Lékařské diagnózy
                         
                        
                        
     ? 
    Popáleninové trauma 
    Etiologie:
    - oheň 
 
    - kontakt s horkým tělesem 
 
    - pára 
 
    - horká voda 
 
    - elektrický proud 
 
    - chemikálie 
 
    - nízké teploty 
 
    - ionizační záření 
 
Příčiny a vlastní mechanizmy popáleninového úrazu jsou ovlivněny věkem v závislosti na psychickém a motorickém vývoji dětí.
Nejčastějším druhem popáleninového úrazu u dětí jsou opařeniny, a to u obou pohlaví. Častější jsou poranění u chlapců, a to zejména ve školním věku.
Alarmující skutečností je výskyt popáleninového úrazu jako jedné z forem tělesného týrání dětí (CAN syndrom).
Patofyziologie:
Působení vyvolávajícího faktoru může vyvolat nejen poškození kůže a sliznic, ale již během několika desítek minut po závažném popáleninovém úrazu popáleninový šok jako první stádium popáleninové nemoci. Navíc je při vdechnutí zplodin hoření dítě ohroženo dušením z otoku v dýchacích cestách a z poškození plic. V průběhu popáleninového šoku se ztrácejí tekutiny z organismu popálenými plochami a unikají z krevního oběhu pro zvýšenou propustnost cév. Rozvíjí se otok s vysokou hladinou bílkovin, které v séru chybějí. Vzniká hypovolémie, na kterou organismus reaguje vazokonstrikcí v kůži, ve svalech a ve splanchnické oblasti. Hypovolémie a vazokonstrikce ohrožují orgány hypoxicko-ischemickým poškozením. Bolest, strach a neklid zvyšují hladiny katecholaminů a šok se prohlubuje.
 
Klinický obraz:
při hodnocení závažnosti termického úrazu je kromě příčiny třeba posuzovat:
    - rozsah vlastního poranění 
    
        - je udávaný v procentech tělesného povrchu nebo devítkovým pravidlem podle tabulek Lund-Bower 
 
        - u dětí je významnější vztah mezi věkem a rozsahem popálení než u dospělých 
 
        - orientační hodnocení rozsahu - 1% = plocha tělesného povrchu, která odpovídá ploše dlaně popáleného dítěte 
 
    
     
    - hloubka postižení kožního krytu
    
        - I. stupeň – erytém, v dermis jsou dilatované kapiláry, epidermis je makroskopicky neporušená
 
        - II.a stupeň – puchýře, spodina defektu je vlhká, růžová, epidermis je porušena reverzibilně
 
        - II.b stupeň – puchýře stržené, spodina sytě červená, někdy bledá, není kapilární návrat
 
        - III. stupeň – ztráta kůže v celé tloušťce, cévy obliterované na podkladě vazokonstrikce nebo trombózy
 
    
    dělení dle MKN 
    
        - povrchní – částečné poškození kůže, kde jsou ještě zachována kožní adnexa, je pozitivní test kapilárního návratu 
 
        - hluboké – ztráta v celé síle kůže, popřípadě postižení hlubších vrstev (podkoží, facie, svaly, kosti) 
 
    
    - lokalizace
    
        - závažná je lokalizace v obličeji, na rukou, nohou, genitálu a perianálně
 
    
     
    - věk
    
        - děti do 2 let – závažné jsou popáleniny jakéhokoli rozsahu 
 
        - 2 – 10 let – závažné jsou popáleniny větší než 10% tělesného povrchu 
 
        - starší než 10 let – více než 20% tělesného povrchu 
 
    
     
    - osobní anamnéza – jiná dřívější i současná onemocnění 
 
Diagnostika:
    - anamnéza 
 
    - fyzikální vyšetření – místně hodnotíme rozsah, lokalizaci, hloubku 
 
    - laboratorní metody
    
        - hematologie – KS, KO, FW, hemokoagulační vyš.
 
        - biochemie – kompletní z krve (močovina a kreatinin, iontogram, glykémie, CRP,…) i moče, krevní plyny a acidobazická rovnováha
 
        - mikrobiologie – stěry z popálených ploch, výtěry (nos, tonzily, anální výtěr), moč K+C 
 
    
     
Terapie:
    - A) protišoková terapie
    
        - zajištění ventilace
        
            - zhodnotit stav dýchání – zajistit volné dýchací cesty 
 
            - u dětí je třeba zohlednit anatomické poměry dýchacích cest, důsledky rychlého nárůstu edému, včetně otoků obličeje a krku, a malou dechovou rezervu u dětí 
 
            - v případě potřeby – endotracheální intubace a řízená ventilace, u popálení dolních DC tracheostomie, při otoku krku uvolňující nářezy 
 
            - oxygenoterapie zvlhčeným kyslíkem 
 
        
         
        - hrazení ztrát tekutin
        
            - zajištění i.v. vstupu co nejdříve po úrazu (do 30 minut), u rozsáhlých popálenin zajistit dva vstupy přes nepopálenou plochu 
 
            - při nemožnosti periferní kanylace zajistit centrální žilní katétr (v. subclavia, v. jugularis int., v. femoralis) 
 
            - při selhání i.v. vstupů lze zajistit přístup i intraoseálně 
 
            - vpočátku vždy krystaloidní roztoky (Hartman, Ringer laktát) s přidáním NaHCO3 a později i albuminu 
 
            - později i koloidní roztoky (např. v případě arteriální hypotenze) a jejich kombinace 
 
            - cílem tekutinové resuscitace je zajištění adekvátní tkáňové perfuze s minimálním rozvojem popáleninového edému 
 
            - hodnocené známky dostatečné objemové náhrady tekutin – stav vědomí, náplň pulsu, ASTRUP, TT (rozdíl periferní a centrální TT), kapilární návrat 
 
