? 

Laryngitis acuta etapa

Definice

  • Laryngitis catarrhalis acuta je povrchní zánět sliznice, který vzniká buď samostatně, nebo v průběhu sestupného, zřídka vzestupného zánětu dýchacích cest. Otok a zvýšené prokrvení sliznice hrtanu (laryngu) společně se spazmem hladkých svalů mohou (zejména v prvních letech života dítěte) vyvolat závažnou obstrukci dýchacích cest, která může ohrozit život dítěte.
  • Laryngitis acuta subglottica je stenózující zánět hrtanu. Akutní laryngitis v dětském věku je samostatnou formou zánětu hrtanu  pro svou lokalizaci, charakteristické příznaky a výskyt. U dospělých dochází při laryngitidě k nebezpečí dušení jen zřídka, u dětí mezi druhým až osmým rokem věku poměrně často. Dětská glottis je úzká, podslizniční vazivo je v subglottis (oblast pod hlasivkami) řídké a snadno dojde k většímu zduření, které ještě zhoršují spazmy. Dále se budeme zabývat popisem tohoto typu laryngitidy.

Etiologie

  • viry především ze skupiny adenovirů, myxovirů, virů influenzy, parainfluenzy a spalniček
  • konstituce dítěte (nervové, hormonální a imunitní vlivy)
  • nepříznivé klimatické podmínky, fyzikální (chlad, prach, horko) a chemické vlivy (dráždivé plyny a výpary)

Klinický obraz

  • onemocnění se projevuje téměř výlučně v noci, dítě uléhá zpravidla zdravé nebo s počínajícími známkami kataru cest dýchacích; obvykle kolem půlnoci se náhle budí, štěkavě kašle, je neklidné, vyděšeně pláče, dusí se
  • dušnost je inspirační s výrazným stridorem, výdech je volnější
  • vpadávají (zatahují) se poddajné části hrudníku
  • cyanóza
  • laryngospazmus – podmiňuje záchvatovitou povahu vystupňované dušnosti (nastupuje jako vagovagální reflex za součinnosti zvýšené noční aktivity sympatiku); povolením spazmu se dušnost i stridor zmírní, vyčerpané dítě usíná; záchvat se může téže noci opakovat
  • infekčně podmíněná subglotická laryngitida je provázena horečkou
  • polykání nevázne - dítě nesliní

Diagnostika

anamnéza

  • charakteristická – zjištění inspiračního stridoru a zatahování

fyzikální vyšetření

  • vyšetření dutiny ústní pomocí ústní lopatky
  • nepřímá laryngoskopie
  • diferenciálně diagnosticky vyloučit aspiraci cizího tělesa
laboratorní vyšetření
  • hematologické  – krevní obraz, sedimentace
  • bakteriologické – výtěry z nosu nebo nosohltanu

Terapie

režimová opatření

Volba ošetřovací jednotky závisí na klinickém průběhu onemocnění. Dítě s laryngitis acuta subglottica přijímáme na lůžkové ORL oddělení.

