Lékařské diagnózy
?
Laryngitis acuta 
Definice
-
Laryngitis catarrhalis acuta je povrchní zánět sliznice, který vzniká buď samostatně, nebo v průběhu sestupného, zřídka vzestupného zánětu dýchacích cest. Otok a zvýšené prokrvení sliznice hrtanu (laryngu) společně se spazmem hladkých svalů mohou (zejména v prvních letech života dítěte) vyvolat závažnou obstrukci dýchacích cest, která může ohrozit život dítěte.
-
Laryngitis acuta subglottica je stenózující zánět hrtanu. Akutní laryngitis v dětském věku je samostatnou formou zánětu hrtanu pro svou lokalizaci, charakteristické příznaky a výskyt. U dospělých dochází při laryngitidě k nebezpečí dušení jen zřídka, u dětí mezi druhým až osmým rokem věku poměrně často. Dětská glottis je úzká, podslizniční vazivo je v subglottis (oblast pod hlasivkami) řídké a snadno dojde k většímu zduření, které ještě zhoršují spazmy. Dále se budeme zabývat popisem tohoto typu laryngitidy.
Etiologie
- viry především ze skupiny adenovirů, myxovirů, virů influenzy, parainfluenzy a spalniček
- konstituce dítěte (nervové, hormonální a imunitní vlivy)
- nepříznivé klimatické podmínky, fyzikální (chlad, prach, horko) a chemické vlivy (dráždivé plyny a výpary)
Klinický obraz
- onemocnění se projevuje téměř výlučně v noci, dítě uléhá zpravidla zdravé nebo s počínajícími známkami kataru cest dýchacích; obvykle kolem půlnoci se náhle budí, štěkavě kašle, je neklidné, vyděšeně pláče, dusí se
- dušnost je inspirační s výrazným stridorem, výdech je volnější
- vpadávají (zatahují) se poddajné části hrudníku
- cyanóza
- laryngospazmus – podmiňuje záchvatovitou povahu vystupňované dušnosti (nastupuje jako vagovagální reflex za součinnosti zvýšené noční aktivity sympatiku); povolením spazmu se dušnost i stridor zmírní, vyčerpané dítě usíná; záchvat se může téže noci opakovat
- infekčně podmíněná subglotická laryngitida je provázena horečkou
- polykání nevázne - dítě nesliní
Diagnostika
anamnéza
- charakteristická – zjištění inspiračního stridoru a zatahování
fyzikální vyšetření
- vyšetření dutiny ústní pomocí ústní lopatky
- nepřímá laryngoskopie
- diferenciálně diagnosticky vyloučit aspiraci cizího tělesa
laboratorní vyšetření
- hematologické – krevní obraz, sedimentace
- bakteriologické – výtěry z nosu nebo nosohltanu
Terapie
režimová opatření
Volba ošetřovací jednotky závisí na klinickém průběhu onemocnění. Dítě s laryngitis acuta subglottica přijímáme na lůžkové ORL oddělení.