        
         
        - léčba bolesti
        
            - i.v. cestou medikamentózně – narkotický spánek, analgetika, sedativa 
 
            - chlazení postižené plochy – přikládání specielních roušek – Kendall, WaterJel – zabraňují v postupu tepelné noxy do hloubky a zároveň výrazně snižují bolestivost – nejvhodnější teplota chlazení je 8°C ( při rozsáhlém popálení chladíme pouze obličej, krk, ruce, genitál – organizmus na chlazení reaguje vazokonstrikcí, což zhoršuje prokrvení a způsobuje prohloubení vlastního úrazu, tzn. nechladit při rozsahu větším než 5% tělesného povrchu u batolat, 10% u dětí od 2 do 10 let, 20% u dospělých) 
 
        
         
        - monitorace
        
            - FF, vědomí
 
            - hodinová diuréza (permanentní katétr) k zjišťování tkáňové perfuze, včasné zachycení pigmenturie (u rozsáhlých popálenin, zejména elektrotraumat) a její léčby 
 
            - SpO2, invazivní monitorace arteriálního tlaku 
 
            - monitorace laboratorních nálezů 
 
        
         
        - péče o popálené plochy
 
        - udržování termoregulace – chráníme před celkovým prochlazením (může vést k bradykardii, komorové fibrilaci, asystolii)
 
        - v případě potřeby hemodialýza
 
        - poloha – vzdušné lůžko, vodní lůžko
 
        - prostředí – sterilita, bariérový režim
 
    
     
    - B) akutní terapie
    
        - operační řešení popálených ploch
        
            - nekrektomie s krytím ploch autotransplantáty (dermoepidermální štěpy v tloušťce 0,2 mm, výjimečně kůže v plném rozsahu) či xenotransplantáty (biologické kryty od dárce) nebo umělými kryty (umělá kůže, COM, Urgosorb, Alutex, Actisorb, Aquagel, Dermazin…). U dětí se používá zavřená metoda (popálená, ošetřená plocha krytá obvazy). 
 
            - možnosti místního ošetření popálených ploch:
            
                - 1) syntetickými kryty (gely, filmy, pěny, složené lamináty), příkladem jsou
                
                    - Flamigel - hydroaktivní koloidní přípravek na povrchní nerozsáhlé popáleniny, 
 
                    - Aquacel Ag - používá se při léčení popálenin 2. stupně, je to měkký, sterilní netkaný krycí materiál složený z vláken Hydrofiher a iontů stříbra, jeho předností je absorbce exudátů z rány, udržování vlhkého prostředí a omezování množství bakterií v ráně, tyto jeho vlastnosti podporují proces hojení a snižují riziko rozvoje infekce v ráně,
 
                    - Mepilex Ag - je měkké silikonové pěnové krytí s antomikrobiálním účinkem, používá se na čisté plochy,
 
                    - Askina Transorbent
 
                
                 
                - 2) biosyntetickými kryty - např. Biobrane
 
                - 3) biologickými kryty - alotransplantáty, xenotransplantáty - mají výborné léčebné účinky, ale používají se omezeněpro jejich možné imunobiologické působení, alergizaci
 
                - 4) dermální náhrady - např. Integra, Aloderm - na ně se aplikují kultivované autologní keratinocyty
 
                - 5) k definitivnímu zhojení hlubokých popálenin se používá autotransplantace, to je přenos vlastních kožních štěpů z nepostižených částí těla
 
            
             
            - uvolňující nářezy kůže 
 
            - fasciotomie 
 
            - avulze 
            odběrová plocha - zastavení kapilárního krvácení, krytí mastným tylem  
        
         
        - medikamentózní – ATB, dezinficiencia místně (dez. roztoky- např. Furantoin, Betadin) 
 
        - výživa – přednostně enterální cestou (per os, nazogastrická sonda u zaintubovaných pacientů), výživa do centrálního žilního katétru představuje významné riziko septických komplikací 
 
    
     
    - C) rehabilitační, rekonstrukční terapie 
    začíná po obnovení tělesného povrchu (popálených ploch autotransplantacemi kůže) a zhojením odběrových ploch 
    
        - prevence jizevnatých kontraktur
        
            - tlakové obvazy 
 
            - tlakové masáže 
 
            - masti a krémy působící příznivě na elasticitu pokožky 
 
            - v mezidobí mezi masážemi nosí pacienti elastické návleky zhotovené na míru 
 
            - u dětí mnohdy návleky nestačí, je třeba přikládat sádrové nebo polymerové dlahy 
 
        
         
        - rehabilitace
        
            - fáze akutní 
            
                - polohování 
 
                - LTV 
 
                - dechová RHB pasivní či asistovaná 
 
                - kloubní mobilizace
 
            
             
            - fáze postakutní 
            
                - kondiční a posilovací cvičení 
 
                - nácvik úchopových funkcí ruky 
 
                - vertikalizace 
 
                - nácvik chůze
 
            
             
            - fáze chronická 
            
                - tlakové masáže a strečink jizev 
 
                - kompresivní terapie – elastické návleky 
 
                - aplikace destiček ze silikonových gelů 
 
                - dlahování 
 
                - fyzikální terapie – soft-laser, biolampa, ultrazvuk, TENS-proudy 
 
                - pracovní terapie 
 
            
             
        
         
        - plastické operace – po etapách, obvykle mnoho let 
 
        - psychoterapie
 
        - lázeňská léčba
 
        - dispenzarizace dítěte
 
    
     
 
    
            
        
            
        
    Související vyšetřovací metody:
Související terapie:
Související ošetřovatelské diagnózy:
Související ošetřovatelské anamnézy:
    