Definice
Stav, kdy se jedinec účastní společenského života nedostatečně, nadměrně nebo neúčinným způsobem.
Příčiny vzniku
- neznalost způsobů, jak projevit vzájemnost, či neschopnost ji projevit
- komunikační bariéry
- poruchy sebekoncepce
- nedostupnost blízkých osob nebo vrstevníků
- omezená tělesná pohyblivost
- terapeutická izolace
- sociokulturní nesoulad
- bariéry způsobené prostředím
- poruchy myšlení
Určující znaky
subjektivní
- pociťování obtíží, nepohody ve společenských situacích
- neschopnost vyvinout či sdělit uspokojivý pocit z prožitého
- stížnost rodiny na změnu způsobu interakce
objektivní
- pozorované obtíže ve společenských situacích
- pozorovaná neschopnost vyvinout či sdělit uspokojivý pocit z prožitého
- neúspěšné způsoby společenské interakce
- dysfunkční interakce s vrstevníky, rodinou
Očekávané výsledky
- u pacienta dojde k odhalení všech příčin, které způsobují poruchy sociální interakce
- pacient si uvědomí faktory, které způsobují nebo zvýrazňují zhoršení společenské interakce
- pacient se bude aktivně snažit o zlepšení interpersonálních vztahů
- u pacienta dojde ke zlepšení mezilidských vztahů