  • dítě uložíme do zvýšené polohy Fowlerovy nebo do polohy vsedě s podepřenými zády, zajistíme dostatek přísunu chladného vzduchu
  • zajistíme dostatečné zvlhčení vzduchu (nebulizátor, inhalátor, mokrá prostěradla a pleny v prostoru)
  • dítě udržujeme na lůžku v klidu
  • provádíme Priessnitzovy obklady krku
  • sledujeme základní fyziologické funkce (TT, TK, P, D, saturaci kyslíku v krvi – oxymetrem), příznaky onemocnění a možné zhoršování stavu (dušnost, inspirační stridor, stoupající teplotu, chrapot, ztrátu hlasu, cyanózu, úzkost a neklid dítěte, kašel), změny hlásíme lékaři
  • podáváme dítěti léky rektálně, per os, intravenózně, sledujeme jejich účinek
  • při náhlém zhoršení stavu dítě potřebuje intenzivní péči – připravujeme pro podání léků intravenózně, pomůcky k infuzi, k inhalaci, k podání kyslíku, k měření fyziologických funkcí, k nové úpravě polohy, zajistíme intravenózní vstup 
  • staráme se o psychický stav dítěte, uklidňujeme ho (pláč a křik zhoršují příznaky onemocnění)
  • sledujeme hodnoty laboratorních vyšetření
  • zajišťujeme základní hygienickou péči a péči o vyprazdňování podle věku dítěte a jeho aktuálního stavu
  • převlékáme lůžko, dbáme na suché prádlo dítěte, pokožku udržujeme suchou a čistou
  • výživu zajistíme podle aktuálního stavu – v akutním stavu podáváme pouze tekutiny (pozor na možnost aspirace nebo zvracení), v těžkých stavech je výživa parenterální
  • dítě do jídla nenutíme
  • kontrolujeme dostatečnou hydrataci dítěte, nabízíme mu tekutiny, v indikovaných případech vedeme bilanci tekutin
  • podporujeme kontakt dítěte s rodičem, spolupracujeme s ním
  • snažíme se odstranit strach dítěte, jednáme s ním klidně a vlídně
  • dítěti poskytujeme informace adekvátně k jeho věku a mentální úrovni, využíváme demonstraci na loutce, panence
  • výchovné zaměstnání volíme podle věku a zdravotního stavu dítěte ve spolupráci s rodičem, pedagogickým pracovníkem, herním terapeutem
  • pečujeme o klid a spánek dítěte
dietní
  • v akutním stavu tekutiny per os nebo parenterálně (podle stavu)
  • po odeznění akutního stavu dieta podle věku dítěte bez omezení, strava má odpovídat zásadám zdravé výživy, má být lehce stravitelná, bohatá na vitaminy a minerální látky
farmakoterapie
  • kortikoidy, v těžších případech bez odkladu – i.m. nebo i.v. (účinek protizánětlivý, protišokový, protialergický)
  • antiedematika
  • sedativa i.m. nebo per os ke snížení pohotovosti k laryngospazmu, k omezení působení uvolněných vazoaktivních látek a též k uklidnění dítěte
  • antitusika (léky tlumící kašel)
  • mukolytika později (léky usnadňující vykašlávání)
  • sympatomimetika nosní kapky při sekreci z nosu
speciální
  • kyslík
  • zvlhčování vzduchu
  • Priessnitzův obklad na krk
  • klid na lůžku
  • dostatek tekutin
  • v případě dušení a selhávání centrální cirkulace – intenzivní resuscitační léčba, včasná intubace, kontinuální sedace, v případě nutnosti UPV, v krajním případě tracheotomie (při epiglottitis acuta se provádí intubace a hospitalizace na JIP, vysoká dávka kortikoidů, masivní antibiotická terapie - cefalosporiny III. generace, infuzní terapie k překlenutí deglutinačních potíží)

Komplikace

  • Epiglotitida (epiglotitis, zánět hrtanové příklopky, tj. nejtěžší forma akutního bakteriálního zánětu hrtanu) postihuje nejčastěji děti ve věku 2-4 let. Provází ji bolest v krku při polykání, dušnost, inspirační stridor, cyanóza, horečka, letargie, zvýšená salivace, hrozí udušení z edému glottis. Dítě sedí v předklonu, opírá se o ruce, ústa má otevřena a čelist vysunutou dopředu. Kojenci mají v poloze vleže zvrácenou hlavu, čímž se otevírá lumen hrtanu. Odynofagie se projevuje vytékáním slin z úst a odmítáním pití, i když je žízeň vyvolaná horečkou. Někdy je dítě až nápadně klidné, což je vynucené bolestí při artikulaci, deglutinaci, fonaci i pohybu hlavou a vyčerpávajícím stresem. Apatie a obluzenost jsou důsledkem hypoxie. Kašel je bolestivý a mění se jen v pokašlávání, které směřuje k odstranění stagnujícího sekretu nad vchodem. Ten může vyvolávat srkavý stridor v obou fázích dechu. Diagnostika vyplývá z anamnézy a souzvuku dušnosti s odynofagií. U dětí zpravidla stačí pohled do hltanu, kdy stlačení jazyka vystupuje nad jeho kořen malinově rudá epiglotis. V léčbě je nutná intubace a hospitalizace na JIP. Děti nesmíme pokládat, musíme vždy co nejšetrněji vyšetřovat dutinu ústní, neboť zde hrozí možnost uzávěru hrtanové záklopky a udušení.

Laryngitis acuta subglottica Pomůcky k nepřímé laryngoskopii Nepřímá laryngoskopie u dítěte Priessnitzův zábal u dítěte se zánětem hrtanu Nebulizátor u lůžka dítěte Léky podávané dětem se zánětem hrtanu Léky podávané dětem se zánětem hrtanu Fyzikální vyšetření Škála dětských obličejů pro měření intenzity bolesti podle J. Bavora

Související vyšetřovací metody:

Související terapie:

Související ošetřovatelské diagnózy:

Skip Navigation Links.
VOŠ zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Hradec Králové, http://www.zshk.cz, herma@zshk.cz     (MultiMedia SoftWare, info@mmsw.cz)

Výuka

Lékařské diagnózy 

VýukaSkip Navigation Links > Lékařské diagnózy
   Uživatel
 Heslo
 
Skip Navigation Links neděle 29. listopadu 2020 17:25