Definice
Člověk je v důsledku nějaké situace nebo v důsledku chování lidí osamocený a tato situace má na jeho stav negativní nebo ohrožující vliv.
Příčiny vzniku
- opoždění ve vývoji
- nevyzrálé zájmy
- narušení fyzického vzhledu
- ztráta pocitu pohody
- nepřijatelné společenské chování, hodnoty
- neschopnost navázat uspokojivé osobní vztahy
- traumatické události
Určující znaky
subjektivní
- vyjadřování pocitů odmítnutí
- pocit neschopnosti plnit očekávání druhých
- neadekvátní či chybějící významný smysl života
- zájmy nepřiměřené vývojovému stadiu
- pocit ohrožení na veřejnosti
- porušený pocit pohody
objektivní
- absence podporujících blízkých osob
- smutný dojem
- nepřátelství znatelné v hlase, chování
- evidentní fyzický nebo duševní hendikep
- nekomunikativnost, stahování se, žádný oční kontakt
- neúměrné zabývání se vlastními myšlenkami
- vyhledávání samoty
- chování nepřijatelné pro dominantní kulturní skupinu
Očekávané výsledky
- pacient pochopí příčiny sociální izolace
- u pacienta dojde ke zlepšení mezilidských vztahů
- pacient si vytvoří odpovídající žebříček společenských hodnot
- pacient udržuje kontakt s rodinou