? 

Radioterapie etapa

  • záměrem radioterapie je aplikovat dávku záření do přesně určeného místa tak, aby byla zajištěna úplná eradikace (zničení) nádoru, ale současně byly co nejvíce šetřeny okolní tkáně
  • účinnost terapie je závislá na radiosenzitivitě tkáně
  • citlivost k záření zvyšuje bohaté cévní zásobení (neovaskularizace) a jím zprostředkovaná oxygenace (okysličení) nádoru
  • dalším důležitým faktorem je histologický typ tkáně, orgánová lokalizace, rozsah nádoru, ozařovaný objem
  • vysoce radiosenzitivní je např. hematopoetická tkáň, střevní epitel, pojivová tkáň, rostoucí tkáně dětského věku
  • málo citlivé až necitlivé jsou tukové tkáně, kost či chrupavka dospělého člověka atd.

Metody radioterapie

zevní ozařování

  • vysokoenergetická radioterapie, která využívá záření radioizotopů uzavřených v kontejnerech ve formě tzv. bomb (kobaltová bomba, cesiová bomba), z nichž je toto záření plánovitě vysláno vymezeným prostorem a směrem po vypočtený čas
  • ozáření elektronovým urychlovačem – v současné době nejefektivnější, nejpřesnější a nejpoužívanější typ radiace

brachyradioterapie

  • je umístění zdroje záření přímo do oblasti nádoru
  • používá se tam, kde je cílové ložisko dostupné a má relativně malý objem
  • radioaktivní izotopy (radionuklidy) jsou naplněny do hermetických obalů – pouzder, která mohou mít podobu zrn či válečků, nebo se používají radioizotopy jako pevné, fólií kryté kovy, které mohou mít podobu jehel, drátků atd.
  • pro zavádění, stanovení dávky záření a doby pobytu radioizotopu ve tkáni jsou nutné přesné plánovací výpočty a náročná technika
  • do místa ozařování se nejprve zavede aplikátor a po kontrole správného uložení se zavede plná náplň
  • místy pro aplikaci brachyterapie jsou nejčastěji dutiny (vagina, dutina děložní, jícen, bronchus) či tkáně (prostata, prs, jazyk atd.)

systémová aplikace radioizotopů

  • radionuklid je podaný ve formě rozpustné sloučeniny, která se chová jako neradioaktivní izotop
  • využívá se při léčbě karcinomu štítné žlázy, pokud ještě kumuluje jód (využívá se radioaktivní jód) nebo při léčbě kostních metastáz (stroncium, samarinum, rhenium, yttrium)

Komplikace radioterapie

časné radiační komplikace

  • systémové (celkové, postradiační syndrom)
    • nechutenství, nevolnost, zvracení
    • únava, letargie
    • deprese
  • místní
     
Orgán/tkáň Reakce
kůže a její adnexa erytém, radiodermatitis sicca, radiodermatitis exfoliativa, epilace
sliznice mukozitida dutiny ústní, hltanu, jícnu, která se projevuje bolestí, sliněním, poruchou polykání
při ozařování břicha průjmy, event. s tenezmy
při ozařování v oblasti pánve proktitida, cystitida (dyzurie)
oblast oka konjunktivitida, poškození rohovky
kostní dřeň porucha krvetvorby při ozařování velkých objemů, celé páteře, pánve
plíce radiační pneumonie
játra radiační hepatitida
ledviny radiační nefritida


(Koutecký, Kabíčková, Starý, 2002)

pozdní účinky radioterapie

  • většina časných radiačních komplikací odezní bez následků, některé však mohou přejít do pozdních změn – nejmarkantnější je to u dětských pacientů
  • proto je třeba vynechat u dětí při ozařování, je-li to možné, růstové chrupavky, základy zubů, zárodky mléčné žlázy, gonády, štítnou žlázu, oko (čočka) atd.
  • u dětí a mladistvých v rámci pozdních změn dochází k poruchám růstu dlouhých kostí, změnám ve vývoji chrupu, k hypoplazii až aplazii mléčné žlázy, kataraktě, hypoplazii svalstva
  • u dospělých vznikají trofické změny na sliznicích, může dojít k postradiační plicní fibróze, jícnové stenóze, kataraktě

