Terapie
?
Imunostimulační a imunosupresivní léčiva
Imunofarmakologie
- optimální funkce a aktivita imunitního systému jsou regulovány celou řadou vnitřních faktorů
- mohou být také ovlivněny, tzn. inhibovány nebo stimulovány vnějšími vlivy, mezi něž patří i různé látky buď čistě chemického, nebo organického původu, které jsou označovány jako imunomodulátory
- léčiva s imunomodulačním účinkem se dělí na imunostimulancia nebo imunosupresiva
poruchy imunitní reakce
-
alergická reakce – nadměrná reakce organizmu na určité zevní příčiny – hyperaktivita na pyl trav nebo stromů
-
nadměrná reakce může být vyvolána i z vnitřních příčin – neúčelnou tvorbou protilátek proti vlastním tělesným tkáním – autoimunitní choroby, např. revmatoidní artritida
- jinou vnitřní příčinou je transplantace orgánů nebo tkání (kostní dřeň), kdy nadměrná tvorba protilátek vede k rejekční (odmítavé) reakci a odhojení transplantátu
- oba mechanizmy, alergická reakce a rejekční reakce, poškozují buňky, tkáně nebo orgány imunitními nebo zánětlivými procesy, které je třeba potlačit imunosupresivy
Imunosupresiva
- potlačují imunitní odpověď organizmu; toho se využívá v prevenci rejekce transplantovaných tkání nebo orgánů a k léčbě autoimunitních nemocí, což však současně oslabuje reakci organizmu na infekční patogeny a při dlouhodobém podávání se zvyšuje nebezpečí nádorového bujení
- hlavní indikací imunosupresiv je léčba
- autoimunitních nemocí
- prevence orgánové transplantace
- prevence Rh-hemolytické nemoci novorozenců
- k tomu, aby bylo možné transplantovat tkáň z jednoho jedince na druhého, je nezbytné potlačit normální imunitní odpověď příjemce a tím zabránit rejekci „cizí“ tkáně
- širšímu využití imunosupresiv brání řada omezení, např. zvýšené nebezpečí všech typů bakteriálních, virových, mykotických onemocnění, zvýšené riziko vzniku lymfomů a dalších maligních nádorů (časté nádory kůže a rtu)
- imunosupresiva neovlivňují všechny imunitní reakce rovnoměrně, celulární a humorální složky mohou být potlačeny různě silným stupněm
- mnohá imunosupresiva mají protizánětlivé účinky, protože zánět je spřažen s imunitní reakcí
cyklosporin, tacrolimus, sirolimus
cyklosporin
- polypeptid tvořený 11 aminokyselinami
- používá se s ostatními imunosupresivními léčivy (kortikoidy) při transplantaci orgánů
- dále se používá v terapii psoriázy, atopických dermatóz, revmatoidní artritidy, aktivní Crohnovy nemoci a nefrotického syndromu
nežádoucí účinky
- nefrotoxicita
- hypertenze
- neurotoxicita
- hirsutizmus
- hyperplazie ústní sliznice
- toxické účinky na trávicí systém
tacrolimus
- jde o makrolidové antibiotikum
- má stejné indikace jako cyklosporin, ale je účinnější
nežádoucí účinky
- vyšší výskyt maligních onemocnění
sirolimus
- makrolidové antibiotikun
- stejné indikace
glukokortikoidy - prednison, prednisolon
- buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými imunosupresivy v prevenci rejekce štěpů a v léčbě autoimunitních odpovědí
- mají imunosupresivní a protizánětlivé účinky
léčba
- autoimunitní hemolytická anemie
- zánětlivá střevní onemocnění
- při orgánové transplantaci
nežádoucí účinky
- infekce spojené s imunosupresivní léčbou – infekce bakteriální, mykobakteriální, virové, houbové a protozoální
cytotoxická léčiva
azathioprin, merkaptopuri
léčba
- k udržování ledvinových štěpů
- akutní glomerulonefritidy
- revmatoidní artritida, Crohnova nemoc
- sclerosis multiplex
nežádoucí účinky
- útlum kostní dřeně
- gastrointestinální potíže
cyklofosfamid
- je považován za nejsilnější imunosupresivum
léčba
- vysoké dávky – při transplantacích kostní dřeně
- malé dávky – revmatoidní artritida
nežádoucí účinky
- hemoragická cystitida
- kardiotoxicita
methotrexát
léčba
-
revmatoidní artritida
-
psoriáza
mykofenolát mofetil
- semisyntetická sloučenina získaná z houby Penicillinum glaucum
léčba
- při transplantacích jater, ledvin, srdce
nežádoucí účinky
protilátky proti T-lymfocytům
- mohou být využívány jako polyklonální globuliny zvířecího původu, např. antilymfocytární sérum, nebo monoklonální globuliny namířené proti T-lymfocytům nebo B-lymfocytům
- tento typ leukocytů se váže na T-lymfocyty v krevním oběhu a vede ke snížení počtu lymfocytů a porušení imunitní odezvy
-
monoklonální protilátky
basiliximab – indikace akutní rejekce
gemtuzumab –akutní myeloidní leukemie
alemtuzumab – léčba leukemie B
infliximab –revmatoidní artritida, Crohnova nemoc
muronomab –rejekce transplantátu
Imunostimulancia
- normalizují a povzbuzují činnost imunitního systému
- jsou indikována u různých stavů nedostatečné funkce imunitního systému
- jsou prospěšná pro jedince s imunodeficiencí
- zvyšují buněčnou nebo humorální imunitu
- epidemie AIDS zvýšila zájem o vývoj
- příkladem specifické imunizace je vakcinace
- nespecifická imunizace se provádí syntetickými nebo bakteriálními imunostimulancii nebo produkty imunitního systému
- ve fázi klinického zkoušení jsou protinádorové vakcíny
mezi léčiva modulující imunologickou odpověď organizmu patří:
syntetické imunomodulátory – levamisol, izoprizon (methisoprinol)
levamisol
- původně syntetizován jako anthelmintikum k léčbě parazitárních onemocnění
- zvyšuje počet T-lymfocytů
léčba
- kolorektálního nádoru
- snižuje riziko recidivy onemocnění
nežádoucí účinky
izoprizon
- zvyšuje aktivitu T-buněk a monocytů
léčba
-
recidivující infekce
-
s určitými úspěchy byl testován u AIDS
bakteriální imunomodulátory
- BCG byl použit u mnoha různých nádorů, ale jeho hlavní účinek byl prokázán u nádorů močového měchýře
nežádoucí účinky BCG
- hypersenzitivita, šok, zimnice, horečka
- imunitní onemocnění
- bakteriální extrakt Biostim z Klebsiella pneumoniae
- extrakt z osmi bakterií Broncho-vaxom
- působí imunostimulačně nespecificky, především aktivací mikrofágů
léčba
- recidivující infekce dýchacích cest
- účinek u některých maligních stavů je sporný
produkty imunitního systému - citokiny
cytokiny
- imunoregulační bílkoviny
- jde o skupinu rozmanitých polypeptidů nebo glykoproteidů
- ke zvýšení produkce cytokinů dochází až po určitém podnětu, např. infekci, stresu, a jejich produkce pak trvá jen po určitou dobu
- působení cytokinů závisí na vazbě se specifickými membránovými receptory
- pomocí postupů genetického inženýrství byly připraveny jednotlivé cytokiny v dostatečném množství a čistotě
- z cytokinů se používají interferony, interleukin 2 (nádorové choroby) a rekombinantní růstový faktor granulocytových kolonií (indikovány u pacientů se sníženou krvetvorbou)
interferony - α, β, γ
-
interferon α a β se uvolňují z buněk napadených virem a aktivují sousední buňky
- působí antiproliferačně a antivirově
interferon α
léčba
- chronické hepatitidy B a C
- chronické myeloidní leukemie
nežádoucí účinky
- potíže připomínají chřipku – únava, deprese, nechutenství
interferon β
- léčba recidivujícího typu sclerosis multiplex
interferon γ
léčba
interleukin 2
- k léčbě různých nádorů, zvláště melanomů, renálního karcinomu a kolorektálního nádoru
Související lékařské diagnózy: