Lékařské diagnózy

 ? 

Průduškové astma etapa

Definice

Chronická zánětlivá porucha dýchacích cest, při níž hrají roli mnohé buňky a buněčné působky. Chronický zánět je spojen s hyperreaktivitou dýchacích cest, která vede k opakovaným epizodám pískotů při dýchání, dušnosti, tlaku na hrudi a kašle, především v noci nebo časně ráno. Tyto epizody jsou obvykle spojeny s rozsáhlou, ale variabilní obstrukcí, která je často reverzibilní buď spontánně, nebo účinkem léčby.

Průduškové astma je chronický alergický zánět sliznice průdušek, v němž se uplatňují T-lymfocyty, eozinofilní granulocyty a žírné buňky. Zánět vyvolává variabilní dýchací potíže a zvyšuje citlivost dýchacích cest k řadě vlivů.

Etiologie

  • astma vzniká na podkladě eozinofilního zánětu ve stěně průdušek
  • nejčastěji je podmíněno vrozenou genetickou dispozicí k abnormální reakci imunitního systému tvorbou IgE protilátek proti různým alergenům
  • v 95 % je výhradně podmíněno alergickou reakcí - alergické, atopické astma bronchiale
  • vlastní alergická reakce má charakter zánětu, který je řízen především Th2 lymfocyty a zprostředkován eozinofilními granulocyty (především u akutních reakcí)
  • často je jednou ze součástí systémového alergického onemocnění
  • u predisponovaných dětí se v kojeneckém věku nejprve manifestuje potravinová alergie (hlavně na bílkovinu kravského mléka a vajec)
  • alergická reakce má ve všech orgánech velmi podobné základní děje, jen navenek se liší podle toho, kterou cílovou tkáň postihuje
    • v kůži vzniká u akutní alergie otok, kopřivka, chronický zánět působí ekzém
    • v očích se objevuje alergická konjunktivitida
    • v nose alergická rýma
    • v průduškách vznikají projevy průduškového astmatu
  • nejčastějšími alergeny jsou
    • specifické faktory
      • pyly (nejčastěji trávy, břízy, obilí)
      • živočišné epitelie – alergeny roztočů, plísní a zvířat
      • potravinové alergeny
    • nespecifické faktory
      • viry (rinoviry)
      • faktory zevního prostředí – studený nebo horký vzduch, zplodiny naftových motorů, cigaretový kouř
  • spouštěcím mechanizmem může být také psychická či tělesná zátěž
  • astmatické exacerbace
    • u kojenců a batolat jsou často vyvolány viry (RS virus, virus parainfluenzy)
    • ve školním období mimo virů (převážně rinoviry)
    • exacerbace průduškového astmatu a chronický zánět průdušek s pískoty mohou vyvolat též Mycoplasma pneumonie a Chlamyda pneumonie

Klinický obraz

  • častý dráždivý kašel, zhoršující se v noci
  • opakované epizody pískotů, dušnosti a tlaku na hrudníku (není-li dušnost doprovázena pískoty, ale naopak úzkostí, může se jednat o stresovou reakci, NE o astmatický záchvat)
  • recidivující dráždivý kašel při  běžném nachlazení, trvající déle než 10dní obvykle s narušením spánku, může být jediným příznakem astmatu
  • prodloužené exspirium se zapojením pomocných dýchacích svalů
  • exspirační pískoty, vrzoty (rozpětí alveolů)
  • při obstrukci vysokého stupně je v důsledku omezené ventilace dýchací šelest téměř neslyšitelný („němá plíce“)
  • mezi další varovné příznaky akutního astmatu patří cyanóza, ospalost, obtíže při mluvení, tachykardie, inspirační postavení hrudníku, zapojení pomocných dýchacích svalů a zatahování měkkých tkání hrudníku