Ošetřovatelská péče při radioterapii

péče o ozařovanou kůži

  • kožní reakce není tak významná jako při rtg ozařování, kožní reakci lze očekávat v závěru radioterapie při ozařování kožních nádorů i tam, kde cílový objem zasahuje až k povrchu kůže (např. ozáření rakoviny prsu)
  • velmi citlivá jsou taková místa, kde se stýkají dva kožní povrchy (axila, oblast pod prsy, třísla, okolí konečníku), kde je kůže vystavena chronickému dráždění (límec, opasek), místa poškozená předchozím zánětem, poraněním

doporučení

  • nosit volný oděv z bavlněného materiálu
  • místa neomývat mýdlem (chemické dráždění)
  • sprchovat jen vlažnou vodou (ne horkou ani studenou)
  • kůži lehce osušit (pozor na mechanické dráždění ručníkem)
  • kůži nemastit, nepoužívat deodoranty, parfémy na ozařované místo
  • u mužů – holit elektrickým holicím strojkem
  • u žen – nepoužívat prostředky na ošetření vlasů, jako je trvalá, barvení vlasů
  • při ozařování oblasti konečníku nepoužívat toaletní papír, ale vlhčené ubrousky a sprchování
  • při svědění nebo erytému či při suché deskvamaci – promazávat kůži nejdříve 2 hodiny po ozáření Calciem panthotenikem ung., Panthenolem (gel či spray), nesoleným sádlem
  • při vlhké deskvamaci – ošetření za aseptických podmínek, oplachy fyziologickým roztokem, dezinfekce šetrným přípravkem, krytí nepřilnavým materiálem absorbujícím sekreci
  • nevystavovat se slunečnímu záření
  • při ozařování oblastí kůže kštice může být důsledkem alopecie, která může být nezvratná

péče o dutinu ústní

  • může se objevit radiační stomatitida s bolestí, pálením, obtížným polykáním, sníženou chutí k jídlu

doporučení

  • výplachy dutiny ústní, zejména po jídle
  • zvýšená hygiena a pravidelné čištění speciálním měkkým zubním kartáčkem
  • nejíst horkou, kořeněnou a mechanicky dráždivou stravu
  • pro podporu salivace – žvýkačky bez cukru, žvýkačky s pilokarpinem
  • vytírání úst glycerinem

péče o trávicí ústrojí

  • ozařováním břicha vzniká enteritida, kolitida, projevující se bolestmi břicha, průjmy, tenezmy

doporučení

  • dietní opatření – vyloučit alkohol, dráždivá jídla (silně kořeněná, tučná), nadýmavá jídla (luštěniny, čerstvé pečivo, sladké pokrmy, pivo), vyloučit jídlo zrychlující peristaltiku (káva, sycené nápoje)
  • při ozařování v oblasti krku je zakázáno kouření, pacient nesmí jíst kořeněná či tuhá jídla, alkohol
  • při průjmu zařadit rýži, rýžové odvary, mrkvové odvary
  • léčba symptomatická medikamenty (antacida, antiemetika, analgetika, antidiaroika atd.)
  • zcela nevhodné je úplně měnit jídelníček, např. vynechat maso, držet hladovku

péče o vyprazdňování moči

  • při ozařování pánve se mohou objevit příznaky cystitidy – pálení, řezání, časté nucení na močení

doporučení

  • zvýšený příjem tekutin alespoň 2,5-3 l
  • ne dráždivé nápoje, jako je káva, alkohol
  • včasná léčba močové infekce

Související lékařské diagnózy:

Skip Navigation Links.
VOŠ zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Hradec Králové, http://www.zshk.cz, herma@zshk.cz     (MultiMedia SoftWare, info@mmsw.cz)

Výuka

Terapie 

VýukaSkip Navigation Links > Terapie
   Uživatel
 Heslo
 
Skip Navigation Links úterý 27. října 2020 09:52