Lékařské diagnózy

 ? 

Průjmové onemocnění akutní v dětském věku etapa

Definice

Kojenecká enteritis jeakutní onemocnění charakteristické vyprazdňováním četných vodnatých stolic, často s příměsí hlenu.
Podle stupně dehydratace může mít lehký, střední nebo těžký průběh.

Etiologie

Příčiny akutních průjmů v dětském věku

  • enterální (střevní) příčiny
    • viry (nejčastěji rotaviry, enterální adenoviry)
    • bakterie (kojenecké patogeny E. coli, Proteus vulgaris, Pseudomonas aeruginosa, v našich podmínkách nejčastěji Salmonella, Shigella, Campylobacter jejuni)
    • plísně
    • houby (Candida albicans)
    • paraziti (Giardia lamblia)
    • potravinové otravy (Clostridium perfringens, Staphylococcus aureus)
    • intestinální alergie (intolerance kravského mléka)
    • enzymatické a resorpční defekty (mukoviscidóza, malabsorpce monosacharidů a disacharidů, celiakie
    • porucha střevní flóry po antibiotické léčbě
    • jiné: nekrotizující enterokolitida, enterokolitida při morbus Hirschsprung
  • parenterální příčiny
    • fokální infekce (omfalitida, mastoiditida, osteomyelitida)
    • celkové infekce (respirační, urogenitální, CNS)

Patogeneze

Dochází k zánětlivým změnám v poškozené střevní sliznici, následkem je funkční omezení střeva (postižení se netýká jen tenkého střeva).
Jedná se o infekční i neinfekční kolitidy.
Nedostatečné štěpení a resorpce jednotlivých živin způsobují osmotický průjem.
Zvýšená permeabilita střevní sliznice vede k sekrečnímu průjmu.
Resorpční schopnost střeva je redukována hyperperistaltikou.

Klinický obraz

Několik hodin nebo dnů před počátkem dochází ke:

  • změně chování dítěte – pláč, odmítání stravy, neklidný spánek
  • zvracení
  • zvýšení tělesné teploty

Enterická fáze

  • časté stříkavé stolice (napěněné, zelené, kysele páchnoucí), event. s příměsí hlenu, krve
  • vzedmuté břicho
  • dehydratace – snížený kožní turgor, oči zapadlé hluboko do orbity (halonované oči), vpadlá fontanela, snížená produkce moči
  • opruzeniny

Diagnostika

laboratorní vyšetření

  • krve
    • biochemie – elektrolyty
    • acidobáze - acidobazická rovnováha
    • hematologie – hematokrit
    • mikrobiologické – bakteriologické – hemokultura, kultivace a citlivost
  • stolice
    • bakteriologie
    • virologie

kontrola hmotnosti

hodnocení deficitu tekutin

Terapie

  • orální rehydratační terapie – uhrazení množství předpokládaných ztrát ve formě iontového roztoku s glukózou
  • realimentace – navazuje na úspěšnou rehydrataci, během 4–6 dnů se dítě vrací k normální, věku přiměřené stravě:
    • kojené dítě se vrací ke kojení
    • nekojené děti dostávají umělou výživu v poloviční koncentraci nebo speciální mléka s nižším obsahem laktózy a tuků, event. s obsahem  vlákniny ve formě banánů nebo jablek
    • starší kojenci a malé děti mohou dostávat mrkvové a bramborové pyré, strouhaná jablka, banány, piškoty
  • infuzní terapie – je nutná pouze tehdy, je-li kojenec v těžkém stavu nebo opakovaně zvrací.

Alimentární intoxikace (enterotoxikóza)

je nejtěžší forma akutního kojeneckého průjmu charakterizovaná dehydratací, acidózou a poruchou vědomí.

Etiologie

  • shodná s enteritidou jednoduchou. Mezi nejčastější původce patří stafylokok, Bac. cereus apod.

Patogeneze

  • těžké ztráty vody a elektrolytů, rozvoj dehydratace
    • dehydratace izotonická – ztráty vody a elektrolytů jsou ve stejném poměru – důsledkem volumových ztrát je
    • zvýšená viskozita krve
    • snížení cirkulujícího objemu
    • tachykardie
    • pokles krevního tlaku
    • omezená funkce ledvin až anurie
    • oběhově podmíněná hypoxie – zvýšení anaerobní glykolýzy, tvorba laktátu - metabolická acidóza
  • hypotonická a hypertonická dehydratace – přesun vody mezi intracelulárním a extracelulárním prostorem, dochází k těžkým změnám v mozku
    • hypertonická dehydratace – mozkovým buňkám je odebírána voda (dochází ke svraštění mozku)hypotonická – voda proudí do intracelulárního prostoru

rizika

  • nebezpečné je příliš rychlé podání hypotonického roztoku - např. G 5% při hypertonické dehydrataci může způsobit edém mozku
  • v důsledku poruch prokrvení mozku nebo ruptury cévy může dojít
    • ke křečím
    • kómatu
    • krvácení do mozku

Klinický obraz

Exsikóza

    • úbytek na váze
    • snížený kožní turgor
    • suché sliznice
    • halonované oči
    • vpadlá fontanela
    • zrychlený pulz

Acidóza

    • prohloubené dýchání - Kussmaulovo

Porucha vědomí – obleněné vědomí se projeví

    • upřeným pohledem do prázdna
    • delšími pauzami mezi mrkáním
    • sníženou reakcí na vnější podněty

Postižení CNS charakterizuje

    • pronikavý křik
    • hyperreflexie nebo hyporeflexie
    • pohotovost ke křečím

Diagnostika

laboratorní vyšetření

  • krve
    • hematologie - hematokrit je zvýšený
    • biochemie
      • elektrolyty
      • celková bílkovina v séru je zvýšená, dochází k acidóze
      • urea a kreatinin jsou při snížené funkci ledvin zvýšené
    • acidobáze - acidobazická rovnováha
  • moči
    • biochemie – pozitivní bílkovina, válce, leukocyty, erytrocyty

zobrazovací vyšetřovací metody

  • radiodiagnostika
    • RTG hrudníku – malý srdeční stín – při sníženém cirkulujícím objemu krve, emfyzém plic při acidotickém dýchání

Terapie

  • rehydratační a protišoková léčba - doplnit cirkulující objem tekutin, vyrovnat ztráty tekutin a elektrolytů
  • normalizace acidobazické rovnováhy
  • protiinfekční léčba – antibiotika na základě kultivačního vyšetření stolice
  • realimentace
  • léčba komplikací

Vážnou komplikací gastrointestinálního infektu je Hemolyticko-uremický syndrom (HUS)

Dochází ke kombinaci akutní hemolýzy a renální insuficience několik dnů po GIT infektu způsobeném E. coli. Nejčastěji se vyskytuje u kojenců a malých dětí.

Infúzní pumpa Infúzní pumpa s vakem Fyzikální vyšetření Fyzikální vyšetření břicha Dětské Glasgow Coma Scale

Související vyšetřovací metody:

Související terapie:

Související ošetřovatelské diagnózy:

Skip Navigation Links.
loga
Zavřít