemickou ataku (TIA), u níž netrvají příznaky déle než 24 h (obvykle méně než 1-2 h), zatímco příznaky u CMP přetrvávají déle než 24 hodin.

Rizikové faktory cévní mozkové příhody

Riziko vzniku se zvyšuje s věkem. Samozřejmě není vyloučeno, že cévní mozkovou příhodou nemůže onemocnět dítě. V dětském věku často dochází k trvalému ochrnutí (plegiím). Dále je to rodinné dispozice a pohlaví, jelikož u mužů je vyšší riziko bez ohledu věku a to v poměru – muži : ženy = 1,5 : 1.

Hlavním rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak (hypertenze). Pokud má člověk sklony k ateroskleróze (zužování cév nahromaděním tuku), dojde potom v mozku k ucpání sklerotické cévy (zúžená céva) úplným uzavřením nebo se uvolní tuk z jiné cévy (nejčastěji ze srdeční) a ten dopluje do mozku a cévu ucpe.

Nesmíme také zapomínat na onemocnění, která patří do rizikových skupin této nemoci. Patří sem cukrovka (diabetes mellitus), zvýšená hladina tuků v těle (hyperlipidemie).

Kouření - rizikový faktor pro mnoho nemocí.

1. Edukační dg.

  • Ochota doplnit deficitní vědomosti
  • Ochota ke zlepšení léčebného režimu
  • Ochota ke zlepšení výživy
  • Ochota zlepšit zvládání zátěže

2. Edukační cíle

  • Kognitivní oblast:
    • Klient zná komplikace, které mohou nastat.
    • Klient chápe zajištění bezpečného prostředí.
    • Klient ví, jakou má dodržovat dietu (s omezením živočišných tuků, soli, cholesterolu).
  • Psychomotorická oblast:
    • Klient se snaží o obnovení motorických funkcí, čití, řeči.
    • Klient rozvíjí maximální nezávislost v aktivitách denního života.
    • Klient nacvičuje kontinenci.
  • Afektivní oblast:
    • Klient se účastní sociální interakce – návrat pocitu „užitečnosti“ ve společnosti.
    • Klient pociťuje sounáležitost s rodinou – úspěšná funkce rodiny a adaptace na nové podmínky.

