Terapie

 ? 

Polohování etapa

Polohování je umístění pacientova těla a jeho částí do určité polohy tak, aby se pacient cítil pohodlně a jeho poloha nemohla způsobit poškození zdraví. Čím nižší je stupeň mobility a schopnosti sebepéče, tím potřebnější a důležitější je správné držení a polohování těla pacienta.

Cíle polohování

a) prevence bolesti (polohováním v úlevové poloze)
b) prevence vzniku kontraktur svalů a šlach
c) prevence vzniku proleženin střídáním poloh
d) usnadnit odtok hlenu z určité části plic polohovou drenáží
e) napomáhat návratu venózní krve a lymfy (např. u edému DK, HK), přispět ke zlepšení trofiky a bránit vzniku degenerativních změn

Polohování může být

místní

  • předcházíme zkracování svalů, šlach, vazů, kloubních pouzder, které vede až k vytváření kontraktur
  • bráníme tak vzniku degenerativních změn, napomáháme zvětšení rozsahu pohybu v kloubu a lepší trofiky svalů

celkové

  • správné uložení pacienta a měnění polohy v určitých intervalech
  • změny poloh celého těla, tedy obracení nemocného a odlehčování míst vystavených většímu tlaku

Polohování dále dělíme na

antalgické (protibolestivé)

  • poloha, kterou zaujímá pacient ke zmírnění bolesti
  • tato poloha často není fyziologická a přetrváváním v této poloze delší dobu může dojít k vývoji sekundárních změn na pohybovém aparátu

preventivní

  • brání svalovému zkrácení a vzniku špatného postavení v kloubech
  • jedná se o funkční polohování, kdy kloub je většinou ve středním postavení a kloubní pouzdro je stejnoměrně napjato, čímž vzniká nejméně škod na měkkých tkáních (např. vleže na zádech dbát na správné postavení hlavy a dolních končetin u dlouhodobě ležících pacientů)

korekční

  • nežádoucí změny již vznikají (omezený pohyb, zkrácení svalů, deformita), má za úkol upravit nefyziologické postavení

Správná poloha

  • zabraňuje vzniku nežádoucích komplikací a zmírňuje bolest
  • musí být pro nemocného bezpečná, k zajištění bezpečnosti můžeme použít bočnice na lůžku, popruhy, dlahy aj.
  • polohuje se v průběhu celých 24 hodin
  • správnou polohu zajišťujeme pomocí polohovacích pomůcek, kterými jsou např. polštáře, válce, kroužky, kostky, dlahy apod.
  • všechny pomůcky musí být řádně zajištěny (např. obaleny), aby nedošlo k otlakům
  • pro polohování je třeba znát fyziologický rozsah pohybu v kloubu
  • při polohování je nutné myslet i na možnost iatrogenního poškození pacienta, které může vzniknout při používání dlahy, u bandáží dolních končetin atd., kdy vlivem dlouhodobého tlaku na nerv může dojít až k periferní paréze
  • doba polohování se řídí podle účelu a podle onemocnění

Změny polohy

  • polohy měníme jejich střídáním z lehu na zádech na bok, na břicho, na druhý bok a využíváme i mezipolohy
  • v jedné poloze může nemocný setrvávat až 2 hodiny, v noci 3 hodiny
  • při každé změně polohy si všímáme barvy kůže, každé zčervenání oznamuje nástup dekubitů a doba mezi změnami poloh se musí přiměřeně zkrátit, třeba i na půl hodiny
  • poloha na břiše (pronační poloha) se vynechává např. u pacientů s respiračním onemocněním

Plán polohování

  • je vhodné upravit jej podle denního režimu tak, aby v době stravování byl pacient v poloze podepřeného lehu až sedu
  • během polohování se provádí hygienická péče o pleť, masáže, cvičení
  • polohování, používání antidekubitních pomůcek a péče o kůži jsou účinným preventivním opatřením vzniku dekubitů

Predilekční místa v poloze na zádech Predilekční místa v poloze na boku Predilekční místa v poloze na břiše Predilekční místa v poloze vsedě Polohování pacienta Použití polohovací podložky

Související lékařské diagnózy:

Skip Navigation Links.
loga
Zavřít