- dítě uložíme do zvýšené polohy Fowlerovy nebo do polohy vsedě s podepřenými zády, zajistíme dostatek přísunu chladného vzduchu
- zajistíme dostatečné zvlhčení vzduchu (nebulizátor, inhalátor, mokrá prostěradla a pleny v prostoru)
- dítě udržujeme na lůžku v klidu
- provádíme Priessnitzovy obklady krku
- sledujeme základní fyziologické funkce (TT, TK, P, D, saturaci kyslíku v krvi – oxymetrem), příznaky onemocnění a možné zhoršování stavu (dušnost, inspirační stridor, stoupající teplotu, chrapot, ztrátu hlasu, cyanózu, úzkost a neklid dítěte, kašel), změny hlásíme lékaři
- podáváme dítěti léky rektálně, per os, intravenózně, sledujeme jejich účinek
- při náhlém zhoršení stavu dítě potřebuje intenzivní péči – připravujeme pro podání léků intravenózně, pomůcky k infuzi, k inhalaci, k podání kyslíku, k měření fyziologických funkcí, k nové úpravě polohy, zajistíme intravenózní vstup
- staráme se o psychický stav dítěte, uklidňujeme ho (pláč a křik zhoršují příznaky onemocnění)
- sledujeme hodnoty laboratorních vyšetření
- zajišťujeme základní hygienickou péči a péči o vyprazdňování podle věku dítěte a jeho aktuálního stavu
- převlékáme lůžko, dbáme na suché prádlo dítěte, pokožku udržujeme suchou a čistou
- výživu zajistíme podle aktuálního stavu – v akutním stavu podáváme pouze tekutiny (pozor na možnost aspirace nebo zvracení), v těžkých stavech je výživa parenterální
- dítě do jídla nenutíme
- kontrolujeme dostatečnou hydrataci dítěte, nabízíme mu tekutiny, v indikovaných případech vedeme bilanci tekutin
- podporujeme kontakt dítěte s rodičem, spolupracujeme s ním
- snažíme se odstranit strach dítěte, jednáme s ním klidně a vlídně
- dítěti poskytujeme informace adekvátně k jeho věku a mentální úrovni, využíváme demonstraci na loutce, panence
- výchovné zaměstnání volíme podle věku a zdravotního stavu dítěte ve spolupráci s rodičem, pedagogickým pracovníkem, herním terapeutem
- pečujeme o klid a spánek dítěte
dietní
- v akutním stavu tekutiny per os nebo parenterálně (podle stavu)
- po odeznění akutního stavu dieta podle věku dítěte bez omezení, strava má odpovídat zásadám zdravé výživy, má být lehce stravitelná, bohatá na vitaminy a minerální látky
farmakoterapie
- kortikoidy, v těžších případech bez odkladu – i.m. nebo i.v. (účinek protizánětlivý, protišokový, protialergický)
- antiedematika
- sedativa i.m. nebo per os ke snížení pohotovosti k laryngospazmu, k omezení působení uvolněných vazoaktivních látek a též k uklidnění dítěte
- antitusika (léky tlumící kašel)
- mukolytika později (léky usnadňující vykašlávání)
- sympatomimetika nosní kapky při sekreci z nosu
speciální
- kyslík
- zvlhčování vzduchu
- Priessnitzův obklad na krk
- klid na lůžku
- dostatek tekutin
- v případě dušení a selhávání centrální cirkulace – intenzivní resuscitační léčba, včasná intubace, kontinuální sedace, v případě nutnosti UPV, v krajním případě tracheotomie (při epiglottitis acuta se provádí intubace a hospitalizace na JIP, vysoká dávka kortikoidů, masivní antibiotická terapie - cefalosporiny III. generace, infuzní terapie k překlenutí deglutinačních potíží)
Komplikace
-
Epiglotitida (epiglotitis, zánět hrtanové příklopky, tj. nejtěžší forma akutního bakteriálního zánětu hrtanu) postihuje nejčastěji děti ve věku 2-4 let. Provází ji bolest v krku při polykání, dušnost, inspirační stridor, cyanóza, horečka, letargie, zvýšená salivace, hrozí udušení z edému glottis. Dítě sedí v předklonu, opírá se o ruce, ústa má otevřena a čelist vysunutou dopředu. Kojenci mají v poloze vleže zvrácenou hlavu, čímž se otevírá lumen hrtanu. Odynofagie se projevuje vytékáním slin z úst a odmítáním pití, i když je žízeň vyvolaná horečkou. Někdy je dítě až nápadně klidné, což je vynucené bolestí při artikulaci, deglutinaci, fonaci i pohybu hlavou a vyčerpávajícím stresem. Apatie a obluzenost jsou důsledkem hypoxie. Kašel je bolestivý a mění se jen v pokašlávání, které směřuje k odstranění stagnujícího sekretu nad vchodem. Ten může vyvolávat srkavý stridor v obou fázích dechu. Diagnostika vyplývá z anamnézy a souzvuku dušnosti s odynofagií. U dětí zpravidla stačí pohled do hltanu, kdy stlačení jazyka vystupuje nad jeho kořen malinově rudá epiglotis. V léčbě je nutná intubace a hospitalizace na JIP. Děti nesmíme pokládat, musíme vždy co nejšetrněji vyšetřovat dutinu ústní, neboť zde hrozí možnost uzávěru hrtanové záklopky a udušení.
Související vyšetřovací metody:
Související terapie:
Související ošetřovatelské diagnózy:
