Výuka

Ošetřovatelské diagnózy

Dlouhotrvající negativní sebehodnocení, negativní pocity ze sebe samého či svých schopností.

fixace na časné úrovni vývoje
od dětství trvale negativní hodnocení vlastní osoby, vlastních schopností
osobní zranitelnost
životní volba opakovaně končící nezdarem, neúčinné společenské, pracovní fungování
pocity opuštění blízkými osobami, ochota tolerovat případné život ohrožující domácí nasilí
chronické tělesné nebo psychiatrické stavy, antisociální chování

subjektivní

objektivní

pacient chápe důvody negativního sebehodnocení
pacient se účastní léčebného programu, jehož cílem je změnit sebehodnocení
pacient si osvojí způsob chování, životního stylu s pozitivním dopadem na sebehodnocení
pacient slovně vyjadřuje zvýšený smysl pro sebeúctu ve vztahu k současné situaci
pacient se účastní na rodinných, skupinových, veřejných aktivitách k upevnění nebo posílení změny

urči faktory nízkého sebehodnocení ve vztahu k současné situaci
posuď obsah negativního vnitřního dialogu, povšimni si, jak se pacient domnívá, že na něho pohlížejí druzí
zjisti dostupnost a kvalitu podpory poskytované pacientovi rodinou, blízkými osobami
posuď dřívější i současnou dynamiku rodiny
pozoruj neverbální chování (např. nervozita, chybějící oční kontakt)
posuď míru účasti a spolupráce v rámci terapeutického režimu (např. užívání léků - antidepresiv, antipsychotik)
zkoumej ochotu pacienta vyhledat pomoc a jeho motivaci ke změně

vybuduj terapeutický vztah, věnuj pozornost sdělením pacienta, povzbuzuj ho k dalšímu úsilí, udržuj otevřenou komunikaci, aktivně naslouchej
měj na paměti zdravotní stav pacienta a jeho bezpečnost
akceptuj pacientův pohled na situaci, neohrožuj jeho existující sebeocenění
diskutuj s pacientem o tom, jak vnímá sám sebe ve vztahu k tomu, co se stalo, postav se proti mylným představám a negativnímu vnitřnímu dialogu
reaguj na deformace myšlení (např. sebevztažné přesvědčení, tendenci vidět ve všem katastrofu), veď s pacientem otevřený rozhovor
zdůrazni nevhodnost srovnávání s ostatními, veď pacienta k zaměření se na ty aspekty jeho osobnosti, které mohou být oceněny
doporuč mu vypracovat seznam současných a minulých úspěchů a silných stránek
užívej pozitivního sdělení v první osobě, pomoz pacientovi dobrat se vnitřního zdroje sebeúcty
pomoz pacientovi vyrovnat se s pocitem bezmoci
limituj agresivní nebo problematické chování (vyvádění, mluvení o sebevraždě, hloubání), snaž se o empatii
posiluj dosažený pokrok
povol pacientovi postupovat vlastním tempem
veď pacienta ke správné interpretaci a zvládnutí příhod, změn a pocitu ztráty kontroly
zapoj pacienta do programu činností a cvičení podporujících socializaci

diskutuj s pacientem, jeho blízkými o nesprávných momentech sebepojetí
připrav pacienta na očekávané události, změny
sestav rozvrh zaměstnání běžného dne/každodenní péče
zdůrazni význam péče o zevnějšek a osobní hygienu
veď pacienta ke stanovení dosažitelných osobních cílů, poskytuj pozitivní zpětnou vazbu na slovní i behaviorální projevy zlepšeného sebevnímání
doporuč poradce povolání a zdroje edukace
doporuč kurzy, činnosti, koníčky, které pacienta potěší či zajímají
zdůrazni, že tato léčba je jen krátkým setkáním v životě pacienta, jeho blízkých a že dosažení behaviorálních změn a osobního růstu bude vyžadovat další práci a podporu
doporuč kurzy k získání nových dovedností na podporu sebeúcty (např. nácvik asertivity, pozitivní self-image, komunikační dovednosti)
doporuč dle indikace poradenství, aktivity pro duševní zdraví a speciální podpůrné skupiny