Diagnostika

anamnéza

  • RA = rodinná anamnéza
    • genetická dispozice
    • rodinný výskyt astmatu i jiných alergických onemocnění
    • další respirační onemocnění
    • rizikové faktory domácího prostředí – domácí zvířata, kouření
  • OA = osobní anamnéza
    • perinatální období (případně nedonošenost)
    • časný postnatální průběh
    • působení alergenů
    • obstrukční poruchy dýchání v anamnéze
    • variabilita dechových obtíží
    • kašel v noci či ráno po probuzení

fyzikální vyšetření

  • Poslech

funkční vyšetření plic

  • spirometrie – funkční vyšetření plic – u spolupracujících dětí nad 5 let věku. Sleduje se jednosekundová vitální kapacita (FeV1)
  • bronchodilatační test- sleduje se zlepšení plicní funkce (FeV1)
    • po inhalaci bronchodilatancií (4 dávky = 400mikrogramů Salbutamolu)
    • terapeutický test s inhalačními kortikosteroidy (IKS)
  • stanovení oxidu dusnatého (NO) ve vydechovaném vzduchu

alergologické vyšetření

  • kožní PRICK testy k průkazu atopie – vypovídá o schopnosti tvořit specifické IgE protilátky

imunologické vyšetření

  • sérologie krve – stanovení specifických IgE protilátek v séru

ORL vyšetření

  • alergická rýma
  • adenoidní vegeace
  • vyloučit např. nosní polypy a strukturální změny v nose (např. deviace nosní přepážky)

Rtg hrudníku – důležité v diferenciální diagnóze obstruktivních příznaků při dýchání (např. pneumonie, mediastinální lymfadenopatie, aspirace cizího tělesa)

Terapie

  • eliminace alergenu – kočka, pes, plísně, redukce roztočů v domácím prachu
  • specifická imunoterapie = snížení přecitlivělosti vůči alergenu = zvýšená odolnost vůči alergenu u těžší alergické rýmy a lehkého astmatu (pylová alergie a alergie na jed blanokřídlého hmyzu s projevy anafylaxe)
  • medikamentózní

I. protizánětlivá – potlačuje zánět průdušek, má preventivní účinek

  • inhalační kortikosteroidy
    • jsou nejúčinnější preventivní farmakoterapií
    • jsou doporučovány jako lék volby u všech stupňů perzistujícího astmatu

II. bronchodilatační – uvolňuje stažené svaly ve stěně průdušek, tím usnadňuje dýchání

  • úlevová – krátkodobě působící β2–sympatomimetika
    • rychle rozšiřují průdušky, v krátké době zlepšují dýchání
    • používají se při záchvatu
    • podávají se preventivně před tělesnou zátěží
    • podávají se inhalační formou
  • bronchodilatační – dlouhodobě působící β2–sympatomimetika
    • pomáhají předcházet astmatickým záchvatům
    • slouží jako prevence nočních astmatických záchvatů
    • slouží jako prevence ponámahových astmatických záchvatů
    • užívají se pravidelně vždy v kombinaci s inhalačním kortikosteroidem
  • režimová opatření, úprava bytového prostředí
  • psychoterapie – v indikovaných případech
  • prevence - možnosti ovlivnění vzniku a rozvoje astmatu
    • primární prevence - zamezení vzniku přecitlivělosti
    • sekundární prevence - zamezení kontaktu  se spouštěči
    • včasná protizánětlivá léčba - snížení zánětlivé reakce ve sliznici

Terapie při záchvatu

  • medikamentózní
    • β2-sympatikomimetika
    • kortikosteroidy per os celkově při středně těžkém a těžkém záchvatu
  • kyslíková terapie – v těžkém záchvatu
  • intubace, řízená ventilace

Spacer k inhalaci u dětí Osobní inhalátory pro léčbu astmatu Aplikace dávkovaného aerosolu u kojence s využitím Spaceru Fyzikální vyšetření Fyzikální vyšetření hrudníku Biensteinova škála k hodnocení situace a rizik v oblasti dýchání Kožní test PRICK Vyšetření vitální kapacity plic - spirometrie Stanovení oxidu dusnatého NO

Související vyšetřovací metody:

Související terapie:

Související ošetřovatelské diagnózy:

Skip Navigation Links.
loga
Zavřít