Lékařské diagnózy
?
Parkinsonova choroba 
Jde o progredující degenerativní onemocnění mozku, charakteristické hytertonicko-hypokinetickým syndromem. Je provázené narušením motorických a často i psychických funkcí.
Etiopatogeneze
Jde o poměrně častou nemoc, postihující asi 1 % populace nad 60 let. Dochází k odumírání neuronů bazálních ganglií, zejména substancia nigra, a nedostatečné tvorbě mediátoru dopaminu. Nedostatek této chemické látky vede k omezené hybnosti, svalové ztuhlosti a třesu (tzv. parkinsonské trias). Schopnost vykonávat běžné činnosti se snižuje.
Příčiny
Idiopatická Parkinsonova choroba – příčina není známa
Sekundární parkinsonské syndromy
- vaskulární – ateroskleróza
- posttraumatické
- při chronické intoxikaci manganem
- polékové (např. neuroleptika)
- hypoxické – po mozkové hypoxii, otravě CO
Klinický obraz
zpočátku:
- celková únava
- zpomalení pohybů
- neobratnost při pohybu
- svalové křeče
- bolesti pletenců
později:
- zvyšuje se svalový tonus
- maskovitý obličej – výraz tváře neodráží emoce, nemění se
- redukované pohyby končetin, gestikulace, mrkání
- zpomalené pohyby
- obtížné vstávání ze židle, otáčení na posteli
- šouravá chůze v lehkém předklonu, chybí souhyby HK, HK v semiflekčním držení
- tremor – třes, je klidový, pomalý pravidelný, postihuje především HK, někdy i hlavu
- řeč je zpomalená, hůře srozumitelná
- psychické poruchy – poruchy nálad, spánku, neklid, anxieta, deprese, sociální izolace, demence
- vegetativní poruchy – zvýšená sekrece slin, potu a kožního mazu, obstipace, ortostatická hypotenze
Rozvoj a průběh onemocnění je velmi individuální. Vhodná léčba může progresi výrazně zpomalit. Může však dojít i k úplné závislosti na druhých, s plně rozvinutou demencí, inkontinencí, rigiditou, svalovými kontrakturami.
Diagnostika
Anamnéza
Důležité je vyptat se na subjektivní obtíže a jejich vývoj v čase, úrazy, léky, pracovní anamnézu a prodělaná onemocnění.
Fyzikální vyšetření
Pohledem – především iniciace pohybu, tempo, souhyby končetin, mrkání.
Komplexní neurologické vyšetření – značnou diagnostickou hodnotu má vyšetření okohybných nervů, taxe, reflexů, stoje, chůze a rovnováhy při lehkém úderu do sterna.
Laboratorní vyšetření
Neexistuje žádný specifický test, který by onemocnění potvrdil.
Provádí se běžná biochemická a hematologická vyšetření.
RTG vyšetření
CT mozku
MR
Terapie
Parkinsonovu chorobu nelze vyléčit, je však možné ovlivnit její příznaky.
Režimová opatření
Nemají pro rozvoj choroby valný význam, směřují spíše k zajištění dostatečného odpočinku a spánku, výživy, vitamínů a mozkového tréninku jako prevence demence.
Farmakoterapie
Antiparkinsonika – dopaminergní a anticholinergní léky
Léčba patří vždy do rukou neurologa, který zvolí vhodný lék i jeho dávkování. Problémem většiny léků po dlouhodobém užívání je výskyt nežádoucích účinků (ortostatická hypotenze, hyperkinéza, nechutenství, nauzea, zvracení) a snížení jejich účinnosti.
Antiparkinsonika se nesmí nikdy náhle vysadit, mohlo by dojít k úplnému ztuhnutí a ztrátě pohyblivosti.
Podpůrná terapie a léčba nežádoucích účinků léků
- anxiolytika
- antidepresiva
- myorelaxancia
- hypnotika
- vitamíny
- minerály
- antiemetika
Rehabilitace
- nácvik sebepéče
- nácvik řeči
- fyzioterapie
- arteterapie
v pokročilém stadiu
- polohování
- dechová cvičení
- pasivní cvičení
Související vyšetřovací metody:
Související terapie:
Související ošetřovatelské diagnózy:
