? 

Dietní systém etapa

  • ČR byla průkopníkem na poli výživy nemocných mnoho let
  • dietní systém byl opakovaně vydáván jako závazná celostátní norma, naposledy v roce 1983, kdy byl vytvořen 14ti druhový dietní systém
  • v roce 1991 došlo k jeho novelizaci, kterou zpracoval tým expertů MZ ČR a vyšla jako metodický list MZ
  • jednalo se o úpravy v pojmenování diet (místo dieta žlučníková – dieta s omezením tuku), byla doporučena změna dávek energie, obsahu tuků a v některých případech i bílkovin
  • konkrétní rozpracování v jednotlivých zdravotnických zařízeních bylo úkolem dietologa daného zařízení ve spolupráci s dietní sestrou, případně nutričním týmem
  • v současné době jsou jednotlivá zdravotnická zařízení odpovědná za výživu svých pacientů, proto upravují a vytvářejí dietní systémy podle potřeb svých klientů a možností daného zařízení
  • v případě kontroly se hodnotí zejména to, zda daný systém odpovídá soudobým požadavkům na léčebnou výživu, zda jsou splněna nutriční kritéria jednotlivých diet a zda odpovídají potřebě pacienta
  • diety byly v dietním systému vždy členěny do několika skupin podle různých kritérií
  • diety se označují čísly
  • dietu ordinuje lékař

Dietní systém

0 - tekutá

  • krátkodobě po operacích v ústech a na trávicím ústrojí

0 S - čajová

  • po lžičkách při realimentačních postupech

1 - kašovitá

1 S - tekutá

  • výživné tekutiny, pokud nemůže nemocný přijímat tuhou stravu

2 - šetřící

3 - racionální

4 - s omezením tuků

5 - bezezbytková

6 - nízkobílkovinná

7 - nízkocholesterolová

  • při aterioskleróze

8 - redukční

  • při obezitě

9 - diabetická

10 - neslaná šetřící

  • při onemocnění srdce a cév, u nemocných s otoky

11 - výživná

12 - strava batolat

13 - strava větších dětí

14 - výběrová

  • u kachektických nemocných, při nádorových onemocnění

Dělení diet

základní

D 3 - základní

  • normální strava bez dietních omezení
  • nutričně plnohodnotné stravování s vyváženým poměrem základních živin
  • mnohdy z ekonomických důvodů nesplňuje představy o zdravém stravování

D 9 – diabetická

  • je připravována bez dietních omezení, se zastoupením živin podle typu zvolené diabetické diety (275 g sacharidů, 225 g, 175 g, výjimečně u mladistvých 325 g)
  • využívá se často i jako redukční dieta
  • častou modifikací je šetřící úprava pro nemocné se zažívacími problémy či chronickými onemocněními 9S

D 2 – šetřící

  • živinami vyvážená, energeticky plnohodnotná strava s šetřící úpravou pokrmů
  • při onemocnění žaludku a pankreatu, po infarktu myokardu

D 4 – s omezením tuků

  • nemá vyvážený poměr základních živin, může být energeticky neplnohodnotná
  • může být upravena do kašovité či mleté podoby
  • při akutním zánětu žlučníku, onemocnění jater a pankreatu

D 12 batolecí a D 13 pro větší děti

  • složením odpovídá nutričním potřebám dětí

D 5 s omezením zbytků a D 6s omezením bílkovin

  • jsou to diety, které mají své specifické určení, jejich využití by mělo být vázáno na individuální nutriční režim podle konkrétní potřeby nemocného
  • D 5 je využívána u pooperačních stavů v pozdní pooperační době, případně u zánětlivých onemocnění střev
  • D 6 může být připravována v solené i neslané variantě, v základním provedení obsahuje 50 g bílkovin, což v kombinaci s nechutenstvím pacienta může vést ke zhoršení stavu, případně k malnutrici

D 8 redukční, D 10neslaná a D 11výživná

  • v soudobém dietním systému nemají příliš velké opodstatnění, příliš se nepoužívají
  • D 8 nemá v krátkodobé hospitalizaci zdůvodnění, v případě dlouhodobé hospitalizace musí splňovat individuální potřebu daného pacienta
  • totéž se týká D 11, která má opodstatnění např. u pacientů s TBC, ale i u nich je třeba individuálně upravovat nutriční režim dle vývoje stavu a potřeby jednotlivých živin

výběrové a individuální

  • cca 25-30 % pacientů nelze zařadit do dietního systému bez problému
  • pacienti mají individuální nároky na stravování vzhledem k tomu, že některé pokrmy či potraviny nesnášejí, mají k nim odpor, nejí je z důvodů etnických, náboženských atd.
  • do této skupiny patří i pacienti, kteří trpí těžkým nechutenstvím a které je třeba postupně „rozjídat“, pacienti onkologičtí atd.
  • u těchto pacientů je třeba sestavit individuální jídelníček
  • cílem je zajistit potřebnou nutriční hodnotu v optimální formě za ekonomicky přijatelných podmínek
  • vždy je nutná návštěva a konzultace nutričního terapeuta

možné a variabilní

  • patří sem diety připravované v malém množství porcí, které však vyžadují přesné dodržení dávkování surovin a technologického postupu
  • většinou jde o diety nutričně karenční, které se podávají nemocnému po krátkou dobu – do odeznění akutních obtíží, do zlepšení laboratorních hodnot
  • např. dieta „pankreatická“ = s omezením tuku
  • tekutá dieta – přísně individuální podle nutriční potřeby pacienta a jeho schopnosti konzumace
  • jiná bude tekutá dieta při polykacích obtížích, při stenóze jícnu a jiná při pooperační realimentaci
  • je nutričně karenční, vyžaduje proto různé doplňky
  • diety této skupiny by měly být bilancovány a doplňovány podle individuální potřeby nemocného

speciální

  • např. dieta bezlepková, dieta při fenylketonurii

 

  • při tvorbě jídelníčku pro nemocného je výhodná a žádoucí spolupráce s rodinou, zejména v rámci možnosti doplnění stravy pro pacienta
  • vždy je třeba dodržovat platnou legislativu, aby strava byla pro pacienty připravena bezpečným způsobem
  • postupně dochází k využívání členění dle jiných kritérií, snížení počtu diet
  • v souladu s vývojem v zahraničí lze očekávat takovýto vývoj
    • restriktivní diety
      • se sníženým obsahem rychle dostupných sacharidů
      • při reaktivní hypoglykemii
      • se sníženým obsahem laktózy
      • nízkotuková dieta
      • dieta při hyperlipidemii
      • nízkoproteinová dieta
      • bezglutenová dieta
      • eliminační diety při potravinové alergii
      • nízkosodíková dieta
      • s restrikcí vit. K
    • léčebná výživa u ledvinných chorob
    • redukční dieta při obezitě
    • nutriční opatření u zhoubných chorob
    • dieta při AIDS
    • alternativní léčebná výživa

Nutriční péče – nutriční tým

  • nutriční péče je zajišťována v nemocničních zařízeních v současné době multidisciplinárně
  • podílí se na ní jak nutriční terapeut, tak ošetřující sestra, lékař, ošetřovatelka i stravovací provoz
  • nutriční terapeut – provádí nutriční diagnostiku, řeší výživový problém, konzultuje s lékařem a navrhuje a hodnotí nutriční opatření
  • ošetřující sestra – rozpoznává, stanovuje nedostatečnou výživu jako ošetřovatelský problém, sleduje a řeší problémy pacienta s příjmem potravy
  • lékař – provádí screening při přijetí pacienta, diagnostikuje stav výživy, ordinuje řešení výživového problému
  • ošetřovatelka, sanitárka – sleduje konzumaci jídla (většinou odnáší nádobí)
  • stravovací provoz – individualizuje stravu podle potřeby nemocného

Hodnocení nutričního stavu Jednoduchý „screeningový“ nástroj pro určení nutričního stavu pacienta

Související lékařské diagnózy:

Související edukace:

Skip Navigation Links.
VOŠ zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Hradec Králové, http://www.zshk.cz, herma@zshk.cz     (MultiMedia SoftWare, info@mmsw.cz)

Výuka

Terapie 

VýukaSkip Navigation Links > Terapie
   Uživatel
 Heslo
 
Skip Navigation Links čtvrtek 21. listopadu 2019 17:20