Terapie
?
Sympatomimetika 
- jako sympatomimetika označujeme látky, které napodobují účinky podráždění sympatiku
Sympatický nervový systém se podílí na regulaci funkcí celé řady orgánů, jejich ovlivněním napomáhá za stresových podmínek udržet homeostázu organizmu.
Přirozené mediátory sympatiku, adrenalin a noradrenalin, působí neselektivně, tzn. ovlivňují všechny adrenergní receptory přítomné v tkáních.
Některá syntetická sympatomimetika ovlivňují pouze určitý subtyp adrenergních receprorů
v tkáních, tzn. působí selektivně – mají zúžené spektrum účinků, ale i méně nežádoucích účinků.
Sympatomimetika se dělí podle různých kritérií
1. přímo působící sympatomimetika – stimulují (ovlivňují) receptory přímo v tkáních
2. nepřímo působící sympatomimetika – ovlivňují metabolizmus mediátorů (nepřímý účinek)
α1-sympatomimetika
-
místní vazokonstrikce
- ke snížení resorpce lokálních anestetik z místa podání
- k nazální a jiné slizniční dekongesci
- např. noradrenalin, adrenalin, fenylefrin, nafazolin
-
periferní vazokonstrikce
- ke zvýšení krevního tlaku při hypotenzi vzniklé např. při míšní anestezii, při intoxikaci antihypertenzivy, při rozsáhlých poúrazových krváceních apod. (dosažení tzv. systémové vazokonstrikce – stažení cév především v kosterním svalstvu, podkoží)
- např. metaraminol, synefrin, midodrin
-
mydriáza
- v očním lékařství k pozorování očního pozadí
- při zánětech, zabránění vzniku srůstů
- např. fenylefrin
α2-sympatomimetika
-
snížení krevního tlaku u hypertenze
- např. klonidin
-
α-metyldopa
β1-sympatomimetika
- stimulace převodního srdečního systému – při srdeční zástavě, bradyarytmiích
- např. adrenalin, isoprenalin
- stimulace srdečních funkcí – po srdečních operacích, při akutním srdečním selhání
β2-sympatomimetika
-
bronchodilatace
- astma bronchiale
- chronická obstrukční bronchitida
- např. fenoterol, salbutamol, terbutalin, orciprenalin
-
tokolýza
- omezují nežádoucí kontrakce dělohy v graviditě
- prevence předčasného porodu
- např. feneterol, ritodrin, hexoprenalin
-
antialergické působení
- k potlačení uvolňování histaminu a leukotrienů ze žírných buněk
Nepřímo působící sympatomimetika
- ovlivňují metabolizmus mediátorů
-
anorektické působení – budivé aminy, efedrin
-
psychostimulace – tricyklická antidepresiva
-
inhibitory MAO a COMT – hlavně jako antidepresiva (imipramin), antiparkinsonika (selegilin)
Nežádoucí účinky sympatomimetik
-
četnost a rozsah nežádoucích účinků závisí na tom, zda působí
- neselektivně, tzn. ovlivňují všechny adrenergní receptory přítomné v tkáních
- selektivně, tzn. působí pouze na jeden typ adrenergních receptorů
- čím je léčivo selektivnější, tím je jeho podávání spojeno s menším množstvím nežádoucích účinků
- společné nežádoucí účinky
- nespavost, úzkost, neklid podrážděnost, bolesti hlavy
- zvýšení krevního tlaku – může vést k mozkovému krvácení, plicnímu edému
- poruchy srdečního rytmu
- tachykardie
- výrazný otok nosní sliznice při dlouhodobém užívání
- zvýšená opatrnost je nutná u pacientů s glaukomem a u pacientů s diabetem
- uvážlivě podávat sympatomimetika u pacientů s hypertenzí, arterosklerózou, ischemickou chorobou srdeční
- hyperfunkce štítné žlázy
- přirozené mediátory nesmí být současně podávány s inhibitory MAO a COMT – pro výrazné riziko zesílení sympatomimetické reakce
- sympatický nervový systém je aktivován při stresu, na jedné straně napomáhá udržet homeostázu organizmu, ale na druhé straně dlouhodobá stimulace sympatiku se podílí na vzniku a rozvoji některých závažných patofyziologických stavů, jako je hypertenze, poruchy CNS aj.
Související lékařské diagnózy:
