Lékařské diagnózy
?
Appendicitis acuta u dětí 
Definice
Zánět červovitého přívěsku. Patří k nejčastějším příčinám bolestí břicha u dětí a nejčastějším náhlým příhodám břišním.
Etiologie
Jedná se o infekční zánět vyvolaný mikroby běžně osidlujícími zažívací ústrojí.
Mezi faktory, které se účastní vzniku zánětu, patří:
- výživa (AA se nevyskytuje při chudé výživě, hladovění; možnost výskytu stoupá s rostoucí životní úrovní, hlavně při nadbytku bílkovin)
- výskyt v období chřipkových epidemií, po tonzilitidách (hematogenní vznik vyvolaný streptokokem)
- městnání – při ucpání červa např. cizím tělesem, stolicí
- cizopasníci – obstrukce
Patofyziologie:
dělení dle typu zánětu na
- katarální apendicitida – edém a zarudnutí stěny apendixu, v lumen není patrný serózní exsudát
- flegmonózní stadium – apendix ztluštělý, prosáklý, s petechiemi, výpotek v červu je zkalený až purulentní (empyém), v dutině peritoneální je přítomen výpotek
- gangrenózní stadium – nekróza stěny apendixu; stěna s možnými mikroperforacemi prostupná pro mikroby a toxiny
- perforující zánět – perforace v místě nekrózy, často je přítomen fekaloid v lumen apendixu, perforací vytéká sekret kontaminující peritoneální dutinu, vzniká akutní peritonitida
(Šnajdauf, Škába, 2005)
U dětí může vzniknout perforace rychle (už po 4hodinové anamnéze). Zánět má menší tendenci k ohraničení než u dospělých.
Klinický obraz
- bolest břicha – má zpravidla trvalý charakter, často začíná v epigastriu a v oblasti pupku, teprve později se lokalizuje do pravého podbřišku
- nauzea a zvracení – nemusí být pravidlem
- nechutenství – zejména u menších dětí
- porucha peristaltiky – může být zvýšená a projeví se průjmem, jindy se zastaví a dojde k nadměrné plynatosti až subileóznímu stavu
- vzestup TT v rozmezí subfebrilie, rychlejší pulzová frekvence u starších dětí
- změna nálady až apatie, dítě je méně aktivní
Diagnostika
anamnéza
- kdy obtíže začaly, průběh, klinické příznaky
fyzikální vyšetření
- pohmat celého břicha, vyvolat Blumbergův příznak – bolest z komprese, tj. po oddálení ruky je bolest větší než při pohmatu
- poklep – Pléniesovo znamení – bolestivost vyvolaná poklepem
- vyš. per rectum – bolestivost Douglasova prostoru na přední stěně rekta vpravo
laboratorní metody
- biochemie krve – CRP
- biochemie moči
- hematologie – KO (leukocytóza, diff. leukocytů s posunem doleva – tyče a segmenty), FW
ultrazvuk dutiny břišní
- při zánětu je apendix ztluštělý na průměr 6-7 mm i více, asi v 15% apendix díky své poloze nemusí být na UZ patrný, při komplikacích akutní apendicitidy je patrný periapendikální infiltrát nebo absces
Léčba
- než se stanoví dg. – klid na lůžku, infuzní léčba, obklady na podbřišek, TT, P kontrolovat po 1 hod., kontrola KO, CRP, opakovat UZ
- chirurgická
- apendektomie
- laparotomie – odstranění apendixu klasickou metodou
- laparoskopicky
- po operaci infuze, analgetika, ATB (dvojkombinace) dle nálezu na apendixu a v dutině břišní
u komplikované apendicitidy – trojkombinace ATB
Komplikace
pooperační komplikace – ileózní stav
peritonitis
-
difuzní
- serózní, hnisavá, sérohnisavá – vzniká v důsledku proděravění apendixu
- klinický obraz – bolesti břicha, TT nad 38 °C, axilorektální rozdíl TT, opakované zvracení, septický šok, špatně nebo vůbec neodchází plyny ani stolice, břicho vzedmuté, prknovitě napjaté, zvýšený pulz, pocení, prošednutí, propadlé tváře, kruhy kolem očí (facies Hippokratica)
- dg.
- nativní rtg. břicha
- laboratorní – biochemie krve – CRP, mineralogram, ELFO bílkovin, JT, urea, kreatinin, kys. močová
biochemie moči
hematol. – KO + dif., FW, D-dimery
- terapie
- operace – příprava infuzí, ATB (i.v. katétr), při operaci toaleta dutiny břišní, drén
- zacévkovat – sledování diurézy
- po operaci – ATB trojkombinace i.v.
- P+V, nazogastrická sonda, monitoring FF
- kontrolní UZ břicha
-
ohraničená peritonitida
- periapendikální infiltrát
- zvýšená TT, únava, chybí zvracení, místní bolestivost
- dg. – nález na UZ
- fyzikální vyšetření – při palpaci břicha i per rectum nález rezistence v pravém podbřišku
- laboratorní vyšetření – nízké známky zánětu
- periapendikulární absces
- dítě je febrilní, zvrací, má bolesti břicha
- dg. – palpačně při vyšetření břicha známky peritoneálního dráždění)
- UZ břicha, laboratorní vyšetření - vysoké hodnoty zánětlivých markerů
- terapie operace – odsátí hnisu, jeho bakteriologické vyšetření, drén, ATB v kombinaci, P+V tekutin, strava per os, kontrolní UZ, kontrolní odběry krve a moči, TT
Související vyšetřovací metody:
Související terapie:
Související ošetřovatelské diagnózy:
