Výuka

Ošetřovatelské diagnózy

Pocit, že vlastní akce nemá žádný vliv na výsledek. Pociťovaná ztráta kontroly nad současnou situací nebo bezprostředním děním.

prostředí nemocničního zařízení (např. ztráta soukromí, osobních věcí, kontroly nad léčbou)
interpersonální interakce (např. zneužití moci, síly, abuzivní vztahy)
těžká nemoc (např. chronické, invalidizující stavy)
životní styl, charakterizovaný bezmocností (např. opakovaná selhání, závislost)

subjektivní

závažné
- slovní vyjádření pacienta, že nemá žádnou kontrolu nad situací, výsledky dění nebo péčí o sebe
- deprese z fyzického úpadku, který nastává i přes dodržení léčebného režimu
středně závažné
- vyjádření nespokojenosti a frustrace nad neschopností vykonávat dříve zvládané úkoly a aktivity
- vyjádření pochybností nad neefektivním plněním role
- neochota vyjádřit skutečné pocity, strach z odcizení pečovatele
mírné
- znejistění kolísavou hladinou energie

objektivní

závažné
- apatie (uzavřenost, rezignace, pláč)
- hněv
středně závažné
- pacient nesleduje pokroky léčby
- pacient se neúčastní na péči nebo rozhodování, ač je mu k tomu dána příležitost
- závislost na ostatních, která může vést k podráždění, rozladění, zlosti a pocitu viny
- neschopnost vyhledat informace o péči
- pacient se nebrání možnosti, aby o sebe pečoval sám
- pasivita
mírné
- pasivita

seznam se s okolnostmi situace (např. cizí prostředí, nepohyblivost, diagnóza terminální nebo chronické nemoci, nedostatek podpory, nedostatečné znalosti o situaci)
zhodnoť typ osobnosti pacienta (dominantní, submisivní)
posuď úspěšnost pacienta v jeho životě
urči, zda se změnily pacientovy vztahy s blízkými osobami
všímej si projevů bezmoci v jednání pacienta („Je mi to lhostejné“, „To je úplně jedno“, „Děláte si legraci?“)
sleduj verbální i neverbální projevy, kterými pacient vyjadřuje strach, zájem, apatii, uzavírání se do sebe
všímej si váznoucí komunikace, nevýrazných citů, nedostatku očního kontaktu
zhodnoť, zda pacient nepoužívá manipulativní chování

dej najevo zájem o pacienta jako osobnost
vyslechni pacientovy názory a obavy, vybídni ho, aby se ptal
akceptuj vyjádření pocitů včetně hněvu a beznaděje
s pacientem se nepři, nevyžaduj logické myšlení
povzbuzuj v pacientovi naději (též v jeho rodině a blízkých)
pomoz pacientovi zjistit, co pro sebe může udělat, hovoř i o tom, co nemá pod kontrolou
povzbuzuj ho, aby si udržel určitý nadhled nad situací
připrav individuální plán (např. u pacienta s dominantním chováním pobízej k převzetí kontroly nad péčí, naopak submisivního pacienta veď postupně ke zvládání drobných úkolů)
naplánuj s pacientem cíle, na nichž se vzájemně dohodnete
respektuj rozhodnutí a přání pacienta, nekritizuj ho
otevřeně mluv s pacientem o jeho potřebách a naplánujte jejich plnění
zachovej pacientovi pocit kontroly nad děním
podporuj ho v realistických krocích ke splnění naplánovaných cílů
podporuj myšlenky pacienta namířené do budoucnosti
plánuj krátké, časté návštěvy pacienta, zabývej se jeho potřebami, dej mu najevo svůj zájem
dle možností zapoj do péče o pacienta i jeho blízké

nauč pacienta relaxační techniky
poskytuj mu přesné informace o tom, co se děje, diskutuj s ním i s jeho blízkými
veď pacienta k přijímání realistických cílů do budoucna
pomoz pacientovi osvojit si a používat asertivní komunikační dovednosti
veď pacienta k produktivnímu a pozitivnímu myšlení
pomoz pacientovi i jeho blízkým řešit problémy
navrhni pravidelné přehodnocení potřeb, cílů
doporuč dle indikace pracovní terapii, poradenství, podpůrné skupiny