3. Edukační intervence

  • a. Uvést klienta do problematiky – seznámit ho s onemocněním
    • Ischemická cévní mozková příhoda vzniká při uzávěru tepen, které vyživují mozek. Může být způsobená krevní sraženinou (trombem) nebo vmetkem (embolem). Vede k přerušení přívodu krve, tedy i kyslíku a živin do příslušných oblastí mozku. Během ischemické cévní mozkové příhody dochází k postižení části mozku a k poruše funkce mozkových buněk. Možnými projevy jsou: ztráta citlivosti, ochrnutí, ztráta řeči, zmatenost atd. Teprve až za několik hodin odumírají mozkové buňky bez kyslíku a živin.
    • Samostatně se rozlišuje tzv. tranzitorní ischemická ataka – TIA. TIA je vyvolána nedokrvením mozku, tedy podobně jako u ischemické cévní mozkové příhody. Jedná se ale pouze o přechodný stav. Projevy TIA se objevují náhle a trvají krátce, méně než 5 minut.
    • Fibrilace síní. Ischemické cévní mozkové příhody u nemocných s fibrilací síní mají ve srovnání s ostatními typy iktů nejtěžší neurologické postižení s nejvyšší úmrtností. Zhruba 70 % všech ischemických cévních mozkových příhod u nemocných s fibrilací síní je způsobeno kardioembolizačním mechanizmem. Proto je důležitá správná léčba fibrilace síní.
    • Hemoragická cévní mozková příhoda je méně častá - 20% výskyt. Krvácení vzniká porušením stěny mozkové cévy.
    • První projevy cévní mozkové příhody:
      • slabost,
      • ztráta citlivosti tváře nebo končetiny („mravenčení“),
      • zmatenost, dezorientace, porucha vnímání (problém mluvit a někdy i rozumět),
      • potíže s chůzí, rovnováhou, pohybem, pocitem závratě,
      • náhlá bolest hlavy,
      • neovládání jedné končetiny (vypadávání věcí z ruky).
    • Časná léčba. Čím dříve se zahájí účinná léčba, tím větší je šance ovlivnit průběh a následky mozkového postižení. Důležité je rychlé přijetí postiženého s akutním iktem do nemocničního zařízení. Poučení laiků snižuje procento nemocných s opožděným zahájením léčby.
  • b. Poučit klienta o rehabilitaci a nácviku soběstačnosti
    • Rehabilitace je nedílnou součástí léčby akutní CMP.
    • S rehabilitací a ev. vertikalizací (stoj) je nutno začít v prvních hodinách po vzniku CMP nebo okamžitě, jakmile to stav nemocného dovolí. Významné jsou i pasivní formy rehabilitace a polohování.
    • Rehabilitace musí být komplexní, zajištěná fyzioterapeutem (rehabilitační pracovník), logopedem (nácvik řeči), psychologem, ergoterapeutem (léčba prací).
    • Polohování pro rodinné příslušníky.
      • Polohu na zádech používáme pokud možno co nejméně, protože způsobuje spasticitu na dolních končetinách. Horní končetina je podložena polštářem. Paže je mírně upažena, v lokti a zápěstí natažena, prsty nataženy. Postižená dolní končetina je podložena pod pánví a stehnem. Hlava je pootočena k postižené straně.
      • Poloha na zdravém boku. Nemocný leží na boku, trup je mírně nakloněn dopředu. Rameno ochrnuté horní končetiny je výrazně vysunuté dopředu, končetina je před tělem podložena polštářem. Ochrnutá dolní končetina je v kyčli a koleni mírně ohnutá a podložená polštářem.
      • Poloha na boku ochrnuté strany. Pacient leží na boku, nepatrně přetočen na záda, stabilizován podloženým polštářem v hrudní i bederní oblasti. Rameno na postižené straně musí být uloženo dopředu, paže je téměř v pravém úhlu také podložená a dlaň obrácena směrem vzhůru. Ochrnutá dolní končetina v kyčelním kloubu je natažena, v koleni mírně pokrčena. Nepostižená dolní končetina je ohnutá v kyčelním i kolenním kloubu pro zajištění stability.
      • Uvedená polohování se provádí po 2 hodinách.
    • Sed. Prvním krokem je posazení na lůžku. Dbáme na to, aby pacientova záda byla podepřená. Obzvláště důležité pro další období je nácvik rovnováhy vsedě. Přemístění na židli a stoj u lůžka lze provádět, pouze pokud pacient zvládl leh na boku, sed a pokud má dobrou stabilitu vsedě.
    • Nácvik chůze. Nácvik začínáme ze sedu. Při nácviku stoje je nutné použít oporu, nejlépe pevné chodítko. Nemocný se posune na okraj lůžka, dolní končetiny opře o podlahu, chytne se chodítka a přesune váhu dopředu. Doba stoje je individuální, podle fyzické zdatnosti. Stoj se prodlužuje podle momentálního stavu nemocného.
    • Cvičení mluvidel. Důležité je masírování ochrnutých svalů v oblasti úst. Vyzýváme nemocného, aby cvičil pohyby jazyka a rtů. K lepší komunikaci používáme afatický slovník. Afázie je porucha chápání, myšlení a nacházení slov.
      • Afázie motorická. Postižený velmi dobře chápe, co mu sdělujeme, ale řeč není plynulá.
      • Afázie senzorická. Nemocný není schopen pochopit naše sdělení. Řeč je plynulá, ale postrádá smysluplnost.
      • Afatický obrazový slovník je určen především pro počáteční léčbu afázie. Obrázky jsou vyjádřena podstatná jména, přídavná jména, slovesa a životní situace.
    • Nácvik kontinence
      • Nejdůležitější je zajistit soukromí a důstojnost,
      • příslušenství v dostatečné blízkosti,
      • vyprazdňování močového měchýře v pravidelných intervalech,
      • nácvik přerušovaného močení,
      • průběžný příjem tekutin,
      • posilování svalů pánevního dna.
  • c. Poučit klienta o dietě
    • Omezení živočišných tuků, soli, cholesterolu.
    • Strava bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné potraviny, luštěniny.
  • d. Naučit klienta soběstačnosti v aktivitách denního života
    • Vést nemocného po CMP k maximální soběstačnosti při činnostech, které bude postupně zvládat sám. Nikdy nepospíchejte a vždy nemocného pochvalte!
    • Důležité je zařazení časné rehabilitace. Rehabilitace se zaměřuje cíleně k návratu nebo úpravě narušených pohybových a řečových funkcí.
    • Nejprve se začíná s pasivním cvičením postižených končetin.
    • Procvičují se všechny klouby postižených končetin. Důležitá je rehabilitace ramenního kloubu, kdy se jedná o prevenci syndromu „ztuhlého ramene" 3-4krát denně.
    • Nacvičujeme úchop lžíce. Při jídle na nemocného nespěcháme.
    • Nacvičujeme oblékání osobního prádla.
    • Nacvičujeme kontinenci.
  • e. Poučit klienta o důležitých informacích pro nemocné po CMP
    • Po zvládnutí akutní fáze nemocný nacvičuje soběstačnost.
    • Mnohdy se dostavují pocity bezmocnosti, neschopnosti, hanby a viny.
    • Nemocný si stěžuje na ztrátu kontroly nad danou situací, je frustrován z neschopnosti vykonávat dřívější úkony.
    • Rodina v péči o nemocné po cévní mozkové příhodě sehrává velmi důležitou roli.
    • Rodinní příslušníci mohou čerpat příspěvek pro pečující o osoby s převážnou nebo úplnou bezmocností. Příspěvek na bydlení či na kompenzační pomůcky.
  • f. Poučit klienta o možnostech využití domácí péče
    • V závislosti na míře postižení jsou k dispozici služby agentury domácí péče.
    • Agentura dle možností může zapůjčit pomůcky pro domácí ošetření.
    • Zajišťuje rehabilitaci a logopedickou péči v domácím prostředí.
    • V případě kožních defektů provádí jejich ošetření.

Skip Navigation Links.

Související lékařské diagnózy:

Související ošetřovatelské diagnózy:

VOŠ zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Hradec Králové, http://www.zshk.cz, herma@zshk.cz     (MultiMedia SoftWare, info@mmsw.cz)

Výuka

Edukace 

VýukaSkip Navigation Links > Edukace
   Uživatel
 Heslo
 
Skip Navigation Links sobota 19. září 2020 13:48